Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Loterie 3/5

Morgoth se na Sikua zamračeně podíval. "Ty si z toho nic nepamatuješ? zajímal se. Asi to dávalo smysl, vzhledem k tomu, že dostal hrozivou ránu do hlavy, ale... stejně na tom zapomnění bylo cosi, co se mu až příliš líbilo. I on by chtěl některé věci zapomenout. Bolest, která v něm stále byla, hluboká jako propast. Nechtěl nad tím přemýšlet, ale bylo příliš těžké zatlačit ty myšlenky na samý okraj jeho vědomí. A stejně se vtíravě vracely - pořád a pořád dokola.
Morgoth se na překvapeného Sikua zadíval asi stejně překvapeně jako na něho pomrkával on, když se ho ptal, co tím myslel. "Co znamená nesoudit? Třeba to, že když budeš chtít být s jiným vlkem, budeš moci bez ohledu na pohlaví. Když budeš chtít mít více partnerů, můžeš je mít a nikdo tě za to nebude soudit, chápeš? Nebude nám vadit nic," vysvětloval princip na který byl zvyklý z domova.

Loterie 2/5

Morgoth viděl, jak se Siku své smečky zastával - to ho zaujalo. "Smečka je rodina," řekl mu jen - jistě, Morgoth si ta slova vykládal hodně svérázně, ale pravda byla taková, že vlky, které miloval, by nikdy neopustil. Jen těch vlků holt nebylo tolik, aby se pro někoho ve svém životě obětoval. Možná nakonec Sikuovu smečku chápal více, než přiznával, chtěl se však tvářit ušlechtilejší než ve skutečnosti byl.
"To je pravda, silnější přežije," přitakal Morgoth. "Ale silnější je v tomhle případě smečka. Je mi proti srsti zabíjet jiné vlky," poznamenal - o mrzačení totiž vůbec nikdo nemluvil.
"Narodil jsi se na Slunovrat? Ale jistě to nemůže být jediný důvod. Třeba tak učinili kvůli tvé matce. Měli jste být tím posledním, co po ní na tomto světě zbylo," pronesl Goth vzletně.

Loterie 1/5

Morgoth si neuměl představit hrůzu zimy, kterou znal Siku - bylo to pochopitelné, tohle byla ostatně první zima, kterou kdy zažil a už tak to nebylo zrovna to, co by si představoval. Nebylo to ideální počasí, ač byl mixem různých vlků, byla pravda, že se na něm nejvíce podepsaly podmínky ve kterých prožil celý svůj život. Kdyby měl hustější kožich, patrně by si zase stěžoval na hrozná horka ve své domovině. A Goth by si dozajista stěžoval. Se všemi svými stížnostmi byl rozhodně nesnesitelný. "Strašně by mě zajímalo, proč by na takovém místě, kde uprostřed zimy neseženete ani nic k jídlu vůbec někdo žil," poznamenal krémový vlk skepticky. "Já chápu, že je to domov, a tak dále, ale... to jste se nemohli přesunout trochu jižněji?" zeptal se ho. Byl přesvědčen, že to by vyřešilo všechny potíže se zimou i s nedostatkem potravy.

Loterie 5/5

Morgoth si pro sebe přikývl. "Takže nezabíjet. A pak - tolerance. Ta je totiž nesmírně důležitá," ujišťoval Sikua. "Nikdo se nesmí soudit, to dá rozum, ne?" ptal se svého nového přítele a ani nepřemýšlel nad tím, jak se pozastavil nad tím nezabíjením. Goth, kdyby mohl, by zabil každého, kdo by se mu znelíbil - Bohůmžel toho jediného vlka, který ho na Galliree zatím jediný štval, tak toho zabít nemohl. Co to bylo za spravedlnost?!
"No, třeba," zasmál se Morgoth a vesele se na Sikua zazubil. "Pokud tedy chceš," dodal ve vší nelibosti. Že by se do téhle nové smečky vetřel? Bylo by to až překvapivě snadné.
"Přesně tak. A bude stačit málo, uvidíš," liboval si Goth, protože přesvědčit Sikua nebylo evidentně vůbec nic náročného.

