Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Obě vlčice měly z její přítomnosti překvapivě radost. To byla alespoň příjemná změna oproti tomu, že byla všude vždy spíše nežádaná, nebo s ní jednoduše ani vlastní rodina mluvit nechtěla a tak dále... Možná by byla v hloubce i raději, aby se Sirius ztratil už nadobro. Jednoduše by o něm už nikdo neslyšel a všechno by asi bylo lepší. Nebyly by s ním starosti. A nemusel ani umírat, stačilo by, kdyby si ho prostě vzal jako krkavec Meinere a dělal si s ním co chce, ostatně Sirius to tak i chtěl? Nesnášel přeci svou rodinu. Fakt měl zmizet a už se neobjevovat, bylo by asi všem lépe a nakonec přeci mají dva, kteří vypadají stejně, nebylo by asi zas tak těžké si zvykat na to, že jeden prostě chybí. Byla by to samozřejmě tragédie, jenže takový věci se stávají. Alespoň by to nerozvracelo rodinu ještě víc než teď. Bylo jí jasné, že totiž půjde žalovat otci a dost možná je to ten problém, během kterého jejich křehký vztah narazí a už to nepůjde spravit. Byla na to připravená? Pohlédla na vlčice, které ale ztracené nebyly. Jedna byla už veliká a v životě si rozhodně poradí sama, druhá byla malá a stejně byla taky taková. Lennie byla na své slečny opravdu pyšná... Kdo potřebuje samce, ať zmizí vlčata i Savior, my si stačíme samy...
"Bohužel ne," zavrtěla hlavou smutně, když pohlédla na Rowenu, které by se určitě nějaké to osušení hodilo. Jenže tomu nikdo nepomůže. Lennie se tedy položila na zem a pokývla na Rowenu, aby se mamince přitulila k bříšku, aby jí mohla ocasem přikrýt a zahřívat. Během toho si vyslechla i další věci.
"To bys měla vědět Nym," odpověděla starší dceři na otázku ohledně Awnay a čekala, že to třeba Rowena doplní, jenže se zdálo, že ani malá vlčice zdaleka neví vše. "Awnay je mírně držkatá a neomalená starší sestra Sionna," popsala rychle Lennie, kdo ta vlčice, kterou řeší, je. Poté už Rowena spustila, co je noého a co se děje. Lennie jí sledovala překvapeně, neboť to bylo samozřejmě hodně slov na jednom místě. Jenže čím víc mluvila a pokračovala tím více se Lennie vytrácel spokojený výraz. Nejdříve to ušlo, Savior šel na lov, bla bla, Cynthia s nimi, co se dá dělat... Jenže co řekla později jí šokovalo. Nevěřícně na malou zírala, protože nevěřila, že by si někdo něco takového dovolil.
"V klidu beruško," konejšila ji. "Již brzy z nich bude večeře," usmála se na ní naprosto klidným výrazem, zatímco v duchu vyváděla. Bylo jasné, že to jen tak hladké nebude. Kdo vůbec je ta další vlčice.
"Co ty o tom víš?" zeptala se po chvíli Nym, která mohla zatím pochytit použitelné informace pro lov kravek.

// Já osobně jsem třeba ráda, že to mám za Lennie z krku a mohu se věnovat mým dalším charakterům. Každý asi hrajeme podle vlastního uvážení, střety většinou nějak neřešíme, kdo má čeho víc, do arén taky stejně nechodíme, takže je celkem zbytečné nad tím už takhle po letech přemýšlet, protože by zas X lidí pindalo, že tohle a tamto.
Je to nuda? Hele ono to dá celkem práci, milion účastí v akcích a fakt nějakou motivaci, aby člověk měl všechno na max. To je s tím nejsi spokojená ty, která nemá vyboostěnej ani jeden charakter neznamená, že s tím nejsme spokojení třeba my, kteří toho dosáhli. Ono fakt dost záleží, jak s tím naloží člověk i pak sám, ostatně hej, kdyby se sešli dva 100%, tak se pak už stačí jen dohodnout ne? Taky máš pak faktory jako momentální stavy vlků, magie, speciální magie, přihlídnout na darované hvězdy/vrozené vlastnosti. On to není vyloženě problém, pokud se člověk dokáže nějak rozhodnout a fakt to je dost o domluvě, když příjde na střety a potyčky.

