Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Tayne ucítila náraz a otevřela oči. Kolem ní všechno vypadalo nádherně, ale něco tady nehrálo. Blya celá rozlámaná, ale to nebylo to hlavní. Jenomže Tayne nemohla přijít na to, co se stalo... Zkusila zakřičet, protože jí bolely naražené kosti, ale z jejího hrdla nic nevycházelo.
//Tayne až do 16. 3. ztrácí schopnost mluvit. Po následující dva měsíce nebude schopna říct ani slovo, poslední měsíc už bude moci vydat pár slov a hlásek, ale s velkým úsilím. Co se týče bolestí zad, ty jí budou přetrvávat po celou dobu tří měsíců.
Doporuční: Sehnat si někoho, kdo jí pomůže lovit, protože s bolestí zad se lovit jen tak nedá.
Vlčice ztratila vědomí a tak se zbytek jejího příběhu odehrával mimo ni.
Chobotnice, kraken nebo co to bylo za monstrum, se připravovalo k tomu, že si na vlčici pošmákne, jenomže náhle pod vodou uslyšelo pištivý zvuk. Zařvalo, až se voda zvlnila, upustilo vlčici a pustilo se do rychlého úprku zpět do moře podzemní jeskynní.
Obyvatelé podmořské Gallantidy ještě nikdy vlka takhle pořádně neviděli. Všimli si samozřejmě několika poutníků, kteří se sem v letních měsících potápěli. Nikdy je ovšem neoslovovali, jenom je z povzdálí pozorovali. Tahle vlčice byla ovšem něčím jiná. Její tělo bezvládně dopadlo na dno Ohnivého jezera, mezi ruiny starodávného města.
Místní obyvatelstvo si ji začalo prohlížet. Ještě nikdy sem nedopadlo žádné tělo z vrchních míst. Většina těl byla sežrána rybami nebo jinými monstry, než měla šanci dopadnout na dno. Obyvatelé tak nebyli zvyklí na pohled na mrtvá těla. Jejijich vlastní vzhled by ovšem nejednoho vlka vyděsil. Měli rybí ocasy, ale těla dvounožců. Na hlavách měly dlouhé vlasy a žábry se jim táhly po skráních a krku. Postranách hlav měli otvory místo uší, očka měla černá jako nejtemnější tma a rty měli podivně stáhnuté jako ryba. Někteří měli po stranách hlavy podivné vějíře z blan, jiní ne.
Lilith naštěstí toto obyvatelstvo vidět nemohla. Rychle umírala. Tělo a duše se oddělovaly. Jedna z místních obyvatelek k ní připlavala. Nebyla nijak hezká, spíše šeredná v barvách modrozelené a šední. Pohladila vlčici po čele a jelikož byla obdařena Zrakem, starodávnou magií místních obyvatel, vycítila utrpení a nepochopení, kterým si tato vlčice prošla. Zželelo se mořské panně vlčice a rozhodla se ji zachránit. Sejmula ze svého krku přívěsek, který byl pod vodní hladinou tak nádherný, že oči přecházely a přehodila ho na krk Lilith, které náhle jako by se do plic vlil vzduch. Začala se prudce probouzet a hledat cestu k hladině.
Obyvatelé Gallantidy se poplašeně rozprchli, ale nikdo nezpouštěl z vlčice zrak. Nikdo nehodlal riskovat, že by je zachráněná vlčice mohla nějak ohrozit. Však již století žijí bez potíží a bez nepřátelství se světem tam nahoře. Lilith je mohla, ale nemusela zahlédnout. Jediné co ovšem momentálně chtěla, bylo doplavat k vodní hladině.
//Napiš sem post s přechodem na ohnivé jezero, jak se Lilith probudila a pluje k hladině. Mrtvolka ti pak na hladině dopíše tvůj osobní trestík, za úmrtí na osudovce
Ostatní mohli pocítít jenom chlad, který jako by se přehnal nad vodní hladinou. To jak se Mrtvolka přišla seznámit s novou dušičkou.
