Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Loterie 3/5

Když Siku začal o sestře, bylo to podstatně lepší. Ulevilo se mu. To, že Sesi nebyla úplně zdravá, no, to by tak sedělo, říkal si. Siku mu zdravý přišel - byl sice trochu slabší a vyhublý, ale říkal si, že to se ještě mohlo změnit. Postará se, aby z něho něco bylo. Alespoň se tím trochu zabaví, než ho Bohové svedou dohromady s jeho sourozenci. "To by asi odpovídalo... Nevypadala úplně... v pořádku," připustil. Jindy by to asi řekl jinak, ale nechtěl být zlý - teď momentálně opravdu ne.
"Teď už si jsem celkem jistý ,že to byla ona," přisvědčil Goth. "Ale viděl jsem jí jen chvíli. A tehdy jsem tě neznal. Bavila se s tím tvým Ivarem, ale už si to moc nepamatuji. Je to pár měsíců," přiznal Morgoth. "Ale nevypadala zrovna... v pohodě," připustil. "Ale to je divné. Ivar se ti nezmínil? Byl tam také a vyptával se jí na tebe," dodal nevinně.

Loterie 2/5

Nechtěl se vracet k důvodu svého smutku. Nechtěl se s tím svěřovat nikomu. Nechtěl o tom přeci mluvit ani s Morghanou a to byla součástí tohoto kruhu bolesti, který Morgotha stále stíhal. Bolest neustávala - byla jako rostoucí, hluboká propast. Příčilo se mu to. "To není tvá chyba," ujistil přítele. "Jen si občas vzpomenu," vysvětlil, i když tomu tak vůbec nebylo. "Nechci o tom moc mluvit," dodal omluvně, ale vlastně se neomlouval. Nechtěl o tom mluvit, protože by tím přiznal slabost. Ta myšlenka se mu nelíbila - on totiž nebyl slabý. Ne, necítil bolest. Tak proč ho ta dutá prázdnota tak otupovala? Proč hrozila, že ho znovu přepadne smutek? Nic z toho nechtěl. Ne... "Je to... složité a bolestivé," dodal jen, protože Siku vypadal, že by rád slyšel víc, ale Morgoth nevěděl, co by řekl - a i kdyby to řekl tak prázdně, jak by jen nejlépe svedl, dočkal by se lítosti. A to bylo to poslední o co Morgoth stál.

Loterie 1/5

Morgoth Sikua zamyšleně poslouchal a nespokojeně protahoval obličej. Myšlenka na to, že byl jeho nový přítel omegou - a že jí byl ještě ke všemu rád - se mu hrozně příčila. Proč by něco takového kdokoliv chtěl? Neměl žádnou moc, vůbec nic. Ta představa mu připadala hrozná, ale on byl vždy ambiciózní. Možná proto se mu tak hodilo, že narazil zrovna na Sikua, který si tady založil svůj domov a on mu v tom mínil pomoci. Mohli to tady trochu pozvednout. Asi to nebylo fér, nad tím však krémový vlk příliš nepřemýšlel. "Ale zase se na sebe podívej. Jsem si jistý, že trochu pořádného jídla a budeš vypadat lépe. I ta srst se trochu spraví. Ale možná by stačila voda," zamumlal Morgoth zamyšleně, když si přítele prohlížel. Asi to nebylo zrovna milé, ale chtěl mu pomoct - to, jestli ta touha byla upřímná, nebo ne, to už bylo vedlejší. "Já ti pomůžu," ujistil přítele. "Pustíme se do toho," prohlásil Morgoth jako by byl tohle jeho les a jeho budoucí smečka.

Loterie 3/5

"Já chápu, že se bála o tvou duši, tak se měla víc snažit," dodal - její chování odsoudit mohl, protože svou sestru hledal přes půlku světa. To bylo docela dobré odhodlání, no ne?
"Tak už to v životě chodí. Ale teď jsme tady a musíme z toho něco vytěžit. Musíme založit smečku, Siku!" prohlásil Goth odhodlaně.
V tom si však na něco vzpomněl. Jméno Siku už přeci někdy slyšel! Morgoth se plácl do čela. "Hele, já vlastně tu tvojí sestru vlastně asi potkal. Nebyla taková šedivá, celá taková... ehm, zvláštně mluvila? A měla trochu křivé nohy..." Morgoth si byl vědom, že jeho popis nebyl vůbec dobrý, ale ostatně viděl tu vlčici jen asi na minutu a více ho štval Ivan, dávalo smysl, že tu vlčici si zase tolik nepamatoval. Ale slyšel od ní Sikuovo jméno - v její mysli.