Samozřejmě chápu, že lidi, kteří už mají taky max na charakterech tak nějak zažívají krizi středního věku, kdy neví pomalu co s nimi, ale není to právě to, kdy své naboostované vlky mohou nabídnout pro dobré pozice ve smečce a podobně? Zároveň ty máš třeba milion charakterů, takže to ani řešit nemusíš, protože se musíš otáčet, abys každému dopřála alespoň trochu boostu. Tím tě samozřejmě nechci shazovat, spíše ti dělám protitábor ohledně toho, že "mít vyboostěnýho" vlka je nuda. Není to nuda, pokud si umíš vše sama zařídit se spoluhráči a hlavně sama se sebou. Ostatně nikdo tě nenutí mít vše na max, ale jsou lidi, kteří chtějí dosáhnout "klidu" v podobně toho, že už se o to pak nemusí starat a mohou se věnovat dalším charakterům.

Jsou dva typy okej, vezmu tě jako příklad A, kdy máš víc charakterů, kde tak nějak rovnoměrně vše doplňuješ, to jak za ně hraješ nebo nehraješ nehraje teď roli. Nechci aby tohle vyznělo hnusně ale jsi kvantitativní typ, který raději dá přednost diverzitě. Pak je tu typ B. Lidi, kteří mají jeden/dva chary, kterým věnují víc nebo všechnu pozornost a víc toho nepotřebují, neboť nejdříve "plní" za tyhle.

Mohla bych pokračovat, ale asi to stejně nemá cenu, ale chtěla jsem opravdu jen vystihnout, že to fakt pro některé nuda není, jak to říkáš ty

(y) skvěle vystiženo

ok

//Ragar

Vypadalo se, že jim už taky hory lezly krkem, takže se vydaly do jiné části severních končin. Jezírko nebylo zas tak daleko od Ragaru a Nym byla už veliká. Navíc i Rowena byla světošlápek, který zvládl bez menších problémů docestovat až do hor z daleké pouště. Ta už nikdy nebude mít asi problém.
"Nazdar hvězdičky," zvolala k nim již z dálky a přidala do kroku, aby byla co nejdříve u svých chytrých a hodných dcerušek. Byly záchranou jejich rodiny. Hlavně tedy Nym, která byla ušetřena příšerných genů, který by z ní dělaly megeru. Obě dvě přivítala milým pohledem a postupně se přitulila k jedné i druhé. Nejdříve samozřejmě vřele otřela líci o Rowenku, která byla maličká, takže by se mateřské lásky dožadovala více než starší Nym, která byla už dost velká aby případně neutropila scénu, že je tu problém favorizace.
"Co máte v plánu děvčata? Nevadí vlastně, že se k vám přidám?" zeptala se obou a vydala se ke kraji jezírka, aby ohla trochu smočit jazyk. Voda v jezírku byla jako vždy ledová, takže to zas tak nepřeháněla, aby jí voda nepřivodila nemoc. Nemocná už byla, ostatně žili v horách, to je samo o sobě na palici.
"Moc mě mrzí Nym, že jsi musela trpět ten malý potrat Siriuse, vyrůstá z něj dokonalý příklad nechtěného dítěte," povzdechla si Lennie a podívala se na Rowenku, která byla dosti soběstačná a vlk o ní většinu času ani nevěděl, jak byla hodná.
"Co ty Beruško, co je nového? Zlobil tě tatínek a Alastor?" zeptala se jí zvědavě a přitáhla si jí k sobě, aby ji měla hezky taky jednou pro sebe. Pořád běhala kolem a řešila ty dva katastrofální samečky, že přehlížela své sluníčko.

