Příspěvky uživatele

< návrat zpět

<< Náhorní plošina

hnědá na chvíli znejistila, ale pak se rychle dostala k sobě a lišácky, zda to lze tak vůbec označit, se na mě podívala. Trochu jsem pozvedl obočí ve snaze zjistit, co tím pohledem myslí, ale pak jak hned otevřela tlamu s tím, že asi nesbírám drahokamy, mi to došlo. To její nechutné mrkací gesto později jsem ignoroval. Musel jsem se ušklíbnout. Ostatně, já jsem na svém ksichtě měl ten úšklebek pořád. Málokdo mě znal s jiným výrazem. Zastřihal jsem tedy ušima a pravil. ,,Drahokamy se přeci jen hodí, když chceš uplácet Smrt," chtěl jsem jí dát najevo, že se jen tak nedám a nepovolím, dokud ona nepovolí úplně. Což by se mi líbilo. ,,Ale jsou tu i jiné způsoby" dodal jsem s pozvednutým obočím nad levým okem a s uchechtnutím. ,,Vypadá to, že jsi v tom celkem zběhlá," prohodil jsem. Alespoň podle toho, jak se nesla a jak to pronesla, asi to nebylo poprvé a ani naposledy, kdy doporučí své "služby" jiným vlkům. No, a já to celkem chtěl zkusit, co si budem.
Poté se uculila na můj kompliment, nebo teda to alespoň vypadalo, že je potěšena tím, co jsem řekl. Načež hned následoval kompliment na mojí osobu. Prohodil jsem ocasem a zastřihl uchem, na kterém jsem měl tu trhlinu. ,,Normálně tohle nedělám, takže by sis toho měla vážit. Ostatně nemám problém zbavovat se vlků, pokud tě budou s*át," řekl jsem. Teda, neznamená to, že si ukáže a já jak poslušný králík budu skákat sem a tam, jen abych pro její potěšení zabíje a ona z toho vyvázla jako ta hodná. Ale moje myšlenky už nemusela vědět a číst. A přeci jen tahle vlčice vypadala, že takovéhle komentáře jí přeci jen udělají dobře. Když se bude cítit výjimečná. ,,Řekněme, že jsi taková má výjimka. Krásná vlčanda v nouzi, že?" dodal jsem, aby se ta "princeznička" cítila ještě více speciální a její srdíčko tak mohlo zaplesat. A já si snad konečně za***ám s nějakou magičkou. Lehčí už to být nemůže. Potěšeně jsem si odfrkl, protože tohle se nemohlo vyvíjet lépe. Ona mi provede službičku, já jí a budeme si férový. Plus dostanu bonus toho, že budu moci zabít vlče.

>> Tajga

<< Středozemka

Samozřejmě, že se ta hnědá toho chytla a chtěl po mě víc informací. No já jí je nehodlal dát jen tak. ,,Hmm, ty si mi nějaká zvědavá. Co za to?" prohodil jsem. Přeci jen jsme byli ve spojení, které vyžadovalo služby jak z jedné, tak i z druhé strany a já nehodlal říkat jen tak o zabití Duncana. Pokud hnědá hodlá z mé informace něco vytěžit, tak se musí více snažit. Musí si určit, co mi za to dá a já pak její nabídku zhodnotím. Děláš děsné drahoty s tím, že jsi zabil toho poděse. Něčeho se bojíš? Ne. Vypadáš tak. Prohodil jsem ocasem a čekal, co mi na to hnědá poví.
Dala se do popisu toho vlčete. Na to, že patřila do smečky, tak celkem otevřela o tom, jak moc ráda by se toho mrněte zbavila. Ale chápal jsem ji. Vlčata jsou prostě na zabití. Ať už se jedná o ty magický nebo ne. I když magický vlčata lépe chutnali. Možná v té chuti byla chuť zadostiučení. I těch normálních, no nemohl jsem si je tak vychutnat, jak bych si přál. Snažil jsem si to vlče představit. No, stejně budu potřebovat dojít do její smečky a podívat se sám. S tím, jak o tom vlčeti vypráví, to nebude vůbec žádný problém. Ušklíbl jsem se a opět jsem si olízl horní řadu zubů. ,,Hele, ty ale vůbec nejsi špatná. Takhle předhazovat vlčata a bez řečí, to bych si nechal líbit," uznale jsem přikývl. Tahle vlčice rozhodně nebyla jako ti vlci okolo.Vlastně funguje na podobném principu jako Stín a ten tlouštík. Ač teda v tomhle případě jde o vlčici, která se s názory nese*e. Možná nebude na škodu se s touhle vlčící sblížit... poznat jí blíže. Vlastně celkově působila, že by si i dala říct. Rozhodně jsem to mohl třeba později vyzkoušet. Užít si s magičkou? To by byl výsměch mému minulému já solidní. Ty toho naděláš! ,,No, každopádně se o to mrně nemusíš nijak starat. Řekněme, že momentálně je už mrtvé," prohodil jsem. Protože pokud jsem měl tyhle informace, bylo to vlče rozhodně mím terčem. Protože o magický vlčata abych se tu jen pral. Takhle? Skoro na podonosu? To bylo fajn.

