Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Loterie 2/5

Morgoth se trochu zklidnil, protože viděl, jak se mu pomalu sypal před očima. Krémový vlk nechápal ten důvod, ale skoro starostlivě došel k tomu šedému vlkovi a jemně se ho dotkl čumákem. "Siku, to nic," povzdechl si, ale jeho hlas byl tichý a frustrace nebyla tolik zřejmá.
"Dobrý, jo? Nemusíš brečet. Nechtěl jsem tě rozrušit. To tolik brečíš kvůli Ivanovi?" ptal se ho Morgoth, když ho náhle napadlo - nemůže být Ivan ten milý o kterém Siku mluvil...?
"A už vůbec ne kvůli Ivanovi," domlouval mu. Nevěděl, proč se na něho prostě nevykašlal. Neměl v povaze utěšovat cizí vlky, ale Siku v něm probouzel jakési protektivní sklony. Byl asi trochu jako retardované vlče, které ve vás vzbudí soucit a vy mu nemůžete prostě ukrást úlovek, i kdybyste nakrásně chtěli. Morgoth netvrdil, že byl Siku retardovaný, ne, byl to podle něj dobrý společník, který k němu v nezdravé míře vzhlížel - i to k Morghotově milému chování přidalo. "Klid, dobře? Hlavně dýchej," říkal mu. Připomnělo mu to, když uklidňoval Morghanu. Tehdy...

//Pusté údolí
Loterie 1/5

Morgoth nad Sikuovou neschopností jen máchl tlapkou. "Z toho si nic nedělej, Siku, nějak si poradíme. Uvidíme, co objevíme. I kdyby to mělo být něco menšího, bude to stačit. A něco menšího bych svedl ulovit i sám," ujistil ho. "Tak jako tak, lovit budu já," přislíbil, protože to asi bude pro všechny lepší. Ostatně aspoň se tím vysvětlily jizvy, které měl Siku vlastně... všude. Asi musel být vážně hodně nešikovný. Morgoth ho skoro litoval. Přišel mu tak naivní jako nějaké vlče.
"No, k žádné nehodě nedojde. A návnada budeš jen v nejhorším," dodal, ale nechtěl lovit nic obřího na co by sám nestačil, ne, když teď věděl, že na Sikua se příliš spolehnout nemohl
Potíže začaly, když se Siku začal zadrhávat a působil zmateně. Morgoth nechápal proč. To ho tak moc vyvedl z míry ten Ivan?

Leden 5/10 - Wizku
Loterie 4/5

Morgoth rozhodně nevzdával svého nápadu vytvořit smečku na poušti. Nemusel nad tím ani nijak dlouze přemítat. "A v létě co? V létě tady máte snad nějaká nesnesitelná horka?" ptal se Wizku, protože to si neuměl představit ani v těch nejdivočejších snech. Jistě, uprostřed zimy se dalo těžce soudit, ale byl přesvědčen, že to nemohlo být tak hrozné, jak to Wizku popisovala. "To je pravda, to je něco, co bych měl promyslet. Setkal jsem se s vlkem, který se zrovna netvářil, že by smečka v poušti byla zrovna to, co si představuje," připustil. "Dobrá, dejme tomu, že to, co navrhuješ je takový příjemnější kompromis. To by se asi dalo. Míst, co jsem tak viděl, je tady opravdu dost," poznamenal.
"Já bych tedy preferoval méně ztracených sourozenců a méně zimy, ale hádám, že jeden nemůže mít vše," zabručel - musel si přeci trochu stěžovat, nemohl být stále jen pozitivní, to neměl v popisu práce.

//Konec světa
Loterie 3/5

Morgoth se zadíval na Sikua, který mu ukazoval polštářky na packách. Tolik krve by Bohům rozhodně nestačilo. I myši jí měli více. "To by nebylo dost," řekl mu, ale ne nijak zle, spíše blahosklonně - jako kdyby něco vysvětloval vlčeti, nebo... mentálně slabšímu jedinci. "Většinou obětujeme všechnu krev toho, co ulovíme," dovysvětlil mu a rozhlédl se. Rád by tu něco ulovil, ale nebylo tu nic, co by se mu zdálo být dostatečně vhodné. Sami dva si na něco většího úplně troufnout nemohli. "Něco určitě najdeme. Nevím, co se pohybuje zrovna tady, ale když se to bude dát ulovit, je to celkem jedno," řekl Sikuovi a začínal tak trochu stopovat. Předpokládal, že na Sikua bude jako na loveckého partnera spoleh. On obvykle tolik nelovil, ale samozřejmě byl vlk a věděl, jak na to.
Morgoth by zůstal v klidu, kdyby Siku nezmínil Ivara. Chvíli na něho jen nevěřícně zíral. "Ivan?!" zeptal se ho, celý naježený, jestli se náhodou nepřeslechl (bylo to spíše takové naštvané vyjeknutí). "Jestli jsem ho potkal? K mé smůle ano! Ivan je ten otrapa o kterém jsem ti vyprávěl. Ty ho znáš?" Goth by se jindy jistě smál nad tím, jaká je to náhoda, ale ne když šlo o Ivana, ne, to tedy ne.
"Ano, partneři," řekl celý roztržitý. "Ivan si samozřejmě myslel, že na její pozornost má nějaký nárok, ale to se tedy plete," brblal Morgoth. "Jistě, že si k sobě najdeme cestu. Bohové nás znovu svedou k sobě," trval na svém krémový vlk, který zjevně nebyl rázem v nejlepší náladě. Zmínka o Ivanovi ho celého zneklidnila.