Jejich konverzaci narušil až pach, který se k Lennie dostal. Vypadalo to, že je Savior zpět. Skvělé načasování. Může jít za ním. Jenže bylo jasné, že Savior neudělá buďto nic či jej zkusí hodit ze srázu. Lennie byla asi momentálně okej s oběma možnostmi, neboť se stejně chtěla pokusit o něco podobného do doby, než vychladne. Musela se pořádně uklidnit, jinak vynese mladé v zubech a kdo ví, kde skončí na deset kusů. Ještě stále ho mohla darovat Styx, byl ještě stále pro její gusto malý vlče, který by se dalo sežrat.
Rozhodla se jej tedy pro dobro všech zúčastněných poslat pryč, než příjde na lámání kostí... Sama se asi vydá do společnosti svých rozumných dcer, které se někde vybavovaly společně. Siriuse prostě hodí na krk Saviorovi, který už mu snad domluví...
"Vypadni si stěžovat za fotrem," odbyla jej nakonec, neboť by asi došlo i k násilí, kdyby tu mladý zůstával déle. Pokud bude takový pořád, nejspíše ho nečeká od rodiny nic dobrého, neboť i Savior má nervy jedny a ještě ke všemu už se začíná pořádně ukazovat, jaký je to stařecký morous.
"Jestli se budeš chtít někdy omluvit, přijď, do té doby tě nechci ani vidět, když jsem hysterická megera," odsekla a obrátila se k němu zády k odchodu. Cítila Saviora společně se Sigym, takže jí bylo jasné, že Sirius poběží a všechno bude tátovi servírovat tak, jak to přesně nebylo. A i kdyby, jak moc to vlastně může tuhle "ideální" rodinu pokazit? Nebylo nic, co mohlo celou záležitost ještě více vyhrotit, byli na prahu kolapsu.
Vydala se z Ragaru pryč po stopách těch dvou, aby si konečně užila tu normální a milující část rodiny. Předpokládala, že je Alastor se Saviorem a k nim se přidá i nafučený Sirius, který nejspíše nedostal moc zavyučenou. Ono to nevadí, jestli chce být vyděděnec, může klidně pokračovat dál.

-> Jezero Na'hi

Ahoj děcka!

Lov je stále asi na seznamu, jen je otázka kdy a jak to uděláme. Původně byl termín 3/10 (první víkend v měsíci), jenže do toho skočila akce, kterou nevím jak kdo bude chtít plnit. Prosím napište mi tedy, jak se budete chtít účastnit akce a kdo tedy nakonec opravdu půjde. V sobotu si vás pak herně zavolám a sejdeme se na jednom místě v Ragaru, odkud se přesuneme pravděpodobně do Ageronu či na Galtavar.

Prosím už předem vzhledem k tomu, že BUDOU s námi lidi, co akci plnit chtějí, budeme se snažit psát frekventovaně a krátce, okej?

Nechci to zároveň protáhnout déle než do půlky měsíce, takže prosím, aby jste se přihlásili dle vašich možností. Pokud se bude přeskakovat, prosím hlaste to na mesendžru včas, ať může po vás hned psát další v pořadí :)