>> Úzká rokle přes pláž

Čekal jsem už jen na reakci té hnědé, abychom vyšly a nestály tu ve sněhu. Vlastně by mě celkově zajímalo, kdy tenhle sníh zmizí a plně se vrátí jaro, protože to by bylo docela fajn. Každá zima mi přijde delší a delší, jak kdyby tohle období za každou cenu nechtělo nikdy odejít. Nechápal jsem, co třeba ostatní milují na zimě. Byla hnusná, mrazivá a plížila se jak tichý zabiják. Vlastně se svou osobností bych přeci měl mít zimu taky rád, ale to nehrozilo. Radši jsem měl ti období, které byly akorát. Ani teplé a ani tolik chladné. Hlavně, tenhle pos*anej sníh se neskutečně lepil na tlapky. Skoro jsem ho ani nemohl setřást. Nechápu, že existují vlci jako ta šedivka. Co sakra na té bílé s*ačce vidí? Zastřihl jsem ušima. Usoudil jsem, že bude lepší se tou šedivkou dál nezabývat.
Hnědá se probrala ze zasnění, asi, a prohodila, že bychom měli jít určitým směrem. Já věděl, kam chce jít a zajímalo mě, kam mě tahle bláznivka hodlá zavést. No, pokud půjde do tuhého nemám problém zabít dalšího vlka. Alespoň tady bude více zlomenejch duší, to by mohla být taky celkem sranda, ne? Hlavně, když jsem se na ní tak koukl, bez žádného škrábnutí fakt nevzbuzovala žádnou hrůzu a hrozbu pro mě. Sundal bych jí dřív, než by na mě stačila skočit. No a pak se zeptala na něco, co jí evidentně leželo v žaludku. Ušklíbl jsem se. ,,Řekněme, že mám jisté zkušenosti," poslední slovo jsem řekl s tajemným zabarvením. Pravděpodobně se bude ptát na víc. Z toho nevybruslím, došlo mi, ale tak. Nějak mi to bylo jedno. Styx se skoro taky na potkání chlubila s tou její obětí. A pak na to hned řekla něco o vlčeti. Pozvedl jsem obočí a pak se uchechtl. ,,Tak to říkáš tomu pravému. Jen mi řekni, jak vypadá a já si pro něj jednou dojdu," olízl jsem si horní ret. Hmmm, tahle vlčice nakonec nebude tak špatná. Vidíš, i mezi magičemi jsou tihle pošuci, kteří se nám hodí. A no jo, už.

>> Náhorní plošina

Šedivka vypadala na oko pobaveně, že jsem jí vlastně dal přednost. Pronesla něco ve stylu, že kvůli ní si nemusím hrát na gentlemana, jenže to holka nevěděla, že jsem radši, když na mě protivník zaútočí první. Tak určitě. Poslední tvoje boje dopadly tak, že jsi vždy zaútočil dřív a nechal se vyprovokovat. Drž hu*u. Prohodil jsem ocasem, jenže se stále nic nedělo. Šedivka, jak kdyby prostě najednou opět změnila postoj a přístup a nehodlala zaútočit. ,,Jak jsem si myslel. Další posera," prohodil jsem a zastřihl uchem. Ostatně tady jich na Galli bylo fakt hodně. Málo kdo se reálně se mnou chtěl prát. A ne, nepřičítal jsem to ke svému vzhledu nebo k síle. Oni tady prostě nebyli zvyklý na boje jako já ze starší smečky. Prostě jsou to všichni zakrslý prdi, za to nemohu.
Otočil jsem se na hnědou. Prozradila mi, že má namířeno na sever, co bylo přesně kam jsem chtěl. Třeba patří do té smečky, ušklíbl jsem se. Alespoň oba využijeme toho druhého. Ona si bude myslet, že jí dělám bodyguarda a já ji využiju, aby mi ukázala jejich smečku. Hlavně mě fakt zajímalo, zda je tak blbá, abych se bil na její povel. Však ona uvidí. Pak se do toho obořila šedivka a vypadala na oko uraženě, že ta hnědá nenabídla bodyguarda jí. Jen jsem si ufrkl. A nemusel jsem čekat dlouho a ona odešla. Protočil jsem okem a podíval se na tu hnědou. ,,Tak teda ukaž kudy půjdem," prohodil jsem jen připraven jít po boku magičky. Fuj.