Loterie 2/5

"Svým způsobem ano," přikývl, ale to už se snažil vymanit z moci nepříjemných vzpomínek. Potřásl hlavou, snažil se zůstat nečitelný a klidný, ale šlo to těžko. I Siku si toho všiml, ale nebylo to asi zrovna nic těžkého. "Já... jo... jsem. Jen nemám moc rád řeči o pohřbech," vysvětlil, ač si byl zcela a naprosto jistý, že dříve mu řeči o pohřbech nevadily a považoval je za něco přirozeného a vznešeného - duše se přeci připojila k Bohům! Tak to bylo alespoň dokud se jeho vlčata nenarodila mrtvá.
"Tak tě asi hledali špatně, ne? Jak těžké musí být najít jednoho šedého vlka v ledové pustině? Nemohl jsi se přeci ztratit tak daleko," namítl Morgoth. "Musela to pro ní být muka? A co ty? Pro tebe to muka nebyla? Mysli trochu na sebe, Siku. Skončil jsi sám a nic jsi si nepamatoval," připomínal mu jako by o tom snad něco věděl.

Loterie 1/5

Morgoth nad tím jen pohrdavě zakroutil hlavou. "Blázni," zabručel si pro sebe - tím nemyslel Sikua, ale ty ostatní, kteří se rozhodli, že tohle je zjevně way to go, ač to bylo docela určitě spíše sebezničující a prostě jen hloupé. Příčilo se mu to.
Přemýšlel nad tím, jaký život to musel být, ale zrovna tak jako si Morgoth neuměl představit život, který žil jeho nový přítel si Siku neuměl představit to, jakým způsobem žil právě on v poušti. A byl to ten nejlepší život. Zdálo se, že pro každého bylo určeno něco jiného, a i přesto teď byli přátelé. Nebylo to zvláštní?
"Hm, asi dává smysl, že výše postavení členové smečky mají lepší srst," přitakal Morgoth. Souhlasil s tím tak snadno, protože jeho srst byla nádherná? Docela určitě. "Byl jsi omega? Ale to je... nejnižší postavení, ne?" ujišťoval se Morgoth, protože toho o klasických smečkách a jejich rozdělení zase tolik nevěděl, proto teď zvědavě nakláněl hlavu. Nelíbilo se mu, že by měl být jeho přítel omegou. Ne, to by rozhodně nešlo. No, aspoň se postarali, když už nic. Ale teď budeš alfa, takže už žádné strádání. Tvoje srst se určitě... hm... taky zlepší," ujistil ho Morgoth, ale když si ho zblízka prohlédl, nebyl si tak jistý. Byl rozhodně hodně poznamenaný, ale... to by mohlo budit respekt - kdyby to nebyl příliš laskavý Siku.

Loterie 3/5

Morgoth se však musel zasmát. "Mluvíš o pověrčivosti s vlkem, který věří v Krevní Božstvo," poznamenal Goth. "Na jednu stranu to perfektně chápu," ujistil ho - ale vzpomínka na mrtvé a na to, jak se nakládá s jejich těly ho zarazila, protože si vzpomínal na poslední "pohřeb", kterého se účastnil a rozhodně to nebyla vzpomínka o kterou by v téhle chvíli stál. "Aha, hm, to je... zajímavé. My věříme, že naši mrtví jsou s Bohy," řekl jen neurčitě, nechtěl se k tomu vracet, nechtěl nad tím přemýšlet. Věděl, že Siku si jeho náhlé změny nálady všimne, ale nevěděl, jak by to vůbec měl vysvětlit a jestli vůbec něco vysvětlovat chtěl.
"No, asi můžeš být vůbec rád, že jsi naživu. Jen mi přijde zvláštní, že tě nikdo nehledal a nechtěli tě pohřbít, minimálně," vysvětloval Goth, než se zase zaměřil na to, co mohla přinést jejich nová smečka. "No, tak to je začátek. Můžeme si tady udělat vlastní perfektní místo," navrhl. "Jestli tedy opravdu stojíš o mou pomoc. Ještě nikdy jsem smečku nezakládal," poznamenal krémový vlk s vědomím, že jestli to bude jeho smečka, bude dozajista perfektní.

