Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Myslet si o Morgothovi, že byl zcela špatný by byla chyba. Mýlit se je však lidské, s čímž by Morgoth jistě souhlasil, byl-li by člověk. Morgoth však člověk není, a tak si to pochopitelně myslet nemůže. Možná by stálo za to se trochu ponořit do hlubin Morgothovy duše. Místy to možná nebude zrovna příjemné, protože udělal pár věcí na které není ani on sám hrdý, ale rozhodně by to byla pouť zajímavá. Myšlenky jsou Morghotovou magií a popravdě ho to celkem vystihuje. Magie sice pro něho není nijak determinující, zvlášť ne ta se kterou se narodil, protože mnohem větší zalíbení našel v magii bolesti, ale myšlenky dávají znát, že je Morgoth přemýšlivý. Možná až moc. Myšlenky, které má nejčastěji, se točí kolem jeho sestry – kolem jeho Morghany. Morghanu miluje už od mládí a ač to je jeho sestra, v jejich světě to není nic podivného. Morgoth totiž pochází z kultu – a ano, zní to hrozně, ale v jeho bratrstvu jsou bratři a sestry všichni do jednoho. Myslím, že v tomhle případě to ani není incest.
Mít víru v Bohy je pro Morgohta tím nejdůležitějším v jeho životě. Meditace mu tedy nic neříká, ale medikace by mu možná celkem pomohla. Může možná působit jako blázen, ale Morgoth je mnohem více, než těhle pár slov sepsaných na papír.

"Řekl bych, že lovit umím celkem obstojně," přikývl krémový vlk. Nechtěl se chlubit, to samozřejmě ne, ale rozhodně byl dobrý. Ne tak dobrý jako Morghana, ta však lovila svým vlastním způsobem. I on se však nenechal zahanbit - a podle toho, co říkal Siku, se stejně v lovení příliš nevyzná, a tak cokoliv předvede bude nejspíše objektivně dobré. To ho uklidnilo. To, jak lovil Ivar se raději ani neptal. "Tak to nezní tak hrozně. Čekal jsem to horší," zhodnotil Morgoth.
Přitakal, když se ho Siku ptal, jestli měl zkušenosti s ubytováváním cizinců. "Nic na tom není," ujistil přítele. "Nedělej si s tím starosti. Jsem z vážně velké smečky, vím jak to chodí," řekl mu, než pohlédl na místo, které Siku vybral jako to, kde by se mohli shromažďovat. "Jo, to vypadá dobře. A Ztracená smečka? To se mi líbí," zhodnotil Morgoth zamyšleně.
Siku se rozhodl, že je čas se jít provětrat, ale Morgothovi to nevadilo. Asi se mu ani nemohl divit. Hádali se jako dvě malá vlčata, on byl samozřejmě ale ten lepší z nich dvou. Následoval by ho, ale nechtělo se mu vlka pronásledovat, a tak zůstal ve společnosti Ivara, který s ním evidentně nechtěl mít vůbec nic společného. "Budeme teď v jedné smečce, asi by nebylo dobré, abychom se neustále hádali, nemyslíš?" zeptal se Ivara skoro líbezně jako by byl samotným andělem.

Duben 10/10 | Mrakošlap

Morgoth spokojeně pokýval hlavou. "To doufám. Není se totiž čeho bát," slíbil vlčkovi. Svým způsobem to byla pravda. V téhle zemi, jak už pochopil, mu mnoho nebezpečí nehrozilo. Tím nejhorším snad byla magie, která je tady všechny oplétala, ale pokud se za Mrakošlapa bude Goth modlit, jistě ho ochrání. Tak jako uchránili má vlastní vlčata? - ta myšlenka byla jako blesk z čistého nebe, ale Morgoth jí hned zapudil. Ne, naše vlčata si k sobě Bohové vzala kvůli věrnosti, kterou jim prokazoval. Ano, tak to bylo. Vzali mi je, protože je chtěli u sebe.
Morgoth nad tím nepřemýšlel. Místo toho spustil písničku, kterou mláděti slíbil, ale nevnímal slova, která se mu linula z tlamy - jeho hlas byl ale jako vždy andělsky krásný.
Když tedy vlk skončil, zadíval se na vlče, které mu viselo na tlamě. "Můžu ti tedy povědět o svých Bozích?"