//až se Maple dozví, že Darkie vzala Jennu bez řečí

// děkujeme

Prosím o přidání 5 lístků za dnešek.

Celkem bych měla mít za Noroxe: 57 lístků

//loterie 27

Jediný, kdo mě tu jakžtakž bavil, byla ta hnědá krasavice. Jinak ta šedivka fakt stála za velký houby. Ještě aby ne, když bezmozkatá tady jančí a poskakuje. Protočil jsem nad její bytostí okem. Nějak jsem se nechtěl zdržovat v její společnosti. ,,Sorry, ale tvůj názor mě fakt nezajímá," řekl jsem a díval jsem se na ni. Sama měla jisté šrámy po těle, takže asi nějaký to praní zažila. Docela jsem měl chuť jí natrnout tu její tlamu, protože mě s*ala, ale nehodlal jsem se nechat vyprovokovat. Alespoň na venek bylo vidět, že má silně u zadku. A fakt. Její názor na mou osobu mi byl někde. Si myslí, že když u ní budu za trapáka, tak se můj život asi složí jak domeček z karet. Jenže v tom prohlásila, zda bych se vsadil a udělala takový pohnutek, který jasně naznačoval, že by se snad i chtěla poprat. Nebezpečně se mi zajiskřilo v očích a já se zeširoka ušklíbl. ,,Klidně. Dámy mají přednost?" řekl jsem a mohla to brát jak chtěla. Mohla zaútočit první a nebo jsem jí tím jen chtěl naznačit, že ona z nác dvou bude ta první, kdo půjde na onen svět zkoumat, co tam dělá Duncan. Hlavně podle stavby jejího těla nevypadala nijak silně, takže jsem měl jasnou převahu. Byla by blbá, kdyby si na mě něco zkusila, ale díky tomu, že to takhle sama naznačila jsem měl fakt velkou chuť jí natrhnout zádel.
Málem jsem zapoměl na tu rádoby princezničku. Prohlásila něco o tom, že jí musím chránit právě z toho důvodu, že je kolem spousta úchylů. ,,Ale, neříkej mi, že jsi do teď nikoho jiného neulovila jako svého bodyguarda? Ale když tak moc chceš, kam potřebujete eskortovat, princezno?" tu její přezdívku jsem skoro vyplvl z huby. Na oko jsem se potěšeně ušklíbl. Doufám, že jde alespoň na sever, aby byla sranda. No a pak se zeptala na mé jméno. ,,Norox," řekl jsem jen. Ta šedivka ho už pravděpodobně znala, ale tak. On ho tu ná skoro každý. Pomyslný zabiják vlčat, ha.
Pak mi ještě dořekla, že nevěděla o tom, že se tu nezabíjí. Vlastně mě to ani nezarazilo, že to netuší. Ostatně tu právě nikdo moc neumíral aby to mohl potvrdit a roztrubovat po okolí. Každopádně bylo fajn, že uznala, že není dokonalou vlčicí. ,,Mimo Gallireu vlci umírají, ale sám Život se Smrtí to tu zařídili tak, aby se vlci hned navrátili mezi živé. Jde to proti přírodě," poslední větu jsem trochu zavrčel. Nesnášel jsem to tu.