Loterie 4/5

"Ale to, co se ti stalo, je mi vážně líto. Byl jsi prostě jako jediný na ráně, to se mi nezdá zrovna fér," povzdechl si, ale vlastně ho to nepřekvapovalo. Siku byl vlastně takový smolař. "Počkej, to mi chceš říct, že tě tam tvoje smečka, tvoje rodina, prostě nechala?" ptal se ho s tlamou otevřenou údivem. To nesvedl pochopit. U nich se tohle nestávalo, ač byla pravda, že byli všichni do jednoho spjatí krví (a až na ty kteří se rozhodli nerespektovat to jediné pravidlo, které měli, ehm...).
"No, to se ani trochu nedivím, že jsi nevěděl, kam jdeš, když jsi mohl umřít. Tvoje rodina nezní jako ti nejlepší vlci," odfrkl si - že by tedy Morgoth měl co říkat vzhledem k počtu končetin, které ukousal (jakékoliv číslo vyšší než nula je znepokojivé, ne?).

Loterie 3/5

Morgoth si uvědomoval, že se Sikua na nějaké osobnější věci dosud neptal a asi to byla chyba, říkal si - byli teď přeci jen přátelé, a tak naslouchal tomu, co se mu vlastně stalo a proč se objevil na tomhle místě. Vlastně nečekal něco tak... smutného. To se vážně nechal napadnout losem? Ať už to bylo cokoliv, říkal si, že na to, že měl být jen návnada to Siku pořádně schytal. "Já nejsem takový odborník, jo, nikdy jsem nežil na ledové pustině, i když ano, i v poušti jsou týdny, kdy je potravy méně, ale proč byste u všech Bohů lovili velké zvíře? Jak byste ho tahali zpátky do smečky?" nechápal. Připadalo mu to nelogické, ale asi na to měli nějaký systém, nebo tak. Ale co mohl vědět, třeba los nebyl zase tak veliký.

Loterie 2/5

Goth byl rád, že se Siku jeho nápadu hned tak vesele chytil. Bylo to trochu zvláštní, ale asi ho to nemělo tak překvapovat. Ostatně na tom nápadu nebylo nic tak špatného. "Přesně tak, tady není důvod pro nějakou přísnost. Udržel bych jen to pravidlo, že se nikdo nebude zabíjet," poznamenal a hádal, že s tím bude Siku dokonale souhlasit. "Myslím, že společně dokážeme něco vymyslet, ne? Víš, co chceš, a tak to nebude nic těžkého," ujišťoval Sikua, protože hádal, že to jediné, co potřebuje byla trocha odhodlání. "A přesně proto bys měl tuhle vizi nabídnout i ostatním. Taková smečka by pro tebe byla dobrým začátkem. Věř si trochu. Se správnými vlky kolem sebe můžeš vybudovat přesně to, co si od tohohle místa slibuješ. Může to být místo úniku pro všechny," ujišťoval ho.

Loterie 1/5

Morgoth nevěděl, proč jeho sourozenci odešli z domova, ale musel se Sikuem souhlasit. Pravděpodobně hledali něco jiného - dost možná něco jiného hledal i on sám a celá ta věc s Morghanou byl jen důvod k tomu, aby odešel. Nikdy nad tím nepřemýšlel, ale tak jako tak, Morghana byla jedním z důvodů, proč smečku opustil - tak to bylo. "Asi jo. A co ty, ty jsi odešel proč?" zeptal se ho, protože Siku nevypadal jako někdo, kdo by si budoval své vlastní cesty a zaměřoval se na dobrou budoucnost. Dost možná nad tím ani nepřemýšlel - a možná ze smečky nikdy ani neodešel. "Třeba ano. Třeba to z něj dostanu. Je pravda, že u Morghany jsem vždy tušil, že chce odejít. I smečka o stovkách členů jí byla malá," uchechtl se. Na chvíli se ztratil ve svých myšlenkách, ale Ghana byla daleko a on se soustředil na přítomnost. Nic jiného mu nezbylo.

