Gallirea - Příspěvky uživatele

Pozor - Ellisino údolí, Ovocná tůň a Horký pramen jsou také smečková území.

1. Klimbavý les
2. Orlí skály
3. Narvinijský les
4. Javorový les
5. Bukový sráz
6. Řeka Tenebrae
7. Kaskády
8. Kopce Tary
9. Křišťálová louka
10. Zrcadlové jeskyně

// Horký pramen je území Mechové smečky, jeho popis náleží jejím členům, vyber něco jiného xD

2. 2. Kaya - https://gallirea.cz/index.php?p=boruvkovy-les#post-248494

Další značkování: do 2. 4. 2026

// Mahtae sever

Bavit se na Zelenáčův účet bylo vlastně... no, zábava. Neplánovala jsem mu za to děkovat nebo tak něco, pořád byl osina v zadku víc, než cokoliv jiného, ale fakt, že jsem se sem plahočila snad přes půl světa a snad i díky společnosti podobně nalazené Cynthie jsem dokázala jakž takž vychladnout, mu nejspíš zachránil kejhák. Pro tentokrát. Ale na mou duši, bude stačit jeden další malinkatý přešlap a...
No, na tom teď nesešlo. Domove, sladký domove, který nás nevítal řevem, panikou ani plameny, jsme tady. Zastavila jsem se stejně jako Cynthia a vypadala, že na něco čekám. Asi, až vybafnou ty problémy. Jenomže tmavá vlčice měla pravdu, bylo tu až podezřelé ticho.
"Heh, jestli jo, tak bychom si ten klid měli užít, než je vrátí," ušklíbla jsem se na Cynthiinu poznámku. Představa, že si někdo dobrovolně převezme celé obyvatelstvo této smečky a ještě si je rozhodne nechat? Nemožné. Rozešla jsem se prosmýknout kolem pár nejbližších stromů, jako bych potřebovala zkontrolovat, že se nějaký průšvih neschovává zrovna tam. Ticho, prázdno, nic.
"Možná jsou všichni zalezlí v úkrytu," nadhodila jsem po dlouhé době něco, co jsem si skutečně myslela a nešlo o legraci. "No, já tu dlouho nebyla a měla bych se vrátit ke svejm povinnostem. Oběhnout hranice, zahrabat těla zmrzlejch cizáků a tak. Uvidíme se. Kdybys potkala nějakej problém, křič nebo to zakousni," prohodila jsem a jala se k odchodu. "Kdybys potkala Zelenáče, tak taky," ušklíbla jsem se dodatečně a zmizela v lese.
V lese, který byl sice celý pod sněhem a byl to pořád les, ale taky v něm byla proklatá zima. Holé stromy rozhodně nebránily urputnému větru, aby si mezi nimi dělal slalom, takže jsem se otírala kolem kmenů u hranic, zároveň jsem se tím snažila zahřát. Což šlo pochopitelně těžko, když kůra byla taky zmrzlá div ne na kostičky. Záblo mě celé tělo a ačkoli jsem měla svou teorii, že úkryt je teď přecpaný k prasknutí, začínala jsem se do něj těšit. Jen ještě dokončit tu obhlídku, nenajít nic, co by potřebovalo vyřešit a hurá do teploučkých kožešin.

// Medvědí jezírka přes Mahtae jih

"Klidně nápadně. Ukázat mu cestu, chápeš, kdyby zapomněl, kudy se z toho lesa leze ven. Aby se tam nemotal dýl, než by chtěl. Pomůžeme. Z dobroty našich srdcí," pronesla jsem tím nejironičtějším hlasem, kterým jsem mohla a při tom si krátce dovolila zastavit, abych jednu tlapu položila teatrálně na hruď, jak jakože moc vážně - mrk mrk - jsem to myslela. A pak jsem se zase rozešla a při tom se rozesmála, protože mi dalo zabrat to vydržet tak dlouho.
Podél vody - naštěstí jsme nemuseli přes ni - jsme došli až k hranicím našeho lesa. Cynthia ten pohled shrnula na jedničku, protože mi bylo jasné, že nám oběma je jasné, že jen protože se z toho lesa nekouří neznamená, že máme vyhráno. "To je možná ta horší možnost, protože cokoliv nás čeká uvnitř bude překvapení," prohodila jsem ne zrovna nadšeným hlasem a jala se vkročit na území. "Hurá na to."

// Borůvka konečně

Chary mi z prosince odchází jak vnoučata z návštěvy u babičky. Knedlíky jim padají i z kapes...