//loterie 26

Konečně to ta světlá vzdala a přestala poskakovat všude možně. Pochopila asi, že to nemá smysl a podvolila se naším komentářům. Sice jsem se s tou hnědou nijak nechtěl polčit, ale na ten okamžik se to přeci jen hodilo. Hlavně ta světlá vypadala velice ublíženě z komentářů té hnědé. Ze mě si až tolik nic nedělala. Teda až do chvíle, kdy jsem se vyloženě smál jménu té hnědé. Eva, Linda to jsou tak strašně basic jména, až mi je z toho nevolno. Obořila se do mě s mým bratrem. Pozvedl jsem obočí ohledně "přetáhnutí" vlčete. Jen jsem se uchechtl. ,,A to jako se mám teď bránit, nebo co ten tvůj komentář o mém bratrovi měl znamenat?" nechápal jsem to. ,,Tám pádem je trapnej můj bratr, ne? Nebo mi něco nedochází?" A zde je další ukázka toho, jak její mozek absolutně nefunguje. Potlesk dámy a pánové. Tahle vlčice je bezmozkatá! vykřikl jsem v duchu a prohodil jen tak ocasem. Svou pozornost jsem zamřil na tu hnědou, co se taky začala bránit. Samozřejmě musela komentovat celý můj vzhled. Já si připadal mnohem víc cool než tyhle dvě dohromady. Hlavně bylo vidět, že nic neumí, než jen posuzovat vlky podle vzhledu. Každý špatný ohyb chlupu na těle znamenal, že ho tahle dámička pěkně zhejtila, nebo jak se tomu říká. Protočil jsem okem a jen dál poslouchal, co má na srdíčku. ,,Zlatíčko, ale tady vlci neumírají. Nikdo mě zabít nemůže," ušklíbl jsem se a podíval jsem se na ní s leskem v očích. Asi bych ještě neměl zmiňovat něco o tom, že jsem zrovna zabil jednoho vlka, co? Tyhle pěkně šťavnaté zprávy jsem si hodlal nechat zatím pro sebe a pro ty, co za to stály. ,,A před kým bys potřebovala jako chránit, mi řekni? Přeci s tou tvojí krásou musejí všichni padat na zem," řekl jsem s lehce ironickým podtónem a čekal, co z ní vypadne.

//loterie 25

Byla asi docela hloupost se tu zastavovat. Ta nádhera, co si tu skotačila, jak kdyby sníh byl kouzelný nadrogovaný prášek, začala pohazovat prdelí širokodaleko, takže ten sníh začal dopadat i na mě. Oklepal jsem se a poodstoupil. Na jazyku jsem měl nějakou sprostou narážku, ale byl jsem umlčen, když začala mít poznámky ta hnědá. Očividně ani ona nepobírala tuhle podivnost, takže jsem se jen ušklíbl. ,,Tohle nevypadá na posednutí. Tohle vyloženě vypadá, že si přičuchla k Šantě a nebo ztratila cestou mozek. Hlasuji pro to druhé," řekl jsem s posměškem ke konci. Dělalo mi radost si dělat srandu z druhých a tahle proužkozadka, jak jí říkala ta hnědá, se k tomu velice hodila, takže když prohlásila, že má dobrou náladu a zda my taky, za sebe jsem mohl říct, že určitě. Ještě bych jí při tom mohl srazit na zem a urvat třeba ucho, aby příště ztratila balanc. Co to zase meleš za s*ačky? A ty jsi bl*ej? Však jakmile přijdeš o ucho, naruší se ti balanc, to nevíš? zastřihl jsem ušima a otřásl se.
Ta šedá se představila jménem, ale já nehodlal říkat své jméno. Byl tu naštěstí dost povyk, takže jsem to prostě nechal jen tak vyset ve vzduchu. Ta hnědá spustila nějakou svou dlouhou řeč. Nic nudnějšího jsem neslyšel. Mluvila něco o tom, jakou ona je nádherou široko daleko a ta Eva či co jí nesahá ani po kotníky. Ty kráso, že jsem sem vůbec šel. Ženský. Nesešlo na tom, že jsou to magičky. Všechny byly stejný. A hlavně když se představila, nezapomněla říct i nějaké dodatky k tomu. Začal jsem se hlasitě smát. ,,Panebože. Víc trapný už být nemůžete. Co to ku*va je? Z rodu Assassínů?A koho jako vraždíš? Mouchy, které se ti usadí na kožichu?" smál jsem se dál. Kdo to sakra vymyslel, tady ty pí*oviny? Hhahahahahha.