//Jedlový pás

Měla upřímně svého posledního děcka plný zuby. Ale to vlastně asi všichni. Naštěstí se to toulá po všech čertech a nebylo to vlastně vůbec závislé na rodině. To měla zase nějaký nápad. Má morouse partnera a vlčata se povedla decentně jen tak z půlky.
"Byla bych asi fakt špatná, kdybych ji nechala někde pod jalovcem, což?" pronesla naštvaně a naprosto vyčerpaně směrem k Nym. Příště už ho nechá u Smrti, ať si dělá mladej, co chce, když má nevymáchanou hubu.
"Drahá, právě to zachraňuješ, peklo jsou ty moje, Smrt si z nich udělala pořádný ďábelský projekt, až mě nasere, stěhuje se k ní," řekla směrem k Nym, když se.vydali do hor. Tak z půlky musela poslouchat Siriuse, který furt foukal pod čumák hnusná slova. To samozřejmě nesnášela.
"Vydáš se za Sionnem? Už je to taky nějakou dobu, co jste se vy dva viděli naposledy," vynesla další velmi zajímavé téma, které ještě nenačaly vlčice, když se teď takhle shledaly. Jenže pak už go měla plné zuby.
"Promiň, někdo tu bude bez jídla," zavrčela Lennie naštvaně a doběhla mrknutím oka nejhoršího spratka, aby mu vyrvala zbytek zajíce z huby. Hodila jej před Nym a naznačila ji, že zajíce má vzít a je zas její, protože Sirius si žádné jídlo nezaslouží. Místo toho se nazlobeně podívala na malého vlka a bylo znát, že je tentokrát opravdu zle.
"Ty fakt asi nemáš rád svou rodinu, když mě takhle nazýváš co? Kdyby to slyšel tvůj otec, už tě dávno přetrhne vejpůl, takový věci říkají jen ztracený existence, který zhebnou, protože je nikdo nemá rád, takže pod se tak hodláš vyjadřovat vůči komukoliv z rodiny, můžeš se zas otočit a všem jim řeknu, že jsi někde pošel, protože tak nevymáchanou držku nic nečeká! Takže si to rozmyslí milej zlatej, protože se ještě stále můžeme vydat k propadlině, kam tě vlastní tlapkou ráda strčím, pokud se nezačneš chovat alespoň trochu normálně jako tvý sourozenci, prober se," zavrčel a bylo jasné, že absolutně v ničem nežertuje. Věděla, že tohle sleduje i Nym, která nikdy nic podobného zatím od Lennie nezažila. Ostatně to ani nutné nebylo, Nym byla opravdu vždy víceméně andělský dexko, který víc fňukalo, než dělalo bordel. Možná to bylo trochu překvapivé, ale Lennie už neměla s hubatym Siriusem trpělivost. A nebyla sama, vlastně na to nikdo nebyl zvědavý. A s charakterem Saviora, který svoje vlčata měl chuť zabít už kdysi a celkově uměl být agresivní, je možná lepší, když dostal mírný ač rázný proslov Lennie. Udělá to s ním něco? Ne. Čeká Lennie, že si to vlče vezme k srdci? Už vůbec ne. Jen by měl přemýšlet nad tím, že by mohl skončit taky na dně propadliny, protože nikdo nebude chtít krmit jeho nevděčný krk.
"Odteď si budeš lovit sám, když hodláš mít tento nevděčný postoj! A nezkoušej fňukat otci, ještě tě seřeže, když za ním přijdeš s bulenim," dodala a vydala se výše do hor. "Teď se konečně dej dohromady ty malá pohromo, protože naši pravý nepřátelé jsou ti, se kterými žijeme, nech si ta slova pro ně," pobídla jej, aby si rozmyslel, komu chce v budoucnu nadávat. Buďto mohl držet s rodinou, nebo musel z kola ven.
"Jsem fakticky nadšená, až uvidím Vochechuli zasranou," protočila oči k Nym, se kterou srovnala krok. Jen ať Sirius zpytuje svědomí.

//hlasuji pro výtvor Cynthie :)

Zároveň taky souhlasím s Ageronem, neboť bychom konečně mohli mít trochu vlčata fliendly místo a konečně bychom nebyly za divnoše velikostně bychom byli konečně trochu jako Mahar/Sarumen/Asgaar・ (moznw by si měla borůvka hájit jiné území než jezírko