//Lilith opouští jako další naše putování. Prosím řiď se příštím postem od Mrtvolky
Stín náhle začal pociťovat něco mnohem horšího než byla lítost a to strach. ALE ne strach o sebe, to by v jeho případě bylo občas i normální. On se začal strachovat o bezpečí a dobrý život někoho ze svých známých. Konkrétně o bytost něžnějšího pohlaví (aka vlčici). Bál se co se stane s touto bytostí, pokud on sám zemře. Co asi dělá? Kam ji asi tlapky zavály? A co všecho ji ohrožuje, když teď sám poznal různé děsy a běsy za hranicemi "mírumilovné" Gallirei?
//Vyber si někoho známého, žijícího, mrtvého, z přítomnosti nebo minulosti a zažij až agonický strach o jeho přítomnost, budoucnost atd. Jedinou podmínkou je, že to musí být vlčice.
Norox se probudil naprosto v pořádku. Nic ho nebolelo, nic ho netrápilo. Všechno vypadalo naprosto dokonale. Seděl před nějakou norou na hezky zalesněném plácku. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali. Jeden by se někde vyvalil a spal. Je tohle vůbec Limbo?!
Jistě že je!
Než se Norox nadál vylezla z nory jedna roztomilá šedá kulička chlupů, následována další a za ní ještě jednou. Vlčátka byla maličká maximálně měsíc stará. A všechna roztomile brebentila.
"Tatíííííí!" Vypísklo první vlčátko a vrhlo se k Noroxovi, následováno svými sourozenci.
//Vítej Noroxi v Limbu!
Tvoje limbo je útulným prostorem kolem nory s bandou tvých vlastních vlčátek. Když se je pokusíš zabít, vylezou z nory jako by se nic nestalo. Jakmile začneš utíkat pryč, ztratíš vědomí a budeš teleportován zpět k noře... Bav se!
V limbu můžeš být minimálně do 16. 12. maximálně pak do 2. 3. 2022.
Kdyby ses nudil nebo tak něco, tak se mi ozvi a něco vymyslíme!
Všechny splněné podmínky mi posílej do jednoho vlákna vzkazů s názvem Limbo.
Pac a pusu Mrtvolka.
Stín se probudil uprostřed jeskyně, která měla až přehnaně vybroušené stěny. Mohl se v nich dokonce sám vidět. Místo stropu měla jeskyně otvor, kterým dovnitř dopadal sluneční svit. Stín se mohl osahat a prohlédnout. Zjistil by, že má zpět svůj kožich a že ho nic nebolí. Všechno má na svém místě a v pořádku.
Náhle ho ovšem něco zasáhlo. Jako by mu někdo vrazil facku. Stín začal cítit. Ne vůni nebo doteky. Začal prožívat emoce. Všechny emoce, které nikdy plně nepociťoval, kterým se možná i sám vyhýbal ho dohnaly. Každá se teď hlásila o slovo a chtěla si chvilku užít s o to větší silou. Nejsilnější emocí se ukázala být lítost. Stín začal litovat. Litoval sebe, své minulosti, své přítomnosti. A to všechno s velkou silou a prožitkem.
//Vítej Stíne v Limbu!
Tvoje limbo je "zrcadlová" jeskyně. Nevede z ní východ. Ve stropě je otvor, kterým dovnitř dopadá světlo, takže se ve zdech jeskyně krásně vidíš. Tvým limbem budiž tvoje vlastní emoce, které se pravděpodobně během tvého pobytu párkrát změní... Bych nebyla já, kdyby bylo něco snadné!
V limbu můžeš být minimálně do 16. 12. maximálně pak do 2. 3. 2022.
Kdyby ses nudil nebo tak něco, tak se mi ozvi a něco vymyslíme!
Všechny splněné podmínky mi posílej do jednoho vlákna vzkazů s názvem Limbo.
Pac a pusu Mrtvolka.
