Příspěvky uživatele

Částky odečteny, lístky uznány a zapsány

Částky odečteny, lístky uznány a zapsány

Částky odečteny, lístky uznány a zapsány

Poslední odměny byly rozdány bez nutnosti si o ně napsat, jelikož se dají aplikovat jen jedním způsobem :D

Vrozená magie byla vymaxována těmto vlkům: Zachary, Merle, Maia (jelikož jinou magii nemají)
Ventovi bylo připsáno 25 drahokamů za úkol ze 4.12.
Kianě zase lektvar mírumilovnosti za 2.12.

Zbytek lidí si o úkoly napsali, takže kalendář oficiálně zavíráme :)

Bohužel ne, nahrabat si musíte jinak :D

Po krátkém momentu, kdy jsme byli jen v tichosti spolu a obdivovali okolní krajinu, jsme se museli vrátit do reality. Navrátit se do lesa a začít náš vztah brát seriózně. S tím se také pojila hromada oznamování a nastavování systému, aby vše dokázalo fungovat. Přestože jsem doufala, že se jednoho dne Tonres přidá po mém boku a pomůže mi smečku vést, nemohla jsem ho do toho hned vhodit. Nebylo by to fér ani vůči němu, ani vůči smečky. Měla jsem spíše v plánu ho do fungování smečky plynule zapojovat. Stejně tak jsem tomu chtěla dát čas, aby to vše nebylo unáhlené. „Potíže určitě nebudou,“ zavrtěla jsem hlavou rázně. „Bylo by asi dobré to všem oznámit, až se mi většinu podaří v lese svolat. Je vícero věcí, které bych potřebovala oznámit, tak bychom to spojili. Nejsem fanoušek přetvářek, nebo skrývání citů. Jednou pro vždy jsou pro mne členové jako vlastní rodina a nerada bych jim něco skrývala,“ navrhla jsem. Bude to asi trochu podivné, ale cítila jsem, že to bylo třeba. Stejně tak jsem věřila tomu, že si Tonrese zamilují.
Na jeho povel k cestě zpět jsem pokynula hlavou a ochotně jej následovala. Sebevíc jsem si naši společnou zimu užila, cítila jsem, že mé srdce velí domů. A bolavé tlapky jakbysmet. „A ty pro mě,“ pousmála jsem se na něj, celá dojatá. Ze všeho, co vyšlo z jeho tlamy, jsem vnitřně tála.

Sarumen (přes Prstové hory) >>

// Připsáno +6

// Připsáno +7

// Připsáno +5

// Připsáno +5

// Připsáno +5

U vlků, kteří splnili celý kalendář, jsem jednotlivé položky posčítala a seskupinkovala podle složek, abys nemusela běhat tam a zpět mezi soubory :D

Maple (splněn celý kalendář)
75 drahokamů
75 kytiček
15 křišťálů
15 perel
80 oblázků
80 mušlí
2 teleportační lístky
2 bonusy štěstí
lektvar Mírumilovnosti a Nedotknutelnosti
2 hvězdy do Vlčíškovy magie pod 5. lvl
Neviditelnost bez hvězd (magie od Smrti)
Předměty bez hvězd (magie od Života)
Vymaxování Emocí
2 hvězdičky do Myšlenek
5 % nad rámec do Vytrvalosti
2 % nad rámec Taktiky lovu
25% sleva na speciální magii
+ 5 hvězd do Vlčíškovy magie

Dipsi (splněn celý kalendář)
75 drahokamů
75 kytiček
15 křišťálů
15 perel
80 oblázků
80 mušlí
2 teleportační lístky
2 bonusy štěstí
lektvar Mírumilovnosti a Nedotknutelnosti
2 hvězdy do Vlčíškovy magie pod 5. lvl
Emoce bez hvězd (magie od Smrti)
Voda bez hvězd (magie od Života)
Vymaxování Emocí
2 hvězdičky do Loutkaře
Vymaxování Rychlosti
2 hvězdy do vlastností (jedna do taktiky, jedna do vytrvalosti)
25% sleva na speciální magii
+ 5 hvězd do Vlčíškovy magie

Lilac
3. 12. - vymaxování magie Neviditelnosti (viz odměna za 21.)
8. - 2 hvězdy do Mimika
21. - Neviditelnost bez hvězd (magie od Smrti)
22. - 50 drahokamů