// Západní Galtavar

Jednoduše mu na nic neodpovídala. Vůbec o ničem s ním diskutovat nechtěla a nehodlala, měl vlastní nevymáchanou držku, takže pro jeho vlastní bezpečnost raději dělala, že nic neslyšela.
Potkali se opětovně s Nym, která byla v lovu úspěšná. Donesla čerstvého zajíce a Lennie jí pohledem poblahopřála k úspěšnému nálezu.
"Podívej se, co ti sestra přinesla dobrého, poděkuj jí a najez se," řekla Siriusovi, který byl nafouklý jako bublina. Alespoň byl. Mohlo se taky stát, že jo nejdou už mrtvého někde v sutinách nebo zubech Styx. Jenže Lennie moc dobře věděla, že se její vlčata ve světě neztratí, možná proto tak nevyšilovala, jako by to dělaly matky těch rozmazlených vlčat, která ještě v půl roce sála mléko. S těmi jejími se nemazlila ani matka a už vůbec ne otec, který ale překvapivě vypadal jako ten mírnější rodič. Ostatně je to vlastně taky jeho premiéra, kdysi jeho první vychoval Kessel. A stejně to nedopadlo tak úspěšně, jak by jeden čekal... Lennie už si nepamatovala, zda viděla vůbec někdy Lucy. Rozhodně se setkala se Sigym a i velmi střídmě s Amelis, kterou potkala během jednoho incidentu. V tu dobu ještě Saviora znala jen málo, neměla jo moc v lásce a asi by jí nevadilo, kdyby spadl do propadliny. Život je divný.
"Nym, tys byla takového zlatíčko opoti ním," zasmála se směrem k mladé vlčí dámě, když se dívala na to, jak Sirius peláší před nimi směr Ragar. Vzpomínky na malou Nym se zdály neskutečně vzdálené, ačkoliv to byl jen rok, co se vše událo. Letošní rok byl moc náročný a neustále se něco dělo. A teď už je dospělá.
"Jaké máš vůbec plány? Hodláš ještě na zimu zůstat, než půjdeš pořádně objevovat Gallireu?" zeptala se jí zvědavě a stále přitom ale nespustila oči z vlčete. Už zas by mohl někam zdrhnout.

//Ragar

//Ragar

Nym se optala, který vlastně ještě vůbec chybí. U dvojčat nebylo tak jednoduché rozlišovat, co jsou to vůbec zač. Respektive cizím to může dělat trable. Poznáte to pravděpodobně tak, že Alastor řekne: "Dobrý den." Zato Sirius vybleje něco na styl: "Čau ku*do'" A ještě se tomu začne chechtat.
"Který myslíš," hodila po ní Lennie iritovaný pohled, že bylo jasné, který z bratrů opět dělal problémy. Možná si ho fakt měl nechat Meinere, když se k tomu tak okatě nabízel. Ačkoliv kdo ví, co by s nimi dělal, pedofil zas*anej.
"Myslím, že už si jí vyrostla z jídelníčku,"podotkla Lennie cestou, když Nym řekla, že by raději chcípla tlapou Styx, než aby zůstávala se Cynthiou. Savior s vlčaty ale podle pachu dělali něco úplně jiného. No jen se s ní kamarádíčkuj, nadávala v duchu na to, že se její partner tahal za Vochechulí, ačkoliv jí podle všeho taky moc nemusel. A nebo to bylo tak, že ji spíše pomlouval v přítomnosti partnerky a její hněv se možná přenesl mírně i na něj. Víte jak to chodí. MY chodíme sem, MY nesnášíme tyhle vlky, MY, MY, MY. Ale byl Savior typ vlka, kterého by mohl postihnout syndrom množného čísla?
Jenže jen co se dostali na Galtavar, byl cítit a po chvíli intenzivního pátrání i vidět. To si dělá srandu, že je celou dobu tady! To je slepý a nevidí tady hned hory? Nebo alespoň zříceninu? Ach mohl by jít taky pro jednou dělat bordel ke své kmotře, ta by z toho fakt měla radost. Její démoni jsou banda spratků a nerdů.
"Ty malý zmetku, že já ti zmaluju prdel, že tě ani Pán nepozná!" volala na něj naštvaně už z dálky, neboť to malé hnědé hovno by poznala snad všude. Ohlédla se za Nym, zda ji stále následuje a přidala do kroku. Nasadila opravdu nelítostný pohled a zrychlila. Nebyla ani překvapená, že to vypadalo zdravě a bujně. Frackovi snad nic nechybělo kromě... Asi měl hlad.
"Prosím Nym, zkusila bys pro něj chytit něco malého k jídlu, bude kňourat jak malá dě*ka, že má hlad," protočila nad nevyhnutelným oči a opustila Nym, aby se připojila k vlčeti. Byla celkem dost vzteklá s zároveň ráda, že se mu nic extra nestalo. Zastavila se u něj a upřela na něj ten svůj ohnivý pohled naprostého armagedonu. Kožich jí jiskřil, praskal a sem tam jiskry dokonce lítaly všemi směry jako malé rachejtle.
"Tobě vůbec nevadí, že se tu toulá ta příšerná vlčice, která by si tě dala k obědu?" vydechla o něco klidněji, neboť se ještě několikrát před tím, než vůbec začala mluvit, zhluboka nadechla. Nejraději by mu okamžitě nabančila, ale měl být ten hrůzostrašnější Savior. Očividně to tak či onak bylo naopak a fotr je tahal za žrádlem a píč*vinkami, takže na to už ani nespoléhala.
"Seber se a jdeme, Nym ti šla pro jídlo, vyřešíme to až v horách, a jestli jen fňukneš, nechám tě u Smrti," odsekla a vydala se hledat Nym i se Siriusem.