Vlčice si mohla uvědomovat, že nastala velká změna nejen v jejích smyslech, ale i v chování. V uších cítila tlak a nepříjemné hučení, jako když se valí voda. A pak ticho. Klidné a hrobové ticho.
//Phantasia ztratila na následující dva měsíce sluch. Neuslyší v podstatě nic. Na konci prvního měsíce, bude schopná rozlišovat velice hlasité zvuky, ale jinak nic.
Jelikož zemřela utopením, bude pro ni setkání s vodou nepříjemné a stresující. Toto přetrvá po delší dobu než dva měsíce, ale nechám na tobě zda se toho někdy úplně zbaví nebo ne. Bude se vody obávat a překročit řeku pro ni bude velice problematické a stresující.
Lilac se probudila a ze začátku se cítila celkem v pořádku. Na to, že ji rozmázl kámen, byla fakt v pohodě. Dokud neotevřela oči a ... nic. Naprosto nic se nestalo. Tma přetrvávala. Co si jenom Lilac počne?
//Lilac se vrátila mezi živé, ale bohužel ztratila zrak. Zrak se jí bude postupně navracet, ale jen velice pomalu. První měsíc neuvidí vůbec nic, druhý měsíc už obrysy a barvy. Po dvou měsících se jí zrak vrátí, pokud se nějak nepřehřeší proti pravidlům.
Doporučuji sehnat si nějakého "vodícího psa".
Tělo Sunstorm se zhmotnilo v křoví, kde před nemalou chvilkou pospával Sigy. Její duše vklouzla do svého původního obydlí, které bylo pořád trochu pochroumané.
//Jakožto první úmrtí v druhé skupině ses navrátila zpět mezi živé zde.
Následujících 8 herních dní (reálně tedy 8 týdnů - 2 měsíce) budeš ovšem pod drobnohledem samotné Mrtvolky. Pokud bys náhodou porušila nějaký z postihů nebo pravidel, hrozí ti okamžité Limbo.
Sunstorm bude po dobu 2 měsíců trpět naprostým vyčerpáním organizmu. Co to znamená: nejsi schopná si sama lovit, nejsi schopná dojít bez zastávky a douhého odpočinku dál než na jedno další území (pokud někdo může chtít, může tě nést, tím pádem se tohle neguje), vyčerpává tě i dlouhé mluvení, po ráně šípem tě navíc bolí u srdce pokaždé, když změníš polohu (sedneš si, lehneš si, stoupneš si).
Upozorňuji ovšem, že Sunstorm musí jíst a pít, takže by si měla sehnat někoho, kdo se o ni bude starat.
Tentokrát však z jiné skupinky. Sebrala duši Sunstorm a rozešla se s ní pryč. I tahle dušička zápolila, ovšem ne tak silně jako ta předešlá. Mrtvolku už tahle přetahovaná přestávala bavit...
Ostatní vlci si tak mohli povšimnout náhlého poryvu větru, jako by někdo praštil něčím o zem. Nic ovšem neviděli, nic neslyšeli. Mrtvolka si duši odnesla pod hávem nevědomosti ostatních.
//Sunstormino tělo zmizí v momentě, když zmizí ze zraků všem ostatním vlkům.
//Jste vlastníkem výjmečné magie nemrtvých?
Chcete si do této magie pořídit hvězdičku, nebo dvě, nebo tři?
Navštivte naši Mrtvolku v přestrojení. Svou objednávku sepište jako u jiného božstva (hlavně délkou a kvalitou, by měla odpovídat).
Nezapomeňte se držet Mrtvolčiny povahy a celkově jejího vystupování. Přeci jen je to magická bytost, která vám, jen tak sama od sebe, nic nedá.
Jedna hvězda do magie nemrtvých stojí 50 květinek a 50 drahých kamenů.
Tato super nabídka je ovšem limitována a běží jen do 9.11. 23:59.
