Od někoho, kdo se jmenuje Hvězdopravec byste asi pravděpodobně čekali, že bude upovídaný, že tu svou tlamičku nezavře a že bude pořád něco povídat. Inu, tak to úplně není. Hvězdopravec toho moc nenapovídá, a ne kvůli tomu, že by chtěl, že by byl třeba nesmělý, nebo něco takového, ne, Hvězdopravec koktá. Je to něco, co ho trápí od narození už kvůli tomu, že chápe, že to není normální. Všichni kolem něho slovy plácají, jak se jim zlíbí jen on jaksi nemůže. A frustruje ho to. Ve chvílích, kdy nesvede ovládnout svou tlamičku propadá zlosti a asi jako každé mládě i on propadá trudomyslnosti a protivnosti. Nemůže za to, protože má plnou hlavičku otázek, myšlenky, které by chtěl vyřknout, protože je to velmi přemýšlivý vlček, ale zkrátka nemůže.
Vada řeči však samozřejmě není to jediné, co Hvězdopravce definuje. Ne, je toho mnohem víc.
V prvé řadě je to hodné vlče. Klidné a přemýšlivé, vnímá vše kolem sebe a nasává to jako houba. Sleduje a ač se nemůže ptát, hledá si pro všechno vysvětlení. Jako každé vlče i on je zvídavý, všechno prozkoumává a zkoumá. Nemůže si pomoci.
Vůbec nejraději ze všeho má samozřejmě svou rodinu. Maminku a oba brášky by nevyměnil za nic na světě. Hvězdopravec je plný lásky a touží ze všeho nejvíce bránit svou rodinu, svůj domov a jejich klid. Až vyroste, bude to dost možná ideální ochránce.
Je pravda, že mu všechno trochu trvá, je obezřetný a ač není úplně bojácný, přeci jen je ještě neznalý světa kolem sebe. Je opatrný a asi působí i nesměle právě díky tomu, že toho moc nenamluví, ač to není jeho chyba, je to něco, co ho hodně determinuje. Ne, že by neřekl vůbec nic, ale raději si zvolí mlčet, než aby musel bojovat se slovy, zvlášť, když vidí, že nikdo jiný tenhle boj svádět nemusí. Místo toho ale svede komunikovat neverbálně a ač tím pádem možná vypadá hloupější, než ve skutečnosti je, Hvězdopravec je vše jen ne hloupý. Je laskavý, chytrý a když chce, tak dovede být i odvážný. Je však na světě jen pár měsíců. Kdo ví, jaký osud ho čeká a jak se do budoucna vyvine.

Hvězdopravec se narodil uprostřed zimy v Sarumenském lese své mamince Jasnavě a vlkovi, kterého nepoznal. V prvních měsících svého života toho zatím mnoho neprožil, sotva vykoukl z jeskyně, ale brzy jistě prozkoumá celý hvozd a bude o čem psát.