//Neprobádaný les

Loterie 5/5

"Hm? Jasně, že je to má sestra," zadíval se na něho, protože nechápal nač se ho Siku vlastně ptá. "A je má, nebo spíše... byla. Byli jsme partneři, ale... už nejsme. Ona nechce. Snažím se ji přesvědčit, že Bohové s námi mají vyšší úmysly, ale nechce o tom slyšet," vyjevil svému... příteli. Asi se dalo skutečně říci, že byli přátelé. A to, že se mu otevřel o Morghaně, to už bylo co říci. Ostatně už tak trochu tušil, že tady je pro vlky randění se sourozenci považováno minimálně za zvláštní a spíše za totálně ujeté, jenže on vyrostl ve společnosti, kde byli všichni bratři a sestry. Na krev se nikdy příliš nehrálo. Vždyť i jeho vychovávalo deset vlků a každý z nich byl jeho otcem.
"To nevadí, určitě najdeme cestu. Společně," mrkl na něho Goth a zamával ocasem. "Třeba ano, ale mám pocit, že kdyby tu někde byli, cítil bych je. Ale kdo ví, třeba jsou tam už nějakou dobu..." posteskl si.

//Pusté údolí

//Prstové hory přes Zpěvné věže
Loterie 4/5

Morgoth se jen zasmál, když viděl, jak byl nebohý Siku vystresovaný. "Klídek, nemíním tě zabít," ujistil svého nového přítele. "Ale příště raději nikomu neslibuj svou krev. Ne, když se jedná o rituál uctění Bohů," řekl mu - mohlo to tak Sikuovi sloužit jako velmi dobré varování.
"Ty bys byl dost reprezentativní, o to nejde, spíše ulovíme něco na čem si můžeme smlsnout," prohlásil Morgoth a nechal se na téhle cestě vést.
"Ano, druhé jméno, které používáme při rituálech. Tedy... ne výhradně, někteří bratři či sestry ho používají i normálně a někdo ho i preferuje. Není na něm nic tajného," ujistil Sikua. "Mé druhé jméno je Morpheus. Slyším na obojí."
"No, rozhodně se moc netvářil na to, když jsem se s ní konečně, po tak dlouhé době, setkal. Cestoval nějakou dobu s ní a nejspíš si myslel, že na ní má nějaký pošahaný nároky," protočil oči v sloup a ušklíbl se. To tak, to by Ivana čekala jasná smrt - což ho možná čekala i tak, kdo ví.

Loterie 3/5

Následoval Sikua k místu odkud na Gallireu přišel. Tady to trochu znal, byla však pravda, že už to bylo před pár měsíci a trocha osvěžení paměti mu zcela očividně prospěla. Jeho sourozenci tu sice nebyli, ale tahle povídací chvilka se Sikuem mu vlastně náramně vyhovovala. Bylo to perfektní.
"Ale jo, pořád se to dá," zhodnotil Morgoth a rozhlédl se. Trochu se ochladilo, ale tak strašné to nebylo. Pořád to bylo lepší než ten mráz a sníh a všechny tyhle nesmysly, které krásně zůstaly za hranicemi tohohle malého světa. "A kam že to vlastně míříme?" zajímal se Morgoth. Alespoň pozná nový kus země, říkal si zamyšleně a rozhlížel se kolem sebe, aby věděl, kdyby se sem náhodou někdy zatoulal sám.