Loterie 5/5

"Ne, že bych neuznával smečky, to ne. Nikdy jsem v žádné klasické smečce nebyl a asi se mi příčí přísnost a nějaké svázání pomocí pravidel, ale možná by nebylo na škodu to tady trochu změnit, ne?" ptal se Sikua, protože si říkal, že i pro něho byla ta pravidla, která znal, příliš.
"Právě. Myslím, že bychom z toho mohli vykřesat něco dobrého," kývl - nechtěl Sikua manipulovat, ale tak trochu to dělat, přicházelo to k němu prostě přirozeně. "Myslím, že to k tobě perfektně sedí," ujistil svého přítele pobaveně a následoval ho dál v jeho prohlídce. Byl zvědavý, co mu může ještě v tomhle zajímavém lese ukázat. Mohl to být domov? Morgoth nevěděl, jestli nad něčím takovým vůbec chtěl přemýšlet, ne, když neměl ani trochu povědomí o tom, jaké měla plány Morghana - jenže Morghana nikdy žádné plány neměla. Možná nebylo na škodu, aby jim ten plán tak trochu vytvořil on tím, že se zaplete se Sikuem a dá s ním dohromady smečku. Jistě, Siku měl partnera, ale byl tady snad Ivan někde? Ne, nebyl. Byl tu Morgoth - a to nikdy nevěstilo nic dobrého.

Loterie 3/5

Morgoth překvapeně přihlížel tomu, jak se Siku proměnil. Byl náhle sebevědomější. Morgoth si říkal, že by to mohlo vést k tomu, že by z něho skutečně vykřesal alespoň trochu toho alfa materiálu - a nebo také ne. Alfička k němu přeci jen seděla více.
Morgoth zavrtěl hlavou, když se ho Siku ptal, jestli se se sourozenci domlouval. Vážně to tak nebylo, i jemu to právě proto připadalo tak neuvěřitelné. Prostě se tu všichni tři společně sešli. "Ne, vážně ne. Je to vlastně docela zábavné. Já tedy hledal Morghanu, jen jsem vážně nemohl ani trochu tušit, že bude tady. A co hledal Mordecai? O tom se mohu jen dohadovat," vysvětlil Sikuovi, protože neměl potřebu před ním takové věci tajit. Ostatně o mladším bratrovi nic netušil až dokud se tady nepotkali. Morghanu na druhou stranu hledal cíleně - pochopitelně. To už Siku musel chápat.

Morgoth svého nového přítele následoval na prohlídku jeho domova. Byl velice zvědavý - nevěděl ani tak proč, ale kdo ví? Třeba tu bude trávit dlouhé dny, třeba tu nakonec bude příjemně.
"V tomhle ti budu muset věřit, ale je pravda, že jsem tady své sourozence spíše nacházel," pokýval zamyšleně hlavou. "Což bylo i pro mě překvapením, minimálně u mého bratra. Bohové mají bezpochyby své vlastní cesty," řekl mu a následoval Sikua do hlubin jeho lesa.
"Třeba s mou pomocí? To by se ti líbilo?" ptal se ho Morgoth nevinně. Nebyl tedy obeznámený s tím, jak fungovaly jiné smečky, ale tohle by mohla být jeho, ehm, tedy samozřejmě jejich vize smečky. Proč by to nešlo? Smečky přeci měli více než jednu alfu. Jistě, opomíjel Ivana, ale kdo by také Ivana neopomíjel. A ostatně, byl tady snad? Ne. Byl tady on a Siku. To byla Morghotova výhra.
"Ale myslím, že se s tím určitě dá něco dělat. Nemusíš být nutně diktátor, ale taková roztomilá alfa," navrhl mu. "Alfička?" dodal pobaveně.

Loterie 1/5

„Kdyby to ale byla tvoje smečka, byly to tvoje pravidla,“ připomněl mu. „Vše by tu bylo podle tebe, není to zábava?“ ptal se ho, protože to bylo přesně to, co chtěl od života on. Někomu vládnout. Možná by si měl založit smečku!
„Nemáš na to úplně povahu,“ zhodnotil Morgoth. „Ale s trochou pomoci? Myslím, že by to šlo,“ řekl mu neurčitě.
„To hledám, ale dost možná se budu muset přizpůsobit tomu, co mi Gallirea nabízí. A zima je jen část roku, možná se to bude dát přežít. V létě by to tu mohlo být příjemné. A děkuji za tvé pozvání,“ ujistil ho Morgoth. Inu, bylo dobré mít kam jít, ne?

