Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Hlásím:
Lea do vlčat
Dipsi na záhadu

Moc děkuji Poprosím body do rychlosti

// Připsáno +7

// Připsáno +4

// Připsáno +7

// Připsáno +7

// Připsáno +4

// Připsáno +4

// Připsáno +4

// Připsáno +4

// Připsáno +7

Každý ze sourozenců, přestože si byli vzhledově tak podobní, byli už teď úplně jiné povahy. Leszek zvědavý, ale rezervovaný, sledující pouze z povzdálí. Samael sladký a odvážný, i když prozatím spíše nemluva. Jen Valara jsem ještě nedokázala prokouknout. Když se převalil na záda a nedařilo se mu přes plné bříško překulit zpět, hned jsem natahovala hlavu, abych ho čumákem opatrně přetočila zpět. Chvíli valil oči, jako by tělíčko přemýšlelo, jestli obsah žaludku udrží, ale po chvíli se vypleštěný pohled ztratil. Mohla jsem se tak zase věnovat breptovi, který mi ležel mezi předníma nohama. Něk? Naklonila jsem nechápavě hlavu trošku na stranu, ale na vlče se stále usmívala. Kéž bych jim tak rozuměla, co mají na srdci, napadlo mě, ale použít magii na své potomky mě nenapadlo. Místo toho už jsem v hlavě promýšlela nad tím, jak mrňata přesuneme ven. Měla jsem to v plánu už dřív, ale teď když se lesem ozývalo cizí vytí, to bylo nutné. „Zaskočil bys tam? My zatím vyrazíme do lesa,“ optala jsem se Tonrese. Stále jsem se od nich nechtěla vzdalovat a přijímat návštěvy s třemi snadnými terčíky nebylo úplně šťastné. „Táta se za námi brzo vrátí, ju? My se půjdeme podívat ven,“ promluvila jsem zase na vlčata, aby se jim pomalu ale jistě rozvíjel slovník. Moc z toho asi zatím rozum neměli, ale to příjde samo časem. Leszka jsem si vyhoupla na záda, Valara opatrně vzala za zátylek a Sama jemně popobídla čumákem k pohybu. Byli opravdu malí, a tak jsem mohla spoléhat na to, že se mě bude držet jako káčátko matky kachny. Jen jsem jeho prvním krůčkům musela uzpůsobit tempo. Než jsme se ale nadáli, stáli jsme před úkrytem a na kožíšky nám dopadaly sluneční paprsky, prostupující skrz koruny jehličnanů.

Sarumen >>

Zdravím, mí drazí Sarumenští! ♥
Je až depresivní, že se ozývám až po půl roce. Těsně se tak zapomnělo vyhlásit fretku roku 2024, ale taky přivítat pár dušiček, které už nám po lese běhají bez oficiálního přivítání. V tomhle oznamu to napravíme, zopakujeme si co se za toho půl roku událo, co nás čeká a změny v hierarchii, které budou opravdu rozsáhlé. Uděláme trochu restart, najedeme zpět na koleje a teď, když už máme alfy dvě, pojedeme trochu konzistentnějším tempem, bez podobných větších přestávek.

Oslava výročí
Důvod, proč ale tento oznam píšu právě v měsíci červnu, je jednoduchý. Sarumen byl založený 16. 6. 2015, a tak slaví 10 let od svého založení. Prošel velkou změnou vedení, přivítal za ty roky mnoho nových členů a se spoustou se rozloučil. Jednu dobu si prošel i docela depresivním obdobím, kdy byl na pokraji rozpadnutí, kdy byla velká část členů neaktivní a na území se moc nevracela. A teď nám skoro praská ve švech a já nemůžu být vděčnější :D

Jednoduše vypadá na první pohled úplně jinak, než si ho spousta Sarumenských veteránů pamatuje. Mění se, roste, adaptuje se, ale v srdci je pořád stejný, protože ho dělají tím čím je vlci, jako jsou ti vaši. Spousta z nás tuhle smečku má jako svou srdeční záležitost, ne jen jako obyčejné území na mapce, kam se se svým chlupáček občas zaparkuje.