Loterie 2/5

Snažil se o Sikuových slovech nepochybovat. "Když to říkáš. Nemůžu to posoudit, ale podle toho, co slyším se mi to zdá jako něco dost hrozného," poznamenal Morgoth. "Ale mě by taková zima zabila," dodal, vědom si toho, že přesně tak by dopadl. Zmrzlý a mrtvý. Otřásl se. Ne, to nedovolí, smrt umrznutím, to tak! "Chceš mi teda říct, že ty jsi v té vaší smečce patřil k těm menším? A méně huňatým?" nechápal. Byla pravda, že Siku neměl úplně ukázkovou srst - takovou jakou měl Morgoth i přestože byla slepená krví - ale neřekl by, že někdo měl ještě více srsti než Siku. Muselo v tom být hrozně - zvlášť v létě na které se Goth už nemohl dočkat. Konečně něco, v čem bude mít díky své jemné jižanské srsti výhodu.
"To asi chápu, daleké cesty nejsou ideální, ale úplně přesídlit? Prostě se nevracet...? Já vím, že to byl domov, ale stejně. Přijde mi hrozně zvláštní, že jste tam tak svorně chtěli být," poznamenal zamyšleně.

Loterie 1/5

Morgoth svého přítele zamyšleně poslouchal a i když mluvil o tom, že nikoho nesoudí, přeci jen ho trochu soudil - za to, že se svou rodinou neodešel, ač mu vykládal, že to nešlo. Ne, Morgoth si myslel, že se prostě měli sebrat a jít někam, kde byla třeba zima, ne však tak brutální, že i zvířata migrovala na jih. Jak by to mohlo být perfektní místo pro kohokoliv? Nemohl si pomoct, kvůli tomuhle by nad Sikuem jen kroutil hlavou, kdyby se nechtěl tvářit jako nejtolerantnější vlk. Byl jí - nebo si to alespoň myslel, ale pravda byla, že tohle bylo celkem logické odsouzení vlků, kteří se podle něho chovali hloupě a nelogicky, i když podle toho, co mu Siku vzápětí popisoval to vyznělo tak, že to, že se mu tam tak špatně vedlo bylo dáno jen tím, že byl vlastně slabší a menší než ostatní - to pro Morgotha bylo nepochopitelné. Siku byl obrovský - a to byl Morgoth také dost vysoký a nohatý, ale Siku rozhodně nebyl žádný prcek.

Loterie 3/5

Morgoth se na Sikua zamračeně podíval. "Ty si z toho nic nepamatuješ? zajímal se. Asi to dávalo smysl, vzhledem k tomu, že dostal hrozivou ránu do hlavy, ale... stejně na tom zapomnění bylo cosi, co se mu až příliš líbilo. I on by chtěl některé věci zapomenout. Bolest, která v něm stále byla, hluboká jako propast. Nechtěl nad tím přemýšlet, ale bylo příliš těžké zatlačit ty myšlenky na samý okraj jeho vědomí. A stejně se vtíravě vracely - pořád a pořád dokola.
Morgoth se na překvapeného Sikua zadíval asi stejně překvapeně jako na něho pomrkával on, když se ho ptal, co tím myslel. "Co znamená nesoudit? Třeba to, že když budeš chtít být s jiným vlkem, budeš moci bez ohledu na pohlaví. Když budeš chtít mít více partnerů, můžeš je mít a nikdo tě za to nebude soudit, chápeš? Nebude nám vadit nic," vysvětloval princip na který byl zvyklý z domova.

Loterie 2/5

Morgoth viděl, jak se Siku své smečky zastával - to ho zaujalo. "Smečka je rodina," řekl mu jen - jistě, Morgoth si ta slova vykládal hodně svérázně, ale pravda byla taková, že vlky, které miloval, by nikdy neopustil. Jen těch vlků holt nebylo tolik, aby se pro někoho ve svém životě obětoval. Možná nakonec Sikuovu smečku chápal více, než přiznával, chtěl se však tvářit ušlechtilejší než ve skutečnosti byl.
"To je pravda, silnější přežije," přitakal Morgoth. "Ale silnější je v tomhle případě smečka. Je mi proti srsti zabíjet jiné vlky," poznamenal - o mrzačení totiž vůbec nikdo nemluvil.
"Narodil jsi se na Slunovrat? Ale jistě to nemůže být jediný důvod. Třeba tak učinili kvůli tvé matce. Měli jste být tím posledním, co po ní na tomto světě zbylo," pronesl Goth vzletně.

