Možná se to nějakou dobu mohlo takhle jevit, ale čím více se snažili a drželi se svého cíle, tím zářivější se budoucnost zdála. Kousek po kousku se vše opět začalo vyrovnávat a želé se naučilo, že nemůže brát víc než dávat.
Tím, že vymřeli ti slabí a více primitivní, zůstali na světě jen ti vyspělejší, kteří si začali uvědomovat důsledky svých špatných činu a rozhodli se žít v souladu se svým prostředím a přírodou.
Co ale želé-vědci netušili je to, že tento repelent je více škodlivý než užitečný. Jelikož želé a Želéžrouti mají společnou jednu věc, a to želé z kterého jsou složeni, repelent začne pomalu zabíjet i jejich ničivou populaci. Příroda opět ukázala své schopnosti najít rovnováhu.
Příroda se ale vždy snaží najít rovnováhu, proto tohle ničivé želé zachutná novému neškodnému organismu - Želéžroutovi Nenažranému.
Hurá! Lidé vymřou, naši planetu již nebudou ničit, příroda nalezne novou rovnováhu a utvoří nové organismy a tím nový a lepší svět.
To hrozit naštěstí nebude, jelikož budou zářit nanejvýš jako hvězdy, protože budou tak malinkatý.
// tohle bude sranda :D
Díky tomu bude ale více menších roztomilých měsíčků.
Takže to asi vypadá jen na mě, Allairé, Darkie a Aseti. Škoda, že se Nate k našemu plánu moc nehlásí, mohla by být zábava. Ukázalo se, že i Aseti je tu nová. Třeba je tu o místo ve smečce celkem velký zájem. Kdo ví, jestli třeba nepatří k jedné z těch větších. Vlčice potom zmínila ozdobu Allairé. Asi se s něčím podobným ještě nesetkala. Já zatím potkala jen Suerta, ten měl tu podivnou ozdůbku na noze. Už je to dost dlouho, co jsem pryč. Dost mě žralo svědomí, neměla jsem jen tak utéct. Vsadím se ale, že je v pořádku. Snad to pochopí… Docela jsem se bála se vracet. Nedokázala jsem si představit, jak by asi reagoval na to, že jsem zápasila s obřím ježkem a pak se přidala k tomu všemu ke smečce. Pokusila jsem se myšlenky na něj zahnat. Mám tu přece svou novou rodinu, tohle bude muset počkat.
Udělala jsem pár kroků kupředu, abych dala najevo, že už můžeme vyrazit. Povídat si přeci můžeme i za chůze. Aspoň by nám to víc utíkalo a nepřirostli bychom tu mezitím k zemi. "Tak kam půjdeme nejdřív?" optala jsem se s úsměvem. Už jsem se nemohla dočkat, až poznám i tohle území. Bylo vzrušující objevit zemi, která je pro cizince nedostupná. Připadala jsem si výjimečně.
Já se hlásím ^^
Jen jedu do Rakouska od 15.7. do 21.7., tak snad do té doby bude po všem a nebudu nikoho zdržovat :D
Výzo nestojí za řeč, díky studijnímu pobytu v Irsku mi poměrně dost klesl průměr, takže tohle pololetí se oceňuje jen snaha :D
// Navrhuji prostě přeskočit, nebo to rozpustit. Den před tvým návratem jedu sama na týden do Rakouska, takže nevím, na kolik to má smysl v tomhle pokračovat...
// jojo, je
Zdálo se, že se k nám Darkie chtěla připojit. Byla jsem moc ráda, protože jsem se s ní chtěla o něco víc sblížit. Při té honičce za ježkem nebylo dost času na nějaké poznávání a seznamování. Byla jsem ráda, že znám aspoň jejich jména. Teda alespoň mé skupiny. Hnědého, rudou a bílou jsem stále jménem neznala, ale asi mi to bylo jedno. U Nateho jsem si úplně jistá nebyla, ale třeba se k nám bude chtít také připojit. Jestli ano, bude nás pořádná skupina.
Jakmile se obě alfy vzdálily, připojila se k nám další vlčice, která se představila jako Aseti. „Maple,“ představila jsem se rychle ze zdvořilosti, protože už všichni kolem mě museli začínat mít mého jména plné zuby. „Moc mě těší,“ dodala jsem ještě. Jakmile ke mně promluvila Allairé, s úsměvem jsem přikývla a přikývla ke znamení, že tedy může vést. Nebo tedy kdokoliv, kdo to tu na rozdíl ode mne zná.
// Dnes žádné slohové cvičení, nemáte zač :D Jinak se omlouvám za opoždění, včera jsem to nějak nezvládla
// Pokud tedy všichni souhlasí, tak bych zítra po škole odepsala a Nate by se hned až bude mít čas přidal :)
// Díky moc za akci
Jinak hvězdičku do ohně (ono není ani kam jinam :D) a 30 kytiček kde budeš chtít :)
Všem gratuluji, výtvory měli všichni úžasný
// Bohužel, ale zahlédla jsem, že po domluvě Sky Takkiho přeskakuje, tak asi časově moc nestíhá :/