Duben 9/10 | Mrakošlap

Morgoth se musel usmát, když viděl, jak tou myšlenkou, že se tma bude bát jeho, vlče nadchnul. Nadšeně vrtěl ocáskem a vypadal o tom zcela přesvědčen. A i Morgoth tomu věřil. Podle paciček, které rozhodně nebyly malé, usoudil, že Mrakošlápek bude pořádně velký vlk. "To víš, že jo," přisvědčil. "Tma se už klepe strachy z toho, že by ses v ní procházel. Ale vážně, Mráčku, nemusíš se ničeho bát," ubezpečoval ho Morgoth. Nikdo by mu neublížil - protože to by se nejprve musel vypořádat s ním. A on nebyl zrovna máslo, uměl se rvát, ač byla pravda, že tak nečinil pokud se mohl z něčeho vymluvit.
"To víš, že umím. Vlastně zpívám moc rád. Má sestra říká, že mám pěkný hlas. My hodně zpíváme, abychom uctili Bohy, víš?" řekl vlčkovi - možná bylo načase, aby mu trochu představil víru. Inu, musel ho trochu navést tím správným směrem.

Duben 8/10 | Mrakošlap

Morgoth mu vše pečlivě vysvětloval a dočkal se té nejlepší odměny - obdivu. Překvapeně se na malého Mráčka zadíval, když vyhrkl, že to bylo naprosto morgothovské. Inu, byl by blázen, kdyby mu to snad vymlouval, nebo kdyby se mu to nelíbilo! Nene, líbilo se mu to a to velmi! Musel se usmívat, protože jeho samolibost byla až příliš velká a hrozilo, že pukne. Jaké by to asi bylo, kdyby měl vlastní vlče, když ho takhle moc obdivovalo vlče cizí? Neuměl si to vůbec představit - v tu chvíli na tom ostatně ani nezáleželo.
"Jestli tím chceš říct, že je to naprosto úžasné, tak s tím zcela souhlasím," zasmál se Morgoth a poňuňal vlče, které se mu zase ukrylo do kožíšku. "To si piš. V noci je ta nejčernější tma. Ale tmy se bát nemusíš. Až budeš velký vlk, bude se tma bát tebe," sliboval mu.

Duben 7/10 | Mrakošlap

Morgoth se zasmál. "To vypadají, ale asi to nikdy nevyzkoušíš. Jsou moc vysoko. Ale jestli jsou načechraný aspoň z poloviny jako ty tak by z nich byl báječný pelíšek," prohlásil a jemně do vlčete šťouchnul nosem. "A ano, přesně tak. Ty mráčky brání sluníčku, aby svítilo, ale pořád není taková tma jako v noci. Tak poznáš, že je pořád den. A ano, přesně tak to funguje i v tom lese. Bude v něm teď trochu větší tma, ale nebude to tak hrozné," ujišťoval vlčka, kterému zářily očka zvědavostí. Byl tím naprosto u vytržení. A Morgoth to chápal. Svět kolem nich nepotřeboval svá kouzla, aby byl magický - jen to, že ráno vyjde slunce byla magie sama o sobě.
"Dává to smysl," ujistil vlče s úsměvem.

Duben 6/10 | Mrakošlap

Morgoth pokýval hlavou. "To je jasné, že teď ho nevidíš, protože je za mráčky. Ne za tebou, ale za mráčky na obloze. Po těch se, hádám, jmenuješ," poznamenal krémový vlk překvapivě trpělivě. Být Mrakošlap dospělý vlk, tak se na něho dávno vykašlal, ale tohle vlče si ho snadno obmotalo kolem drápku a on mu vše trpělivě vysvětloval. Neměl pocit, že on by kdy kladl tolik otázek a nevěděl, jestli to bylo smutné, nebo jestli byl zkrátka od narození nebývale chytrý, ale Mrakošlapovi všechno hezky vykládal, aby tomu co nejlépe rozuměl.
"Víš? Z mraků padá déšť, ale občas tam prostě jen jsou a zakrývají sluníčko, ale to sluníčko tam stále je, nikam nezmizelo. Jen je prostě zakryté," řekl vlčeti.