// to tu bylo celkem dost smeček v jednu chvíli, to je nice

//loterie 24

<< Třešňový háj

Tušil jsem, že bych měl jít teď na sever, pokud hodlám vrazit do té smečky jako chaos sám o sobě, ale přeci jen jsem si řekl, že bych to třeba mohl vzít okolo našeho úkrytu a jen zčeknout, co tam vlastně máme, nebo nemáme za jídlo/kožešiny. Vsadím se, že tam není nic a jen to tam hnije, protože jsem tam už dlouho nebyl a Styx tam určitě taky nepáchla nějakou dobu po tom incidentu s Tasou. Ale zajímalo by mě, jak to celé vezme, přešla mě myšlenka na situaci. Ale nechtěl jsem to tolik řešit. Až prostě se s ní uvidím, tak to vyřeším a nějak prostě to dopadne. Kdoví jak se na to bude tvářit. Každopádně to je prostě řešení na později. Rozhodně sis zadělal na problému a jestli hodláš ještě v běhnou do té smečky a vyprovokovat je, tak na všechno, co jsme řešili, můžeš zapomenout! Ale však si od začátku věděl, že na nějaké pachtování se a vytváření plánů, kdy se budu muset infiltrovat do smečky, nejsem. To prostě už bude lepší, když ten chaos vytvořím rovnou, ať je prdel. Ty jsi de*il. Prohodil jsem ocasem.
Do čenichu mě praštily dva neznámý pachy. Samozřejmě, že se jednalo o magiče, ale jednalo se o ženský. Ušklíbl jsem se. jenže úšklebek mě přešel, když jsem v dáli zahlédl nějakou světlou tečku, která různě rozhazuje sněhem kolem sebe a ještě se v něm válí, jak kdyby byla smyslu zbavená. Ta druhá tam evidentně jen stála a čuměla. Pravděpodobně stejně zaražená jako já nyní. Ale rozhodl jsem se přeci jen přijít blíž a podívat se, co se to ku*va děje. Jako, je mi jasný, že všichni magiči jsou ma*oři. A viděl jsem dokonce i pár prvotřídních žvanilů, ale takového ma*ora jsem fakt ještě neviděl. Zajímalo mě, co si sakra šňupla, protože to bych celkem chtěl taky.
Musely mě vidět přicházet, jelikož jsem šel vlastně naproti té hnědé. Zastavil jsem se s pozvednutým obočím. ,,A tobě upadl mozek, kde?" pravil jsem na tu světlou, která pořád skotačila ve sněhu.

// loterie 23

//VJA - úkol č.5

Kojot, jak kdyby nám před očima zmizel. Však se nám celou dobu nabízel. Po dlouhé době jsem se pořádně nažral. Celého jsem ho do sebe narval. Při jezení jsem ztratil pojem o čase. Připadal jsem si tlustý jak prase. Nejsem však vlk, který by váhu hlídal. Však jsem celou zimu ani nesnídal. Mám přeci právo se přežrat. O jídlo tu nikomu nebudu škemrat. Spokojeně jsem tedy na zem ulehl. Po chvíli na to si nahlas povzdechl. Život je přeci jen někdy fajn. Hlavně když ho takhle žijeme oflajn. Převalil jsem se na bok. Přišlo mi, že zažívám vnitřní blok. Nevěděl jsem, co bych měl teď dělat. Chaos v okolí snad nadělat? Však ho už bylo přeci dost. Takže mi zbývalo jen ožužlávat tu kost.

Ani jsem si nevšiml, že Tasa se švábem někam odešli. Pravděpodobně mě na to i upozornili, ale zahleděn v myšlenkách a v pocitu naplněného břicha jsem se je rozhodl prostě ignorovat a na ten okamžik si užívat tu pohodu, která panovala kolem. Hlavně začínal nový den a s ním se i o něco oteplilo. Bylo to moc fajn. Měl bych ale fakt řešit, co budu zatraceně dělat dál. Možná by nebylo na škodu se podívat na tu smečku na tom severu a zjistit, o co tam běží. A možná pak přeběhnout sem dolů a trochu potrápit ty jižany. Přece jen jsem jim zabil člena smečky. Teda... on mrtvý úplně není, ale i tak to asi většině rozproudí krev v žilách, uchechtl jsem se. Však já nikdy nebyl ten typ vlka, co by vše řešil v klidu a nenápadně jako myš. Nebylo to prostě v mé krvi. A přeci jen by mě zajímalo, jak si s tím ta smečka povede. Však je tam ten černobílý blbe*ek, došlo mi. Budu to rozhodně muset ještě promyslet. Třeba bych mohl narazit cestou na stína. Ten by se s radostí připojil. Takže jsem se teda zvedl a dal se do pohybu.

>> Středozemní pláň

porísm o připsání 4 lístků od 4.2. - 6.2.

CELKEM (zatím): 52 lístků

// moc děkuji, jen dotaz. nevadí. že nemám Darkii přihlášenou? resp. mám lístky na ostatník charech ale na darkii nic, počítá se to?