//Jedlový pás

//Jen ji zničte moje dětičky!

Prahla po tom vědět, co se děje v hlavě Laury, moc dobře věděla, že by se mohla o jejím problému celkem jednoduše dozvědět, jenže to by musela používat magii myšlenek a to ona s přibývajícím věkem nechtěla. Pravděpodobně za to z velké části mohl i Savior, který na onu magii vždy narážel a vždy jí kropil pohledem, když měl za to, že vlčice onu zákeřnou magii, která narušuje soukromí, využila. Právě proto se vždy Lennie snažila oné nutnosti vyhýbat, ačkoliv se jednalo o ten nejednodušší způsob, jak z vlků tahat informace. Proč jen nemohla mít lepší magii? Proč jen se nenarodila s elektřinou už v mládí? Právě to by možná bylo úplně to nejlepší, ostatně beztak si všichni mysleli, že tomu tak je.
"Proč?" zeptala se Lennie na naprosto jednoduchou leč velice složitou otázku. Přeci Laura říkala, že to sama neví, nejspíše je to jen tím, že je prostě den na nic a jednoduše to zase velmi rychle přejde. Přesně tomu se ale chtěla Lennie vyhnout, chtěla, aby její kamarádka měla o trochu více radosti z dnešního dne, nechtěla přeci čekat až do toho následujícího.
"Poslyš, fakt to není nějaký problém tady? Příjde mi, že poslední dobou moc nechodíš mezi ostatní členy smečky. Pohádala jsi se s Elisou?" vyzvídala Lennie, ačkoliv by neměla. Předtím Laura řekla, že to nic není, proč to tedy furt řeší.
Pokud tohle neměl být ale depresivní den, musela se zamyslet, jak by Lauru mohla rozveselit. Právě proto se ostatně obě vlčice vydaly do míst, kde už nebyly v Asgaarské smečce nýbrž velmi blízko propadlině, kam se Lennie moc díky minulému incidentu pouštět nechtěla. Poohlédla se na druhou vlčici, zda je v pořádku přidat do kroku, aby se k jezeru dostali dříve.
"Připadá mi, že letošní léto snad nikdy neskončí," postěžovala si Lennie nakonec, aby vlčice opomněly onu náladu jedné z nich a raději se soustředily na něco jiného.
"Povídej mi o tvém dospívání, muselo to být fakt mega otravné, když je Meinere tvůj bratr, takového zavšivence bych nejraději hodila ze srázu, být to můj bratr, no upřímně jsem něco podobného měla udělat Bleberrymu, světu bych udělala laskavost," zabručela Lennie při vzpomínce na svého nechutně hnusného bratra a kecla si na travnatý břeh Vlčího jezera. Počasí nebylo tak neúprosné, jako tomu bylo zbytek léta, tropickým teplotám už asi odzvonilo, no stále to bylo takové tak akorát na brouzdání v jezeře. Přesto čekala, zda Laura do vody zajde první, či to nechá na flekaté vlčici.