Duben 5/10 | Mrakošlap

Morgoth měl opravdu, co dělat, aby Mráčkovi a jeho zvídavým otázkám stačil. Nebylo to vůbec jednoduché. "Tak tohle je les," ujistil ho. "No, protože v lese je hodně stromů, kteří sluníčku trochu stíní a to se dovnitř nemůže tak snadno dostat, víš? Ale můžeš se vyhřívat třeba na loukách, to jsou místa v lese, kde stromy nerostou a sluníčko tam zase může trochu lépe," vysvětloval mu. "a teď je tmavěji, protože je ráno. Spali jsme přes noc, víš? I sluníčko spalo a teď se vzbudilo a putuje nahoru po nebi, vidíš? Až bude úplně nahoře nad námi, tak zase bude plno světla, než zmizí na druhé straně," říkal mu. No tedy pečovat o vlče a vše mu vysvětlovat nebyla vůbec snadná práce. A to měl jedno!

Duben 4/10 | Mrakošlap

Morgoth nechápal, kde se v tvorečkovi bere tolik energie. Běhal a skákal, v jednu chvíli byl tady, v další támhle a zdálo se, že bude pořádně těžké ho uhlídat. Vůbec nevěděl, jak by měl takové vlče uhlídat. Inu, takhle asi skončila jeho máti, které muselo vlče vyklouznout - a že se nad tím vůbec nepodivoval. Mrakošlap vydal za tři takové chundelaté kuličky. Déšť se mu evidentně zamlouval, ale ani to netrvalo dlouho. Během chvíle zpomalil a začínal okukovat lesní podrost, než se zeptal na cože to vlastně kouká. Morgoth překvapeně zamrkal a naklonil hlavu na stranu. "Myslíš les?" ptal se. Copak to vlče neznalo les? Co ho ta máma učila? No, jen Bohové věděli, odkud Mrakošlap vlastně přišel - přeci jen i Morgoth pocházel z míst, kde lesy nebyly úplně běžné. "Les je místo, kde roste vážně hodně stromů a žije tam zvěř i vlci," vysvětloval mu. V tuhle chvíli byl hotový vychovatel.

Duben 3/10 | Mrakošlap

Bylo evidentní, že Mrakošlap se bál zcela zbytečně. Byl to jen deštík, který se pravděpodobně brzy přežene. Morgoth si tím sice nemohl být zcela jistý, protože pocházel ze zcela jiného světa, ale myslel si, že přesně tak nějak by to mohlo být. Mraky nad nimi nevypadaly příliš trvanlivě.
"Přesně tak," přitakal Goth, když viděl, jak se vlče prohání kolem něho s vyplazeným jazykem. Vypadal zcela a naprosto spokojeně, když pochopil, že je to opravdu jen voda. Strach ho rychle přešel a on se proháněl, běhal ze strany na stranu. Inu, právě se pořádně vyspal, a tak na tom asi nebylo nic divného. Ostatně Mrakošlap byl zcela evidentně malé vlče, a tak se hned pro všechno nadchnul. Morgoth mu v tom nebránil, jen ho pořádně hlídal, aby třeba nenarazil do stromu, nebo tak něco.

Duben 2/10 | Mrakošlap

Morgoth spal jen napůl. Cosi se v něm probudilo, a protože v jeho kožichu spalo malé vlče, spal tak, aby ho v případě nutnosti mohl bránit. Takové to bylo, kdyby se někdy skutečně stal otcem? Vlčátko u něho bylo v bezpečí i ve chvíli, kdy začalo pršet. Byl to jen lehoučký déšť, přesto ho však Morgoth zaštítil, aby mohl v poklidu chrupkat dál.
Když se pak Mrakošlápek probudil, hned se hnal za dalším dobrodružstvím. To už mu však do kožíšku spadlo těch pár kapek. Morgoth by se už už zvedal, vlče však skončilo schoulené u něho jako by se bál, že ho deštík rozmočí. "To nic," ujistil vlče. "Je to jen voda. Říká se tomu déšť," vysvětlil mu. "Můžeš si chytit pár kapek na jazyk. Uvidíš, že to nic není," utěšoval vlčka.