Chtěla bych tento měsíc věnovat Sarumenu, zavzpomínat, připomenout si to, čím je jedinečný. Takže pokud byste tohoto byli rádi součástí, odkážu vás k akci, kterou více rozvádím níže :) Všem členům, i těm bývalým, bych tímto chtěla moc poděkovat, že se ke smečce přidali, pomáhali jí růst a dělají ze Sarumenského hvozdu místo, kam se všichni rádi vracíme ♥

Resty z minulého roku
Ano ano, myslím tím fretku roku. Pojďme se k ní vrátit hned ze začátku, ať na ni zas nezapomenu :DD Na prvním místě se 161 posty se umístil Roland, druhé místo si zasloužila se 142 posty Jasnava a na třetím místě máme Venta, který odehrál celkem 139 postů. Akčňákům gratulujeme a do inventářů vám poputuje skromná odměna za čas, který jste psaní minulý rok věnovali :)

Změna vedení a režimu
Jak už jste si určitě všimli, pozice druhé alfy se konečně zaplnila. Že to bylo delší dobu hrozně potřeba asi zmiňovat ani nemusím, všichni máme oči :D S velkou radostí tak gratuluji Tonresovi, který se už delší dobu angažuje v chodu smečky. Nově k tomu má jen novou nálepku a vyřádí se se mnou na nadcházejících akcích, abyste se nám tu náhodou nenudili. Cokoliv herního/neherního týkající se smečky můžete nově řešit s kteroukoliv z nás a my vše co nejdřív odbavíme. Taky bychom chtěly oprášit smečkový úkolníček, na který se zapomenulo, tak snad se zase trochu chytí :) Sadu úkolů tak můžete vyhlížet už 1.7.

Hierarchie
Od minulého oznamu se smečka opět rozrostla, ale ne v úplně klasickém stylu. Novými členy jsou totiž malí Sarumenští, kteří se do smečky rovnou narodili. Chtěla bych tak s radostí přivítat šestici mrňousů – Mrakošlap, Kulihrášek, Hvězdopravec, Samael, Leszek, Valarion. Vrátilo se nám taky pár bývalých členů, kteří po delší době našli cestu zpět domů. Vítáme zpět Zed, Kasiuse a Kenaie. Doufáme, že se brzy aklimatizujete a budete tu brzy zase jako doma :)

A jelikož nám smečka poporostla, musíme se rozloučit i s pár dušičkami, které buď odešli hledat štěstí jinde, nebo jednoduše přestali hrát aktivně. Děkujeme Nerisse, Nickolasovi i Kianě za čas, který v Sarumenu strávili a přejeme jim mnoho úspěchů v budoucnu.

Pár nováčků se nám za dobu, co u nás jsou, vyšvihli s aktivitou a tím pádem získávají i nárok na fuknci. Rue nově náleží funkce lovkyně, Feline pečovatelky, Jerry si osvojil umění průzkumníka a Shahir si o funkci ještě napíše. Moc gratulujeme a snad vás budou nové povinnosti s funkcí spojené bavit! Rády bychom taky motivovali ostatní, aby si o funkci jedné nás napsali, i kdyby to mělo být za delší dobu. Budeme vás mít aspoň na mysli a jen co hranice na dosažení funkce dosáhnete, hned vám poputuje i na profil :) Rozhodně není nijak nedosažitelná, takže rozhodně stojí za to nad tím už pomalu začít přemýšlet.