//Konec světa přes Zpěvné věže

Loterie 2/5

Morgoth se po Sikuovi podíval převelice překvapeně. "Neslibuj. Buď všechna krev, nebo raději žádná," řekl mu. "A předpokládám, že se netoužíš stát objetí našeho rituálu, ne?" zeptal se ho. Mohl si myslet, že je to žert - a snad částečně i skutečně byl - ale dalo se to podle Morgothova výrazu jen velmi těžko určit. "Ne, raději něco ulovíme, to bude bezpečnější," prohlásil Goth nakonec. "Navíc se ani nemůžeš rituálu účastnit, když nejsi součástí Bratrstva. Navíc nemáš rituální jméno, a tak," vysvětloval.
Morgoth se spokojeně usmál, když ho Siku vyzdvihoval. "Přesně. A ne všichni vlci to docení," posteskl si. "Nevím, jestli je nedůvěřivý, ale rozhodně si mě nezískal," odfrkl si.
Morgoth ani nemrkl, když Siku zmínil svého partnera, nepřipadalo mu na tom samozřejmě nic ani trochu divného - všiml si však, jak se nad tím Siku zarazil, ale větší význam tomu nepřikládal. "To bych dejme tomu ještě chápal, ani já nejsem ke všem vždy přátelský, ale vypadalo to, že jede po mé sestře a to samozřejmě nemohu tolerovat. No a navíc si asi zřejmě myslí, že na ní má nějaký nárok," ušklíbl se. "Asi je naštvaný, že Morghana je má," usoudil.

//Oáza přes Poušť
Loterie 1/5

Jak se zdálo, nakonec se se Sikuem shodli i na tom o čem Šedivec pochyboval, Morgoth mu to však vše vysvětlil a vlkovi nedělalo problém to pochopit. To se Morgothovi líbilo. Siku byl nenáročný a vděčný a nejspíše by souhlasil i s tím, že nebe je zelené a slunce modré, kdyby na tom Morgoth opravdu hodně trval. Taková povaha nebyla pro Morgotha dobrá, protože mu to dávalo pocit, že může zneužívat své určité nadřazenosti, která byla zřejmá i v docela běžné konverzaci s vlkem, který mu nešel na tlapku takhle pěkně jako Siku. Mohli z nich být velmi dobří přátelé. Přesně tak. Kdyby dosáhl Prozření každý, nebylo by to k ničemu," pronesl spokojeně v naději, že se jednoho dne dostane poznáním Pravdy na úroveň Bohů. Už aby ten den přišel!

Loterie 5/5

To už došli k oáze. Morgoth jí tady rozhodně nečekal, ale byl vlastně docela rád, protože to bylo ideální místo ke kratšímu odpočinku. Sikuovi se evidentně ulevilo a Goth se tomu nedivil. I on se napil, ale neumyl se, protože by tím smyl krev - a to samozřejmě nemohl dopustit.
"No vidíš, přeci jen nás potkalo štěstí," pronesl Goth spokojeně a lehl si do písku. Vyhříval se na slunci jako ještěrka - alespoň chvíli, než bylo třeba se znovu vydat na cestu. Jeden poznatek z téhle zastávky Goth přeci jen měl - jeho sourozenci tu nebyli. Povzdechl si, ale nebylo to tak tragické. Jistě byli v pořádku - a on získal nového obdivovatele. Co mohlo být lepšího?

//Prstové hory přes poušť

Loterie 4/5

"No, já si nestěžuji," ujistil Sikua spokojeně, když konečně byli na místě, kde mu nebyla tak ukrutná zima. Nechtěl si pořád stěžovat na sníh, ale vlastně... proč by nemohl?"Tohle je mnohem lepší než sníh," prohlásil nahlas a velmi spokojeně.
Morgoth se otřásl - maso nasáklé krví. Znělo to přímo obscénně! "No, popravdě, už jsem rituál jedné vlčici ukázal, a tak asi nevadí, když ho předvedu i tobě, ostatně... zapojovat se nebudeš a Bohové budou jen rádi za další krev," pronesl spokojeně - zdálo se, že to bylo k všeobecné spokojenosti. Siku vypadal nesmírně spokojeně.
"Když si s někým nesednu, což... se může vždy stát, neznám každého z Bratrstva, ale když si s někým nesednu, držím se od něho dál, ale popravdě se mi to ještě nikdy nestalo. Se svou rodinou jsem nikdy neměl spory. A sám musíš uznat, že jsem příjemným společníkem! Nechápu, co se mu na mě nelíbí," posteskl si Goth. "Kdybys slyšel, jak hrozně se choval, určitě bys byl na mojí straně," ujistil vlka.

//Poušť
Loterie 3/5

"Jistě, že neděsí. Je to vrchol poznání. V tu chvíli... pochopíš vše. Proč bys o něco takového nestál?" vydechl světlý vlk a jeho pohled byl zasněný, jak doufal... mohl si přeci dovolit drobnou naději, nebo ne? On toužil pochopit svět, chtěl vidět vše - a doufal, že toho dosáhne jen, aby dokázal, že je přesně tak výjimečný jako si vždy připadal.
Naježil se však, když Siku spustil o tom, jestli vůbec Prozření existuje. Nemohl ho vinit, přesto to dělal, i přes jeho zjevnou neznalost. "Nikdo," připustil. "Ale kdyby Prozření dosáhl každý, nemělo by takovou váhu. A pochopitelně, že někdo ze smečky Prozření dosáhl. Jak jinak myslíš, že bychom o tom věděli?" zabručel a protočil oči v sloup. To si vážně myslel, že by si to prostě... vymysleli?
Nakonec Sikuovi odpustil, přesto mu nebylo příjemné, že ho to vůbec napadlo. Proč by měl důvod pochybovat? On tomu zjevně věřil - Siku tomu nerozuměl, tak to bylo!