I Morgoth usoudil, že potok by mohl být plný ryb - a říkal si, že to rozhodně bylo příhodné, protože ač viděli nějakou zvěř, ryby se mu na jeho cestách celkem dařilo lovit. Byla to pro něho vlastně celkem zábava, a tak mu ta představa nijak nevadila. Byla však pravda, že doma těch ryb mnoho nenalovil. A dobře věděl proč. "Jasně, že jsme měli ryby, ale není z nich tolik krve," poznamenal vlk. "Není to úplně primární zdroj naší potravy, ale na jihu také nejsou zvířata jako tady, to máš pravdu. Lovili jsme často třeba takové antilopy, ale když jsem si lovil jen něco pro sebe, tak jsem lovil, co jsem zrovna našel. Doma bylo spoustu menších hlodavců, ale králíky jsme tam měli zrovna tak jako tady," řekl Sikuovi. "Co jste doma lovili vy? Nějaké velké, zmrzlé obludy?" ptal se ho - neuměl si nic jiného představit. Jistě to museli být divní tvorové.
"Nevím," řekl Sikuovi zamyšleně. "Ale doufám, že ano. Co by to bylo za smečku, kdybychom v ní byli jen my tři," poznamenal. Kdy se pasoval na to, že bude součástí téhle smečky? Inu... asi teď. Ještě Sikua sice nepřesvědčil k tomu, aby se stal jeho bratrem, říkal si však, že je to jen otázka času. "Já jsem na takové věci tak trochu zvyklý," dodal, aby Sikua trochu uklidnil. "Nebylo nic výjimečného, že by k nám domů přišli vlci, kteří hledali, kde složit hlavu. Rádi pak vstupovali do bratrstva. Není na tom nic divného. Myslím, že tady by to mohlo fungovat podobně," nadnesl. Gothovi vyhovovalo, že Ivar nemluvil, rozhodně mu jeho slova ani trochu nechyběla, ba naopak. Říkal si, že ticho bylo v tomhle případě tou nejlepší věcí po které mohl zatoužit. To, že s ním měl být ve smečce nepovažoval zrovna za dobré, ale na rozdíl od Ivara se s tím nějak smířil (ač tedy netvrdil, že ho nezabije). Musel s ním vycházet, pokud chtěl zůstat. A to on chtěl. Nikdy se mu nestalo, že by byl tulákem, a tak smečka byla jediné volba - a proč by se měl někam přidávat, když jí mohl pomoci založit?

//• Pohovořit se zakládajícími členy smečky (pokud smečka nemá další zakládající členy, pohovořit s ostatními členy)