Loterie 1/5

Morgoth si neuměl představit hrůzu zimy, kterou znal Siku - bylo to pochopitelné, tohle byla ostatně první zima, kterou kdy zažil a už tak to nebylo zrovna to, co by si představoval. Nebylo to ideální počasí, ač byl mixem různých vlků, byla pravda, že se na něm nejvíce podepsaly podmínky ve kterých prožil celý svůj život. Kdyby měl hustější kožich, patrně by si zase stěžoval na hrozná horka ve své domovině. A Goth by si dozajista stěžoval. Se všemi svými stížnostmi byl rozhodně nesnesitelný. "Strašně by mě zajímalo, proč by na takovém místě, kde uprostřed zimy neseženete ani nic k jídlu vůbec někdo žil," poznamenal krémový vlk skepticky. "Já chápu, že je to domov, a tak dále, ale... to jste se nemohli přesunout trochu jižněji?" zeptal se ho. Byl přesvědčen, že to by vyřešilo všechny potíže se zimou i s nedostatkem potravy.

Loterie 5/5

Morgoth si pro sebe přikývl. "Takže nezabíjet. A pak - tolerance. Ta je totiž nesmírně důležitá," ujišťoval Sikua. "Nikdo se nesmí soudit, to dá rozum, ne?" ptal se svého nového přítele a ani nepřemýšlel nad tím, jak se pozastavil nad tím nezabíjením. Goth, kdyby mohl, by zabil každého, kdo by se mu znelíbil - Bohůmžel toho jediného vlka, který ho na Galliree zatím jediný štval, tak toho zabít nemohl. Co to bylo za spravedlnost?!
"No, třeba," zasmál se Morgoth a vesele se na Sikua zazubil. "Pokud tedy chceš," dodal ve vší nelibosti. Že by se do téhle nové smečky vetřel? Bylo by to až překvapivě snadné.
"Přesně tak. A bude stačit málo, uvidíš," liboval si Goth, protože přesvědčit Sikua nebylo evidentně vůbec nic náročného.

Loterie 4/5

"Ale to, co se ti stalo, je mi vážně líto. Byl jsi prostě jako jediný na ráně, to se mi nezdá zrovna fér," povzdechl si, ale vlastně ho to nepřekvapovalo. Siku byl vlastně takový smolař. "Počkej, to mi chceš říct, že tě tam tvoje smečka, tvoje rodina, prostě nechala?" ptal se ho s tlamou otevřenou údivem. To nesvedl pochopit. U nich se tohle nestávalo, ač byla pravda, že byli všichni do jednoho spjatí krví (a až na ty kteří se rozhodli nerespektovat to jediné pravidlo, které měli, ehm...).
"No, to se ani trochu nedivím, že jsi nevěděl, kam jdeš, když jsi mohl umřít. Tvoje rodina nezní jako ti nejlepší vlci," odfrkl si - že by tedy Morgoth měl co říkat vzhledem k počtu končetin, které ukousal (jakékoliv číslo vyšší než nula je znepokojivé, ne?).

Loterie 3/5

Morgoth si uvědomoval, že se Sikua na nějaké osobnější věci dosud neptal a asi to byla chyba, říkal si - byli teď přeci jen přátelé, a tak naslouchal tomu, co se mu vlastně stalo a proč se objevil na tomhle místě. Vlastně nečekal něco tak... smutného. To se vážně nechal napadnout losem? Ať už to bylo cokoliv, říkal si, že na to, že měl být jen návnada to Siku pořádně schytal. "Já nejsem takový odborník, jo, nikdy jsem nežil na ledové pustině, i když ano, i v poušti jsou týdny, kdy je potravy méně, ale proč byste u všech Bohů lovili velké zvíře? Jak byste ho tahali zpátky do smečky?" nechápal. Připadalo mu to nelogické, ale asi na to měli nějaký systém, nebo tak. Ale co mohl vědět, třeba los nebyl zase tak veliký.