Příspěvky uživatele

< návrat zpět

// Kopretinová louka

Pracně jsem závodil s Derian, abych byl v našem závodě alespoň druhý. Teda, ono to vlastně znamenalo, že jsem poslední, ale to nebyla žádná ostuda, poněvadž Derian byla příliš složitou protivnicí. Přesložitě složitou! snažil jsem se si k tomu za běhu přikývnout, aby bylo jasné, že s tím naprosto souhlasím, ale nějak se mi to nedařilo.
Jenže pak se věci staly ještě složitějšími, když mi došlo, že nevím, kam to vlastně závodíme. Zmateně jsem se začal rozhlížet. Mohli bychom závodit k tamtomu stromisku! Nebo tamtomu! Nebo k tamtomu keři! Nebo ke Skalisku! A nebo k té věci, která střílí vlky! Ale ta je složitá, takže její hledání by bylo taky složité! Takže si dáme závod k- k- "Neyteri!" vykřikl jsem s nadšením a rozeběhl se k naší Alfě. "Ahoj, Neyteri! Rád tě vidím! Moc rád tě vidím! Teda, rádi tě vidíme! Tohle je totiž moje půlka, Derian! Teda, já vím, že se už znáte, ale neznáte se pořádně, a to jsem chtěl změnit, poněvadž nechci, abyste se neznaly, když se znáte, a abyste znaly, že se znáte, že se znáte, poněvadž znát se je- je to skvěluper! Znát se je skvěluper! Tak mě napadlo, že ti svou půlku, Derian, představím znovu! Derian, tohle! Tohle! Tohle je Neyteri! Umí nutit květiny růst! A- a- a umí toho prostě hodně a jde jí alfování!" vesele jsem se culil na všechny kolem. Sice v mém okolí byla jen Derian s Neyteri, ale i tak jsem se musel usmívat na všechny strany. Teď už bude znát, že se znají! A že znají, že se znají! A- mé nadšení náhle přerušila zvědavost. "Co to sleduješ, Ney?" zvědavě jsem se začal ohlížet tím směrem, kam koukala Neyteri. "To je Neight!" překvapeně jsem sledoval svého vydrovitého kamaráda. "To je Neight! Toho jsem taky dlouho neviděl! Ale rád ho vidím teď! Neighte! Neighte! Měl bych ho jít pozdravit! A to druhé je Allai- to není Allairé! Kdo to-" natočil jsem hlavu zmateně do strany a podíval se zpátky k Alfě. "Kdo to je? Kde jsou všichni? Kdo to je?" skákal jsem nedočkavě na místě a nemohl se dočkat odpovědí.

// Zpátky z hrobu, ayy. >:3

// *odkládala to na víkend, ale spala do čtvrt na dvě a nic nestihla* Jsem. Zklamání. T-T

// Odměny incominggggg:
Každý dostává 60 oblázků, 24 drahokamů a 6 křišťálů~
Spešl odměnyyyy:
Pro Castora (za nejdelší post, který jsem ve skutečnosti nečetla^^'): 20 květin
Pro Jackie (za vytrvalost nováčka, jsi snad první nováček, který kdy dokončil osudovku, gratuluji!
^^): 20 drahokamů
Pro Lucy (za nápad sežrat soba, I guess?): 15 květin
Pro Riveneth (za účast): 10 květin
Veselé Vánočičky! ^^
(Mimochodem, budu vás sledovat, kdo těch pět postů napíše stylem sobíkoWhamulínkotentononcem, dostane ještě nějaké drobné~~
Snad se vám akce líbila *salutuje* ^^

Zjistit, co se stane, když je jelen z něčeho jelen.
Neumím počítat. :C :D

// Odměnyyy: vzhledem k tomu, že... tahle osudovka byla *kašel* další *kašel* naprosté selhání, pokusím se radost udělat alespoň takhle. ^^'
60 oblázků, 24 drahokamů a 6 křišťálů pro každého~ až na Setii, která naprosto zhatila mé plány. :c
Nyní spešl bonusy:
Pro Caluma (za urážku na jeho plyšovitosti): 5 květin
Pro Wolfganii (za obětavost pro druhé): 10 drahokamů
Pro Taillu (za přesný opak): 5 drahokamů
Opožděně, ale přeci. Všechno nejlepší k Vánocům! ^^ Užijte si hru s někým lepším. C':

Pro začátek:

Minule mi tenhle obrázek pomohl. T-T
Taky zkusím poprosit o další char. c: Má hra pořád... eh. Co o ní říct... pořád je. ˘^˘ Tentokrát ale nemám žádné spešl důvody a výmluvy, proč bych měla mít další char. Prostě ho chci. T-T Strašně moc. T-T pĚkNě PrOsÍm! T-T T-T T-T
*odkašlává si*
A to je tak vše. c:
Danke za zvážení. ^^
*salutuje*