Morgoth se snažil být přívětivý - i když si to dle jeho mínění Ivar vůbec (ale jako VŮBEC) nezasloužil. Ještě mu jako idiot pomáhal a on se zkouší tvářit ublíženě. Jeho velkorysost úplně vyšla vniveč - inu, alespoň to byl on, kdo z toho vyšel lépe. Siku si o něm aspoň nemyslel, že byl výbušný magor, který by Ivarovi utrhl hlavu - jistě, že by mohl, ale proč by to dělal? Zima je všechny vysílila a Morgoth se těšil, až si po všem tom odpočinku naplní žaludek a trochu se protáhne. Navíc už dlouho nesložil Bohům žádnou obětinu - Ivara totéž evidentně příliš netrápilo. Stejně vstoupil do bratrstva jen, aby mu mohl ukrást Ghanu, pomyslel si, nahlas to však neřekl. Siku mu zatím vykládal o kořisti, které tady zjevně mnoho nebylo. To mělo své nevýhody, ale pochopitelně i výhody.
"No vida, tak aspoň voda, když už nic," přikývl Morgoth zamyšleně a nechal se vést k potoku. "Třeba se nám tam podaří najít nějaké ryby," nadnesl. Bylo to asi přehnaně optimistické, ale doufal, že by to tak třeba mohlo být. Nechtělo se mu teď příliš stopovat nějakou zvěř, jevilo se to příliš složitě, ale lovit ryby neznělo tak špatně. Navíc stejně museli najít vodu, to se mu zdálo celkem důležité, pokud tady chtěli žít. Siku o potoku sice věděl, ale pro něj to byla nová informace. Upřímně nechápal, proč se Siku nezaobíral tou smečkou už dříve. Připadalo mu, že to dává dokonalý smysl a tohle bylo perfektní místo. Byl přesvědčený o tom, že by se tady všem dobře vedlo a uměl si představit, že by tady žil. Jistě, byla tu trochu zima, ale s tím se dalo přežít. Navíc, kdyby tu byl s Morghanou... ta by les jistě zapálila i v zimě a nemuseli by se obávat toho, že umrznou.
"Je," ujistil Sikua a protáhl se. "Není to tedy pořád úplně to na co jsem zvyklý, ale řekl bych, že to přežiju," ujistil Sikua a přátelsky se na něho usmál. Divil se, že mu druhý šedivec ještě nešel po krku. "Zato ty se už musíš vyloženě péct ve vlastní šťávě," dodal. Inu, ještě, že mířili k ledové vodě. Siku se jistě i v téhle zimě rád vykoupe.

//• Najít na území vodu

Duben 1/10 | Mrakošlap

Morgoth se neubránil úsměvu. "To znamená, že budeš mít kožíšek celý modrý," vysvětlil vlčeti, které svou pozornost upíralo na všechno kolem sebe. Asi to chápal. Jeho život teprve začínal a všechno pro něho bylo nové. A právě ho zajímalo jezero a všechny rybky v něm. "To si piš, že dovedu. A ukážu ti to, abys byl tak šikovný jako já," ujistil ho. Bezbřehý obdiv vlčete se mu zamlouval. Byl tak nevinný, tak dokonale čistý. Věděl, jak snadno ho mohl zkazit - měl však v mysli spíše něco jiného. Měl by mu ukázat cestu Pravdy dokud byl takhle malý, ač, pravda, ještě sotva mohl vstoupit do Bratrstva. Pochyboval, že mu byly tři měsíce, možná se však pletl - nevěděl, jak se pozná stáří vlčete a pochyboval, že Mrakošlap by to věděl... bylo to vůbec důležité?
"To víš, že ti ukážu moře," slíbil vlčkovi, kterému se však klížila očka a než se krémový vlk nadál, už se pod ním stočil do klubka a spal. Inu, Morgoth si lehl k němu a chránil ho celým svým tělem.

Březen 10/10 • Mrakošlap

"Borůvky," zopakoval Morgoth trpělivě. "A ano, borůvky jsou pořádná dobrota, jsou to takové malé modré kuličky. Jsou hezky sladké a také pořádně barví," vysvětloval krémový vlčeti překvapivě trpělivě. Kdyby ho viděl někdo, kdo ho znal, jistě by nevěřil, jaká změna se v něm udála - bylo to však jen tím vlčetem, ničím jiným.
Morgoth mu věnoval veškerou svou pozornost, nechtěl ho ani na vteřinu ztratit z očí - nebyl sice jeho, měl za něj však v tu chvíli zodpovědnost. Chtěl ho mamince vrátit pohromadě. "Tohle? To jsou rybky, Mráčku. Když jsi dost šikovný, tak je můžeš chytit a sníst, ale není to vůbec jednoduché," vysvětloval vlčeti. "A tohle celé, to je jezero. Jíst se nedá, ale dá se z něho pít, víš? Kromě jezer jsou i řeky, ty tečou a občas jsou pořádně divoké a pak existuje moře, to je ještě větší plocha plná hrooozně slané vody, víš? Ta se pít nedá," vysvětloval vlčeti.