Jenomže Saviorova duše se bránila. Mlátil sebou jako nezjednaný, což on uměl. Když si tenhle starý vlk umanul, tak s ním nepohnulo ani stádo volů. Mrtvolka se snažila duši táhnout po zemi, jak jen to šlo, ale co chvilku se jí vykroutila a začala utíkat pryč.
"No tak když jinak nedáš dědku!" zaprskala a celá se naježila.
"Utíkej si! Ale v momentě, kdy si konečně budeš připadat klidný, spokojený a bez jakéhokoli úkolu na svém seznamu, pak přijdu. Přijdu a odnesu si tě s tím, že už se nikdy nevrátíš!" Hlasitě se zachechtala a nechala Saviorovu duši běžet do jeho těla, které se zhmotnilo z hlíny.
//Jelikož jsi první zemřelý, vyhnulo se ti Limbo!
Ale další už nebudou mít takové štěstí.
Duše se navrátila do svého těla, ale Savior byl vyloučen z Osudové akce. Následující 4 herní dny (aka reálný měsíc) si bude připadat podivně odcizený od svého vlastního těla, jako by mu nesedělo a neposlouchalo ho (to se vztahuje i na používání magií, které se mohou samovolně zapínat a vypínat).
Až si Savior vyřídí své vlastní záležitosti a až si bude připadat nejvíc spokojený, tak se malá mrtvolná mrška vrátí a vezme si svou odměnu!
"Dědek jeden tvrdohlavej... plesnivej... senilní."
Chudák naše malá převaděčka dušiček měla, co dělat, aby duši vyrvala z těla a mohla si ji odnést do své říše. Problém ovšem byl, že se jí v tlapkách svíjela a kroutila, jako malá háďátka v klubku.
Saviorova duše opustila podivnou nemagickou pustinu. Jeden by řekl, že když tu nefungují magie, tak se tělo nemůže vypařit. A taky že nevypařilo. V momentě, kdy ovšem vlci odešli, se tělo "vsáklo" do země a nezbylo po něm ani stopy.
//Prosím prvního zemřelého, aby následoval pokynů v následujícím postu Mrtvolky.
//Therion se vrací do světa živých.
Jelikož nedošlo ke splnění zákadních podmínek, přichází o celý inventář. Tělesná schránka se zjeví v Zapadlém koutu Nárrských vršků. Therion bude mít až do konce svých dní strach z výšek a to kvůli tomu, jak se rozhodl ukončit svůj život. Za výšku se označují všechny hory a pohoří. Tento strach se u vysokých hor a pohořích může projevovat až fyzicky (např. zvracením).
Když se ovšem Therion zvedl, že by se rozhodl davem vyběhnout k někomu z okolo stojících, dav se otočil a pohnul směrem od něj. Když se zastavil, obrátili se zpět k němu čelem a kruh měl opět stejnou velikost. Jako by bl Therion obklopen spoustou vlků, ale vlastně naprosto sám...
//Vítej Therione Alfo Mechové smečky v Limbu.
Než se pustíš do psaní, přečti si prosím pravidla, která tu platí.
Občas ti do tvého pobytu v Limbu zasáhnu, pokud se mi bude chtít. Hlavní je dodržovat navržené limbo (u tebe tedy mýtinku se spoustou vlků kolem, kteří se od tebe neustále vzdalují, nemluví a jsou v podstatě "nepřítomní").
Jelikož jsi zemřel na následek magických schopností, nemůžeš je v limbu používat ani k útoku ani k obraně a to žádnou ze svých magických schopností. Navíc pocítíš jakýsi vnitří pocit ztráty, jako by ti něco chybělo, ale nemůžeš plně říci co.
Pokud splníš nějakou z podmínek nutnou k tvému propuštění, pošli ji do vzkazu mě s předmětem Limbo mé maličkosti. Do tohoto vlákna pak postupně přidávej všechny splněné podmínky.
S nekonečným utrpením Mrtvolka.
Zákaz kopírování. Veškerý obsah je chráněn autorským právem.
Obrázky a texty náleží jejich právoplatným autorům.