"Jsi moje půlka!" zopakoval jsem o něco veseleji, poněvadž jakmile Derian prohlásila, že zůstane, všechno i veselejší bylo. "A to znamená! Že když neznají tebe, tak neznají mě! Protože pokud neznají mou půlku, tak mě neznají celého, i když neznají jen tu půlku! A to určitě není správně, poněvadž já je celé znám a oni mě ne a- a- to musíme napravit!" nadšeně jsem začal poskakovat kolem Derian, aby věděla, že jsem opravdu nadšený z toho, že musíme něco napravovat. "Co takhle- co takhle!" veledůležitě jsem se nadechl a rozhlédl se kolem. Určitě to vypadalo dramaticky! A navíc jsem úplně nevěděl, co jsem chtěl říct. "Co takhle..." zkusil jsem to znovu, ale už to neznělo tak jistě. "Co takhle!" tentokrát to znělo opravdu dobře, "jít do smečky! Představím tě tam! A- a-" Dokázal jsem jen přikyvovat hlavou. "A nebo já ti řeknu o tom, co se mi za tu dobu stalo. Já... viděl jsem obří oheň! Doopravdy obrovitanánský! Ale hořel jen na místě, takže... takže to byl poslušný oheň! Moc poslušný, vlastně jsem ho měl celkem rád. Teda, já ho měl doopravdy rád, jen nevím, jestli měl rád on mě. A to je škoda. Měl bych se ho na to jít zeptat! A taky bych se měl zeptat, jak se jmenuje! Nebo ne, on... on se jmenoval... jmenoval se... Hořlivák! Přesně tak se jmenoval! Povídali jsme si o tom! Teda, on toho moc neřekl a já mu taky nic neříkal, ale určitě se jmenoval Hořlivák! Ale to je příliš dlouhé, takže mu prostě budeme říkat 'Hořle'! A taky jsem- taky jsem-" nemohl jsem se přestat hihňat, poněvadž to, že jsem byl zase s Derian, bylo hrozně (ale takovým tím hezkým způsobem hrozně) legrační. "A co ty?" šťastně jsem se na ni uculil a nenápadně si ji se zvědavostí prohlížel. Dokonce jsem byl tak zvědavý, že jsem ji nedočkavě šťouchl do tlapy. A to způsobilo, že mě napadlo něco skvěluper. "Závod!" zvolal jsem a s nadšením vyběhl domů.

// Sarumen

// Yaaaas, další super přáníčko do sbírky. Je naprosto mega ultra super boží. =^^=

// Kdy se tu stihlo objevit tolik odpovědí?! ;-; Moc se omlouvám, of korzet, Setii vynecháme.
:c Během dneška / zítřka tu bude post. T-T

A mohl jsem uskočit zase zpátky k ní, poněvadž řekla, že to já jsem její lék. Jsem lék!
Jsem lék! Takže... takže jsem léčivý! A pokud jsem léčivý, tak jsem bylinka! A bylinky určitě semínka nemají, ha! šťastně jsem se uculil, protože se mi stejně moc nechtělo být semínkem. Přikyvoval jsem vesele na svou byliknovatost, protože bylinkovatost si rozhodně mé přikyvování zasloužila, ale pak...
Ber to prosím vážně, ozvala se mi v hlavě znovu její slova. Přestal jsem s přikyvováním a zadíval se do země. Vážně. Vážně vážně! Vážně vážně vážňovitě! mírně jsem zavrtěl hlavou. Takhle vážně vypadat nemělo. Ale když já nemusel být vážný už tak dlouho! Naposledy- další zavrtění hlavou.
"Ale jdi," konejšivě jsem do ní strčil čumákem a snažil se tvářit co nejvíc povzbudivě, jen aby nešlo vidět, že slovo "vážně" způsobilo tolik nepříjemných vzpomínek. "Chci říct! Neměla bys jít, ale "Ale jdi" se říká. Jen nevím proč. Nikdo tě vyhazovat nebude a- a- a tobě se tam určitě zalíbí! Jistojistě se ti tam zalíbí! Seznámím tě se všemi! Znovu! Budeš tam znát úplně všechny a oni budou znát úplně tebe a budete všichni rádi, že se znáte, protože se budete mít rádi a- a-" Měl jsem ji seznámit pořádně už předtím. "Je to moje chyba, promiň," zašeptal jsem a zadíval se jí do očí. "Jestli budeš chtít odejít," pečlivě jsem vybíral slova, "tak já..." Sklouzl jsem pohledem na Sarumen, který byl tím nejlepším domovem, jaký jsem kdy měl. Měl jsem tam přátele a vydry! A mlhu! A mlhu, která byla vlastně taky vydra! "Jsi moje půlka! A říkala jsi, že půlky by neměly být od sebe! Budu s tebou," rázně jsem přikývl a pokusil se o věrohodný úsměv.

// Newlin takyyy. T-T

// Chce si druhé kolečko dát i Wolfganie s Calumem, nebo mám hodit Osuda?

// Meinere samozřejmě může. ˘^˘ Pokud Set chce, můžeme ji a Neighta trošku *odkašlává si* fatálně popostrčit, aby mohli přijít. ^^

// Pěkně prosím o 100 oblázků, 3 křišťály a 40 opálů. ^^'(nyh, nyh, jsem lůzr, nějak mi ta poslední kola utekla. :C :D)

// Strom is love, strom is life! >:3 :D