Loterie 2/5

Teprve tehdy si Morgoth uvědomil, že při vším to povídání dorazili na poušť. Goth se konečně cítil alespoň trochu příjemně. "Já myslel, že se chceš poušti vyhnout," prohodil jen, ale šel dál. Šli ostatně jen po okraji, ale díval se po dunách písku a cítil se skoro jako doma.
"To jo," uchechtl se Morgoth. "Vůbec si neumím představit, jaké to je jíst něco s krví. Zní to ale... určitě zajímavě. Já se však budu držet své diety. Maso bez krve mi přijde vlastně mnohem lepší podle toho, co říkáš," poznamenal jen, ale dost možná to bylo především tím, že věřil jen tomu v čem byl vychován a to jediné pro něho bylo správnou odpovědí.
Siku vypadal stále velmi zvědavě, ale on mu to nemohl popsat, proto mu slíbil něco jiného: "Můžeme zkusit něco ulovit. A já ti to pak předvedu," navrhl mu, protože to bylo lepší než nějaké zdlouhavé opisy a o železitosti krve.
"Vlastně ano. Má sestra dovedla jednoho takového opelichaného otravu a oznámila mi, že je teď mým bratrem," postěžoval si Sikuovi. "Věřil bys tomu? Já vím, že má sestra je unáhlená a občas trochu šílená, ale tohle jsem tedy ještě nerozdýchal. Ten vlk mě nesnáší a popravdě řečeno je to vzájemné. Je vážně hrozný, nechápu, jak někoho vůbec mohlo napadnout, že by byl vhodný do našeho bratrstva - nebo upřímně kamkoliv," brblal Morgoth.

//Za Sikuem

//Baobab přes Savanu
Loterie 1/5

Morgoth si takový koncept popravdě neuměl vůbec představit. Jaké to bylo nebýt s někým spojen krví? Samozřejmě se setkal i s vlky, kteří nebyli v jeho bratrstvu, avšak byla pravda, že tomu tak bylo až na Galliree. "Každý, kdo se k nám přidá, je s námi spojen krví. Skrze rituál," vysvětlil zběžně Sikuovi - ne, že by to bylo tajemství, ale popravdě řečeno si chtěl něco nechat pro sebe, tedy... pokud se samozřejmě Siku nechtěl přidat k nim. Vlastně by mu to nevadilo. Rozhodně by to bylo lepší než cokoliv, co jim mohl nabídnout Ivar. Siku byl alespoň příjemným společníkem.
"Vážně?" zeptal se ho překvapeně, protože on snad už od malého vlčete toužil poznat Pravdu. Osvícení bylo něčím, co ho lákalo, protože to bylo považováno za vrchol jejich životů, za tím se také všichni hnali - nebo tedy alespoň ano.
"Popravdě nevím. Nikdy jsem se nesetkal s nikým, kdo by toho dosáhl," připustil. "Já však věřím svým Bohům a věřím tomu, že já budu tím, kdo toho dosáhne," pronesl zapáleně. To Siku nikdy pochopit nemohl.

Leden 4/10 - Wizku
Loterie 3/5

Morgoth se zatvářil skoro chápavě - nebyl si však jistý, jestli ho opravdu zajímalo do jaké míry si Wizku život komplikuje, on přeci jen byl příliš dokonalý na to, aby něco takového poznal. A navíc měl na své straně Bohy. "To je mi líto," řekl jen bez opravdového zájmu - připadalo mu to však jako adekvátní reakce.
"To ano, našel. To, že se zase někam ztratila je sice menší problém, ale není to nic, co bych už nesvedl vyřešit. Našel jsem jí tady, a tak jí najdu znovu," pronesl odhodlaně. "A ano. Zůstaneme tady. Tedy... ještě nevím kde, ale vzhledem k tomuhle hroznému počasí jsem neměl čas nad tím příliš důkladně přemýšlet. Být to na mě, vytvořil bych si smečku někde na poušti," pronesl a podle výrazu nad tím zcela vážně uvažoval.
"To zní... rozhodně zajímavě. Já zimu strávil se sestrou a s bratrem. Caie jsme ztratili někde po cestě, a pak se mi ztratila i Morghana," postěžoval si.