Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Lidé ovšem nejsou schopni pochytat všechna zvířata najedou, takže zatímco své zbraně pozvedli proti kravám a slepicím, naskákali na ně morem nakažené blechy a jedovatí hadi, co své přátele pomstili desetinásobně.

Zvířata, která byla dostatečně uvědomělá na to, aby se začala bouřit, jsou i dostatečně chytrá na to, aby zvládla vykrást pár lékáren a zadarmo se odčervit i vyléčit nebo si vypěstovat mrkev, takže nemoci a hladomor se mohou jít klouzat.

To ostatně zvířatům velice vyhovuje, když se lidi musej starat o své umírající a nemaj díky tomu čas je otravovat.

Vzhledem k tomu, že veganský způsob života se prodraží a žijí tak jen lidi, co neví co s časem a penězi, není problém profinancovat pár projektů pro zásobování a tento problém vyřešit.

Zvířata ve spojenectví s Veganskou asociací utíkají z ohrad, jatek a hal a skrývají se před lidmi v těžko dostupných oblastech, kde se na ně jan tak nedostanou.

Veškeré veganské a vegetariánské spolky je nadšeně podporují.

Ale jak už to bývá, když se někdo poučí ze svých chyb a začne to vypadat idylicky, pokašlou se úplně jiné věci. Po rozpadu Měsíce se Slunce začne měnit v supernovu.

Ale jak už to bývá, takové věci si vždy uvědomí všichni příliš pozdě a jejich snahy jsou marné.

Inu vedlejší účinky se projeví jen u slabých kusů a tak z inteligentního želé zůstanou ti nejsilnější, což populaci vlastně posílí a bude hůř.

Želéžrout bude vyhlazen díky repelentu, který vynaleznou želé-vědci.

V novém a lepším světě se vyvine inteligentní želé, které jej začne ničit svým vlastním a dosud nepoznaným způsobem.

Tak malé objekty ovšem nebudou plnit svou gravitační funkci, oceány se vylijí ze břehů a život na Zemi zanikne.

Které budou všechny budit ze spánku více, než kdy dříve.

Zkusim, uvidim... :)

No, nakonec to nezabralo ani tolik času, co Lau předpokládala a než se nadála, už byl Mojo zase u ní i se svým nálezem. Znovunálezem. "No vida," zasmála se. hlavně tomu, jakou scénu kolem toho zase musel ztropit. Čekala, kdy se ten ňouma lekne vlastního stínu. Místo toho se ale dal do radostného jančení, což bylo něco... co ještě neviděla? Rozhodně ne v takovém rozsahu. doufala, že ten jeho výskot někoho nevyděsí tolik, aby je přišel pro jistotu zkontrolovat.
"Jsi šikovný," pochválila ho, jak se tak očekávala a jak by to doporučily všechny odborné publikace o správné výchově dětí pro nezkušené maminky a ještě jednou si ten řemínek prohlédla, jako by ho viděla vůbec poprvé. "A co s ním chceš teď dělat?" zeptala se zvědavě. Díky magii emocí cítila, že jeho smýšlení o té věci se trochu změnilo a to k lepšímu, ale bála se to říct přímo a proto se rozhodla to vzít trochu oklikou. "Když ho nechceš ty, třeba by slušel i někomu jinému ze smečky. A dárek by určitě udělal radost," rozhodla se trochu zapůsobit na jeho sobeckost a známou umíněnost, zatímco zatajila dech a kousla se zevnitř do tváře, ve strachu, aby to celé nepokazila.