Zase prosím o safíry :)

Falion vyprávěl něco málo a Lennie jej vyslechla. Neřekla mu na to moc, neboť se nezdálo, že se Falion cítí zas tak příjemně na to, aby zacházeli v tomto do detailů. Raději se tedy chytila až toho následujícího.
"Myslím, že bude vhodné, když se zase začnu věnovat lovu," odmítla Lennie jakoukoliv jinou možnost změnit svou momentální funkci. Občas něco ulovit, velké lovy, který museli ještě domluvit... Všechno to příjde. Měla trochu obavy z letošní zimy, neboť ta minulá byla příšerná.
"Jen... Pokud bys možná měl někdy v plánu něco... Nabídni nějakou Saviorovi, má hodně zkušeností, mohl by být například dobrým učitelem," ušklíbla se. Jejich vlastní nebyla nejlepší příklad, ale pravda je taková, že s takovými démony nebylo vlastně žádné pořízení. Ostatně Smrt je takové chtěla. Nejspíše jednou podpálí Gallireu...
Pak už ale Falion zmizel z dohledu a Lennie zůstala jen s Nym. Její pohled se změnil v ustaraný v okamžiku, co je přestal hnědý okřídlenec sledovat. Ustaraně se podívala na odrostlou dcerku a povzdechla si.
"Samozřejmě, že o něj mám strach, jenže co mám tak dělat, když odešel kdo ví kam?" řekla, ale nepomáhala tomu moc. Přemýšlela, zda to má vůbec cenu se pouštět do neznáma, když ani neví, kde by mohly začít hledat. Možná kolem Asgaaru? I když... No asi nic jiného nezbude.
"Jdeme ho najít, pojď," pobídla Nym, která se sice akorát do hor vrátila, ale očividně jí pořádně trápilo, že jsou vlčata fuč. Tedy už jen jedno je. Jenže ani Lennie sama netušila, kde by mohla malého spratka hledat. Kdo ví, zda byl vůbec živý, všichni mluvili, jako by vlastně byl Sirius nezničitelné hejno kobylek, jenže realita je taková, že už si pravděpodobně jeho kosti leštila Styx.
"Tedy pokud se ti nechce, můžeš zůstat, zbytek rodiny je v úkrytu, ale došla Cynthia a Sheya, vážně tu chceš být s nimi?" zeptala se vlčice s lehce sarkastickým tónem, neboť fakt neměla radost, že tu budou oxidovat zrovna tyhle nány. Co se dá ale dělat...

---> Za Siriusem...

Laura byla celý den nesvá, což se Lennie vlastně vůbec nelíbilo, byla by raději, kdyby se vlčice zase jen smála, jenže se zdálo, že jí něco neznámého kousalo do prdele, jak jen zjistit, co se děje? Lehko se to říká, vlastně se Lennie nezkoušela ještě ani zeptat, právě totiž přišla, když se k ní dostalo, že má beta Asgaarské smečky nějaké trable a nikoho široko daleko nenapadá, co by mohlo být úskalí problému. Lehla si vedle vlčice a zkoumavě si jí prohlížela, zda na něco pouhým pohledem příjde, jenže ani to nebylo moc platné, Laura se stále tvářila jako kakabus a nezdálo se, že by to mělo brzy skončit. Lehkomyslně to vlčice brát nechtěla, ostatně muselo se jednat o něco důležitého a závažného, když se tahle sluníčková vlčice mračila.
"Lauro, ublížil ti někdo? co se stalo?" zeptala se jí konečně vlčice, aby ze své kamarádky dostala alespoň nějaké pořádné info, které by jí mohlo k něčemu být. Lennie nebyla zrovna ten nejvíce empatický vlk v okolí, ale byla připravená vyslechnout potíže Laury a snad i poradit, ostatně to jistě bude něco, co i vlčice sama zažila.
Logicky jí napadalo, že by mohlo jít o problémy se členy smečky, do toho samozřejmě Lennie moc zasahovat nechtěla, nebyla to její smečka a nenáleželo jí radit v tomto ohledu, možná trochu, když to bude něco opravdu ošklivého, co se ani bleskové vlčici nebude líbit. Lehce se láskyplně otřela o její líci, aby jí třeba alespoň trochu rozveselila, těžko ale říct, co jí tak zapeklitě žere, to už jí vlčice musela prozradit sama. Les byl moc pěkný, proč si jej neprojdou, třeba příjde na jiné myšlenky.
"Lauro, pojď, jdeme se projít," povzbudila jí k pohybu, aby nezůstavaly zaprdlé na místě. Lennie nakonec zvolila cestu mimo smečkové území, třeba se jí bude více líbit u Velkého vlčího jezera.

/prosím taky o safíry