Povýšení se nově dočkala i Jasnava, kterou nyní najdete na pozici Gammy. Zároveň připomínáme, že pokud by se našla nějaká funkce, která by naši květinovou dámu naplňovala, ať se nám určitě ozve. Zaslouženou ji má už delší dobu :) Poprvé za historii mého vedení smečky tu máme i případ, kdy má hráč nárok na povýšení, ale už ho prostě není kam povýšit :DD Takže jako odměnu za tenhle milník putuje Nicosovi alespoň odměna do inventáře, jako projev vděku za to, že se ve smečce dlouhodobě aktivně podílí. Moc si tvého času, energie i loajality vážíme a moc doufáme, že s námi zůstaneš ještě hoodně dlouho ❤





Abychom patřičně oslavili tohle velké výročí, připravila jsem si akcičku, na kterou budete mít dostatek času, aby mělo co nejvíce lidí čas a příležitost se zúčastnit. V čem bude akce spočívat? Budeme se nostalgicky vracet zpět k do minulosti, které si ať už my hráči, nebo vaši chlupáči, pamatují. Připomenout si hezké nebo důležité momenty, vztahy a dobrodružství, které si pamatujeme. Forma bude libovolná - ať už textík, básnička, vyšívání, kresba, koláž - jednoduše cokoliv, co vaši vizi nejlépe vystihne.

Můžete zachytit začátky vašeho vlka ve smečce, věnovat svůj kousek významnému vlku, který už s námi třeba není, nebo udělat radost těm, kteří tu jsou stále. Vzdát čest bývalým alfám, díky kterým tu les do dnes okupujeme, nebo vytvořit něco s naší vydří patronkou. Téma je úmyslně hrozně obecné, jelikož si každý se Sarumenem pojíme něco jiného a každý zažil jiné věci, jiné období chodu Sarumenu.

Na konci bych ráda vaše výtvory vyvěsila sem, na naši nástěnku, aby nám to tu zdobily :)

Měl pravdu, že to bude pro všechny členy asi šok. Ale příchod smečkové drobotiny už tak u nás chodil – jako jedno velké překvapení pro všechny. „Zvládlo se to u Marion, u Jasnavy a zvládnou to i s náma. Nelámala bych si tím moc hlavu,“ máchla jsem nad tím celým pomyslně tlapkou. Ostatně jsme většinu členů snad celou zimu neviděli, tak to nějak příjmou. Větší obavy jsem měla s Kasem, ale co jsem si ho pamatovala před odchodem, s vlčaty si vždy rozuměl. I pro Tristana to bude šok. Nu, životy se nám všem s příchodem téhle roztomilé trojice převrátily naruby. A já bych to za nic neměnila.
Tonres poté odešel na obchůzku lesa a přestože bych ho raději měla po boku u vlčat, byla jsem svým způsobem ráda, že hodí očko i na situaci v lese. Na spánek jsem to ale neviděla, sebevíc jsem cítila, že se mě únava pořád drží. Stejně venku prší, sluníčka bych si ani neužila, připomínala jsem si a snažila se touhu po provětraní potlačit. Když jsem ale ty prcky tak pozorovala a viděla, jak se jim očička otevírají a začínají se čím tím víc plazit, tušila jsem, že bylo na čase je vyvětrat. Třeba zítra, když vykoukne sluníčko, napadlo mě. To už se vracel zpět Tonres a hlásil, co ho venku potkalo.
„To je fajn, že se všichni stahují zpět,“ odpověděla jsem trochu dechem nepřítomně, s pohledem upřeným ven. Bylo zvláštní, že se i přes deštivé počasí drželi všichni venku. Myslela jsem, že už touhle dobou budeme mít v úkrytu společnost, ale nestalo se tak. „Jestli bude, mohli bychom je vzít ven. Myslím, že už jsou na to připravení,“ navrhla jsem, když sám zítřejší počasí nadhodil. Sam a Valar o sobě nedávali moc vědět, ale Leszek se začínal pomaloučku projevovat. „Pojď sem ty brepto,“ zasmála jsem se na jeho procítěné ňafání a jemně si vlče přitáhla k sobě, abych mu jemně olízla obličejíček. Synek s nečekanou koupelí evidentně nesouhlasil, jak sebou nespokojeně šil. „No vidíš, hned vypadáš víc k světu,“ usmála jsem se na něj a vlepila mu ještě jednu pusu na čelíčko. Už jsem ho ale nesvírala, tudíž se mohl kdykoliv vyhoupnout z náručí a pokračovat v tom, co měl rozdělané.