Isma
1. - 5 perel
2. - lektvar Mírumilovnosti
3. 12. - vymaxování Ohně
4. - 25 drahokamů
5. - 10 perel
6. - lektvar Nedotknutelnosti
8. - 100 květin + 100 drahokamů místo 2* do vyjímečné
14. - 50 oblázků

Nagesh
1. - 5 perel
2. - lektvar Mírumilovnosti
3. 12. - vymaxování magie Loutkaře
4. - 25 drahokamů
5. - 10 perel
6. - lektvar Nedotknutelnosti
21. - Loutkař bez hvězd (magie od Smrti)

Leonardo
3. 12. - vymaxování magie Bolesti
15. - vymaxování Obratnosti
21. - Neviditelnost bez hvězd (magie od Smrti)

Přidáno.

6. Uteč před zimou do teplejších krajů
<< Savana

Bylo to neuvěřitelné, jak daleko jsme se během tak krátké doby všude podívali. Prozkoumali jsme z Gallirei od každého tak troch kousek, narazili na pár pozoruhodných míst i bytostí a teď mohli naši cestu zakončit na poušti. Ještě nás ale čekala cesta domů, samozřejmě. „Jsme nejlepší,“ zazubila jsem se na něj spokojeně a užívala si toho teplíčka, které mi pořádně dobíjelo baterky.
Byla jsem hrozně šťastná, jak se tahle zima vyvrbila a nezměnila bych na ní ani ň. I Tonres sdílel takový názor. „Mám to stejně. Nasadil jsi laťku neskutečně vysoko, tak uvidíme, co nás bude čekat další rok,“ zazubila jsem se. Teď už bych si Vánoce bez něj nedovedla představit. A byla jsem si jistá, že se stane nedílnou součástí mého života s každou novou zkušeností, která příjde. Už teď jsem se od jeho bohu nemohla vzdálit. Bylo to celé tak růžové, nové, dokonalé. Věděla jsem, že tahle prvotní zamilovaná fáze opadne, ale už teď jsem se těšila na tu další.
Oba jsme stanuli v poušti, pohledem upřeným na vycházející slunce, s tlapkami usazenými v horkém písku. Bok po boku, v naprostém tichu, kdy se ozýval jen vítr, který si pohrával se zrnky písku. Otřela jsem si hlavu o jeho rameno a s úsměvem na rtu se nechala unášet tím pocitem lásky a bezpečí. Věděla jsem, že to takhle mělo být a že jsem celý život hledala právě něj. A v tom dalším ho budu hledat zase, než spolu zase budeme. Pořád a pořád dokola. Jen my dva, zatímco svět tomu všemu jen nečinně přihlížel.

<< Ježčí plácek, přes Uhelný hvozd

Tonres si, přes moje návrhy cestu zkrátit, trval na původním návrhu, a tak se šlo do pouště. „Vlk plný odhodlání, to se mi líbí,“ zazubila jsem se. Měl recht, bylo to už jen kousek. Asi mě začínalo hlodat svědomí, že jsme byli od hvozdu dost dlouho pryč a trochu mě chytaly obavy, v jakém stavu les najedeme. Ale musela jsem věřit tomu, že bylo vše v pořádku. Musela jsem si někdy dát oddechovou procházku i já a nedřepět tam do konce svých dnů. Neprospělo by to ani mě, ani smečce.
Naše iglú jsme museli zanechat za námi, přestože to byla hezká aktivita. Oba jsme ale přišli na to, že by se nám do toho každý rok nechtělo, a tak jsem své důchodové roky naplánovali spíš v Sarumenu, obklopení vlky, které dobře známe. I to alfování jednoho dne plánuji pustit, a tak bych ráda viděla Sarumen dál vzkvétat s novou, mladší krví. Jeho lichotce jsem se zasmála a jemně zavrtěla hlavou. „Věř tomu nebo ne, ale ze začátku jsem byla opravdu hrozná alfa. Každý si k tomu ale dřív nebo později najde cestu. A raději bych byla novým alfám pár let po ruce, než najdou pevnou půdu pod tlapkama, než to natahovat uměle dlouho a opustit smečku bez varování,“ přiznala jsem. Musela jsem být trochu realista a nechtěla jsem, aby si tímhle ošklivým procesem a těžkým obdobím musel Sarumen projít znova. Někde se to zlomit muselo a já chtěla být tou změnou, když jsem na vlastní kůži zažila, jaké to je.

Poušť >>