Kulihrášek je vlčetem hodným a přátelským. No i když by sám neodmítl žádnou společnost, i kdyby chtěl, vlci spíš odmítají jeho. Působí jako menší trouba, který často neví, jak reagovat na různé situace. Tím pádem může dělat nebo říkat věci, co nedávají v momentální chvíli moc smysl. V neposlední řadě je spíše málomluvným vlkem. Očekává se a je spíše pravidlem, že konverzaci vede druhý vlk, no existují chvíle, kdy se aspoň trochu rozmluví i on sám.
Pravda zní tak, že se většinou ani nebaví tak jako jiná vlčata. Možná to vypadá, že nechce, ale popravdě to spíše neumí. Hlavně v souvislosti s jeho poruchou koordinace pohybu je hra s ním spíš taková nejistá a takzvaně “o zdraví”. Že by neúmyslně zranil sebe nebo i jiného, je bohužel možné. A to ne proto, že by byl buldozer, avšak proto, že nemá ani tušení, kam a kdy dávat třeba tlapy. Může si o ně hned zakopnout nebo někomu dupnout na ocas. Možností, jak se zranit, je konec konců dost.
I když je přátelský, aspoň o něco v pokročilejším věku se bude snažit zezačátku stát neviditelným. To protože vidí, jak ho každý hned soudí za jeho chyby. Dělá si přátele rád a je jim naprosto oddaný, jen se bojí, že to není oboustranný. No i tak, jak si nějakého udělá, udělal by pro něj snad všechno, i když asi ne na úkor sebe. Není schopen takhle přemýšlet a ne, nedělal by něco, co by mu vážně vadilo. Takže se to možná nezdá, ovšem není příliš zmanipulovatelný. A kdo ví, třeba by někomu od něj přistávaly nějaké dary! Jsou tím myšleny takový jednoduché přírodní věci, ale copak to není od vlčete tak roztomilé? Je rád štědrý a rád dělá radost ostatním.
V neposlední řadě je hodně trpělivý. Kdyby mu někdo řekl „čekej“, čekal by a to i dost dlouho v klidu na jednom místě. Ale není úplně hloupoučký a nečekal by zase celý život. Jeden už po nějaké době pozná, že se buď něco stalo, případně se stal terčem nějakého vtípku. A že není hloupý, jde vidět i na tom, jakou má dobrou paměť. Informace mu jdou do hlavy lehce a drží se tam dost dlouho, možná dokonce i napořád! A to mu otevírá mnoho možností, i když kdo ví, jestli budou moct být v jeho hloupém těle pořádně využity.
Nakonec je důležité zmínit, že ho naprosto fascinují hvězdy a kdyby nemusel, celou noc by nespal a jen koukal na jasné nebe poseté bílými tečkami. Pravděpodobně v nich vidí něco víc, než jiní a upíná k nim velké naděje. Třeba takové, že by mohl být úplně zdravý jako jiná vlčata. A samozřejmě má rád i svou rodinu a nikdy by ji neopustil.

Za kruté zimy se v úkrytu Sarumenské smečky v zemi Gallirejské narodil vlčík, následně pojmenovaný jako Kulihrášek.

Zajímavosti:
Kulihrášek trpí poruchou zvanou ataxie. Vyznamenává se hlavně v abnormální chůzi, kdy je jeho pohyb nejistý, klouzavý a špatně odměřený. Taky často padá na zem. V další řadě nedokáže odhadnout ani správnou chvíli, kdy zastavit a tak tím pádem naráží do různých překážek, co mu zrovna stojí v cestě.
Je spíše nižší, spíše baculatější postavy. Jeho srst je mírně řidší, avšak na pohmat jemná.
Voní po jehličí.
Najde zálibu v rostlinách a pokud bude mít příležitost, tak i v léčitelství. Ovšem je diskutabilní, jestli by dokázal být osvědčený samostatný léčitel.