Loterie 1/5

Morgoth si les zamyšleně prohlížel. Docela to tam ušlo. Byla tam zima, to jo, ale popravdě, kde tady v tomhle ledovém pekle zima nebyla? Siku si asi vybral dobrý domov. Morgoth nevěděl, jestli by to pro něj bylo ideální, ale kdyby tu mohl sem tam přebývat, asi by mu to nevadilo. Skoro čekal, že mu to Siku nabídne – což se vlastně nakonec i stalo.
„Tak to mi to tady musíš ukázat, chtěl bych vidět nějaký kout, kde je tepleji,“ prohlásil, ale tvářil se u toho tak pobaveně, že to ani Siku nemohl brát jako výtku. „Rozhodně je to zajímavé,“ pokýval hlavou. Hvízdání ve větvích se rozléhalo celým lesem a byl to zvuk, který se Morgothovi vlastně celkem líbil. Znělo to o to děsivěji.
„To chápu, každý chce někde přebývat, ne? Já tady vlastně žádné místo nemám. Chtěli jsme se ubytovat na jihu, někde v poušti, ale to se moji drazí sourozenci ztratili a jsem to já, kdo je musí najít,“ povzdechl si, jako by to byla nějaká hrozná tragédie. „Ale tohle zní jako ideální domov,“ poznamenal, a ještě jednou se rozhlédl, musel však vidět více, aby to mohl zhodnotit.

Loterie 4/5

Morgoth zamyšleně pokýval hlavou a rozhlédl se, promýšlel, jak moc se mu tenhle les vlastně líbil, nebo ne. A nakonec na Sikua mrknul. "Ale jo, celkem to jde," řekl mu a blýskl po něm vcelku veselým úsměvem. "Není to sice poušť, ale vlastně se mi celkem líbí, jak je ten les tajemný, věřím tomu, že tady bude hodně míst k objevování," přitakal. Ale tak trochu mu tohle místo vůbec nesedělo k Sikuovi, ač... si nebyl jistý, jestli místo vůbec nějak mohlo sedět k jakémukoliv vlkovi. "Páni, zpívající les!" Morgoth vzhlédl do větví stromů a překvapeně zamrkal. Opravdu to slyšel - nebo se mu to zdálo? "Rozhodně sis vybral zajímavé místo k životu, to se ti musí nechat," uchechtl se Morgoth a protáhl se. Byl teď návštěvou, tak se musel chovat slušněji.
"To mi zní celkem jako smečka, ne? Budeš tady alfa a budeš tu vládnout tou svou jemnou pacičkou," řekl mu a usmál se. Siku vážně moc jako alfa nepůsobil, ale Morgoth si říkal, že to z něho vykřeše - ač se nezdálo, že mu to Siku nějak ulehčí.

//Ranský les přes Rozdrásané údolí
Loterie 2/5

Morgoth následoval Sikua tak rychle, jak jen mohl a jak rychle uměl. Utekl mu tedy pořádně, nezdálo se mu, že by byl Šedivec takový běžec, ale zjevně se v něm pletl - a nebo to prostě bylo tím, že se tolik těšil do míst, kterým říkal domov. Morgoth tomu rozuměl, té tiché touze po domově. On žádný domov už neměl, uvědomil si palčivě a sklonil hlavu, když se zastavil na okraji lesa, kam mířily Sikuovi stopy. Mohl vstoupit, dostal pozvání, přesto se trochu zdráhal - nakonec tak však učinil a obezřetně se rozhlížel, když opatrně postupoval do lesa.
Siku se mu ztratil, ale objevil se velmi záhy. Vypadal nadšeně a to by do něho neřekl. Znali se sice jen chvíli, ale už pochopil, že Siku nebyl vlk na kterého by takhle působilo jedno místo. Ale byla pravda, že se neznali tak dlouho a možná ho neodhadl úplně správně. Les to byl ale vlastně docela... pěkný. Bylo zajímavé, že se mu tu vlastně líbilo.
"Je to upřímně lepší, než jsem čekal," řekl, což mohla být pochvala - a nebo také vůbec. "Plánuješ tu zůstat? Mít tady smečku?" zajímal se Morgoth, protože přesně tak to vypadalo, v tomhle ale Sikua znal. Že by zrovna on byl alfou se říct rozhodně nedalo.