Příspěvky uživatele

<< odjinud

V nejseverněji položené části Gallirei bylo nyní možné spatřit, jak se hnědo-béžový vlk drápe na jeden z vrcholků hor. Odin upřímně netušil, jak se do těchto končin vůbec dostal. Byl zvyklý na zimu, dobře. Byl zvyklý i na kopce, ano. Ale do takovýchto hor ještě asi nezavítal. Ze začátku byl lehce nabručený místním počasím a terénem, ale po několika dnech si zvykl. Ani netušil, kde vlastně nechal svého bratra. Vlezl do stejných hor? Nebo to vzal oklikou? Kdo ví. Höni byl vždycky ten pohodlnější sourozenec.
Jakmile se vlk vyškrábal na jeden z menších vrcholků hor, s dlouhým výdechem se posadil. Měl rád výhledy a chtěl zjistit, kde se to zrovna nachází. Po chvilce odpočinku zvedl pohled od svých, sněhem promáčených a promrzlých tlapek, a rozhlédl se do krajiny. Slunce poslední dobou krásně svítilo a obzvlášť tady na horách pražilo do kožichu. Byl to docela kontrast s tím sněhem, který se tu ještě držel. I tak Odin poznal, že se dostal do teplejších krajin a že odtud nejspíše pomalu odchází zima. Před ním se rozprostíral krásný výhled. Spokojeně mlaskl a zabodl svůj pohled do dálky. Magická země. Je to tady? zamyšleně přejel krajinu očima. Neviděl nic, co by ji nějak odlišovalo od ostatních míst. Ale v tom magie nejspíš ani nespočívala, že?
Po krátkém pokochání se tedy rozhodl, že je čas pokračovat v cestě. Zase začal opatrně kopec sestupovat. Bylo by smutné, kdyby se nechal přizabít vlastní neopatrností, někde osamocený v horách, kde by po něm ani pes neštěkl.

>> Ageron (přes Ragar)

Á hlásím se no.2 :D