VELKÉ ODMĚNY:
• Imunita -> Nickolas
• Smysly -> Zurri

Střední odměny:
• 3* do magie -> Finnick do neviditelnosti

Malé odměny a elixíry:
• 1* do magie -> Finnick do neviditelnosti
• 1* do magie -> Finnick do myšlenek
• 1* do vlastnosti -> Zurri do síly
• 2* do vlastnosti -> Finnick do síly
• 2* do vlastnosti -> Finnick obratnost
• 2x Teleportační lístek -> Valka
• 2x Teleportační lístek -> Cielo
• 1x Teleportační lístek -> Khaaros
• Protijed -> Finnick
• Elixír nedotknutelnosti -> Finnick
• Elixír mírumilovnosti -> daruji -> Leszek
• Drag -> daruji -> Leszek

Měna:
• Mušličky: 54 -> Finnick
• Drahokamy: 26 -> Finnick
• Oblázky: 32 -> Finnick
• Květiny: 10 -> Khaaros
• Perly: 13 -> Cielo
• Křišťály: 92 -> 62 Nickolas, 30 Khaaros

gimme 2

// Středozemka

Souhlasně jsem přikyvovala, když Cynthia říkala pravdu a nic než pravdu. Tenhle nápad se mi začínal zamlouvat. Vychovat si budoucí generace Borůvky k obrazu svému, než na ně prskat, až budou dospělí a zanedbaní. Proč mě to nenapadlo dřív? "Dohodnuto!" přitakala jsem, jako by rozhodnutí, jestli nám někdo ta vlčata půjčí nebo ne bylo na nás. Ale copak by příslib tak schopných průvodců životem mohl někdo odmítnout? "Jednou nám za to poděkujou."
Mlha se stáhla, začalo pršet, takže jsme si absolutně nepolepšili, ale už bylo k rozeznání okolí a několik jezírek, mezi kterými jsme procházeli. Už jsem dokázala odhadnout, kde se nacházíme a hlavně, kde se nachází smečka. Za rohem. Už abychom tam byly, promáčený kožich takhle brzo před zimou bylo to poslední, co jsem potřebovala.
"Nedivim se. Jestli vypadne až po zimě, bude to jediná chytrá věc, co nejspíš v životě udělal," prohodila jsem, ale rozhodně to neznělo jako kompliment. Už už jsem se pomaličku smiřovala s tím, že když přetrpím Zelenáče v zimě, budu mu moci na jejím sklonku zamávat a vlastno-tlapně ho vyvést z území. A když byla řeč o území, nejspíš bylo znát, že jsem v chůzi zrychlila. Příslib suché jeskyně a teplých kožešin byl až moc silný, abych si k němu nepospíšila.

// Mahtae sever přes Mahtae jih

Děkuji za akci! Štve mě, že jsem nestíhala víc inktober a obecně jsem se probrala moc pozdě, abych stihla splnit nějaké jiné zajímavé úkoly, ale alespoň šetřím síly do budoucna xD

Poprosím o:
30b - 2* do neviditelnosti pro Finnicka

//Ježčí plácek přes Červenou řeku

Pobaveně jsem se ušklíbla, když Cynthia svým vyprávěním přitakávala tomu, co jsem popisovala. Bylo fajn pro jednou mluvit s někým, kdo má hlavu na krku a ví, jak používat to, co má v ní. Schopnost Erlenda a Awaraka používat svou mohutnost v případě potřeby jsem nedokázala odhadnout - alespoň u Erlenda ne. Vlastně jsem si nedovedla představit, že by se s někým rval. Možná, kdyby ho jen měl zalehnout, to by šlo.
"To by fakt chtělo," přitakal jsem tentokrát já jí. "Někoho schopnýho, kdo je všechno naučí, než je vostatní stihnou zkazit. Přeci jen je to budoucnost smečky, tam se výchova nesmí zanedbávat," oplatila jsem jí spiklenecky úšklebek, protože buďme upřímní, ve smečce neexistovalo moc vhodných adeptů na tuto roli.
Pak jsem se rozkecala o Zelenáčovi, div jsem se neztratila někam do tramtárie v té vší mlze, protože jsem absolutně zapomněla, že nejdu sama. Připomněla to až Cynthia, když se stačila ozvat někde mezi mými nádechy, jak jsem připravovala na další salvu stěžování. Když se ale ozvala, donutila mě zmlknout. Wow, tak tokové to je, když je jednou někdo na vaší straně? Rozhodla jsem se. Cynthiu si v Borůvce necháme. Jako by to záleželo na mě, duh, ale dle mého názoru jsme takové vlky potřebovali jako sůl.
"Dej. Ale víš co, když víš, co čekat, tak už tě nepřekvapí. Stačí mu jen nevěřit ani čumák mezi očima!" pronesla jsem odhodlaně. "Fakt doufám, že už se spakoval a vypadnul. Nebo to brzo udělá. Touhle smečkou už proteklo spousta vlků. Přídou. Vodejdou. Čekám, že tohle bude prostě jen další z nich," upouštěla jsem dál páru, zatímco jsme šli kdo ví kam, protože přes tu mlhu nešlo vidět na krok. Při troše štěstí jsem alespoň věřila, že se netočíme v kruhu a nejdeme zpátky tam, odkud jsme přišli.

//Medvědí jezírka