Narozen jakožto nestarší vlče do rodu z Větrných strání. Vlk urostlejší, tak nějak na pohled ideální. Fedyor skrz své tajemné mládí, které nerad otevírá před všemi a pokládá jej za svou slabost, umí působit velmi vznešeně, a i skrz skrývající bolesti a záště uvnitř sebe se nedá pokládat za vysloveně záporný charakter. Sám sebe by popsat neuměl. Není zahleděný příliš do sebe, pokud se nejedná však o jeho srst. Ta je dlouhá a perfektně uzpůsobená chladnějším podmínkám, které mnohdy mohou zákeřně přijít z neznáma.
Vlk umí být velmi paličatý. Schválně volím toto slovo, které mně osobně nezní příliš kladně a ráda bych jej i rozvedla. Stojí si za svým rozhodnutím, a to si nenechá nikdy a nikým rozmluvit. Musí si narazit tlamu sám. Nebere ohled ani na svou rodinu, které by obětoval vše – i sám sebe. Je s ním tedy těžké pořízení, pokud se dostanete do argumentačního boje. On položí protiargumenty a pakliže se bude cítit ohrožen, dokáže do vaší maličkosti zaříznout i zákeřnou kudlu, kterou si však uvědomí, ale neomluví se.
Uvnitř nás vše se skrývají dobré i zlé vlastnosti a on ty své moc dobře zná. Rozděluje je na stranu otce a na stranu matky, milující a překrásné dámy, která dala všem vlčatům život. Toho si vždy vážil a doposud váží. Jeho rodina – to je část života, za kterou by dal život. Dýchá pro ně a vždy bude stát po boku své matky a sourozenců, které je ochoten chránit i pokud by se dostali do problému, který je zaviněn nimi. Nerad jim však prozrazuje svá tajemství, nechce být zranitelný a ani ukazovat slabinu, kterou by mu, i v pokusu o legraci, mohli předhodit. Skrývá tak mnohé.
Skrz to vše, co jsme alespoň zatím o Fedyorovi zjistili, volí své kroky vždy velmi obezřetně a diplomaticky. Nerad chodí do fyzických sporů – to však neznamená, že se nedokáže bránit! Vlk nerad zachází do násilí, ale pokud je nezbytné, tak se obětuje. Jak bylo řečeno: pro sourozence a rodinu vždy. Výjimkou je však jeho otec Cézar. Své kroky díky jeho otci volí rozvážně a rozumně. Snaží se vždy vyjít vstříc, hlavně sourozencům, ale pakliže se nevede vyhovět všem, zkrátka se rozhodne dle svého uvážení a pocitu.
Nedává si rozhodnutí za vinu, a naopak je bere jako součást života, která jej buď posune vpřed či ukáže novou cestu. Jeho chování je odrazem minulosti, která byla poměrně krutá skrz chování matky a jeho až šíleného otce. Matku bere neutrálně, ale život by za ní dal. O otci se raději nezmiňuje a sám bývá ohledně téma rodina poměrně citlivý a chvílemi až kousavý. Pokud se však do nepříjemné konverzace, ať už o jeho otci či něčemu konkrétnímu dostane, umí se elegantně dostat k jinému tématu a mnohdy ani protějšek nepostřehne, že na otázku neodpověděl.
Vlk je velmi charakteristický, pro někoho může být negativní a označen za „narcise“ pro jiné může být příjemnou společností či i něčím víc. Záleží na každém, jakou cestu si k samci najdou.

Život čtyřem duším začal v divokých končinách, které úzce připomínají lidský středověk. Temná doba, krutý král a jeho družka, která zachránila pozůstalé potomstvo, aby je vlastní otec nenechal bez známek života v chladné zimě. Původně měli být utopeni a ač se jednalo o jasný příkaz krále, jejich matka vlky zachránila. Jejich život byl už tak velmi smutný, a ne plný pozitivních zážitků, které by prosvěcovalo Slunce či jarní jejich srstí procházel jarní vánek. Bývala by to byla poezie, o které si čtveřice vlčat mohla nechávat jen zdát.
Za svůj, už tak krátký život, se dostal společně se sourozenci do mnoha skrýší a míst, která byla plná překvapení. Poznával všelijaké tváře, novotiny či věci, se kterými by se typický královský zabedněnec nepotkával. On i jeho sourozenci ano. Tvořili si mezi sebou silná pouta, která držela všechna vlčata pospolu. Časy byly však kruté a jejich otec mnohdy přitvrdil… byl zaslepený. Fedyor, jakožto nejstarší z vlčat, měl nejvíce síly, a tak po úmrtí bratra Ivana začínal brát nad rodinou přirozenou zodpovědnost. Jejich matka, Narcisa brzy padla v souboji proti jejich otci, od kterého dostal svou sestru Ninu a zachránil jí život. Dali se na dlouhé cesty, při kterých společně získávali a nabírali sil, znalostí a nezbytných dovedností, které vlku dodávaly a dopisovaly dnes již známé vlastnosti. Měl od smrt své matky v hlavě onen cíl, který má v plánu dokončit, ale kdy? To bylo a je doposud otázkou nejstaršího bratra, který se chytá už několik let k činu, který bude nezbytně nutné udělat. Pomsta a zároveň i odčinění toho, čeho se dopustil. Pozůstalé tajemství brzy Fedyora oddělilo od jeho sestry Niny.
Byli již starší, silnější a jejich cesta vedla kamsi vpřed. Do neznáma, které brzy potkalo jeho sourozence. On sám se však držel dlouhou dobu jakožto cizák poblíž místa, kde vládl jeho otec. Hodlal se naučit cokoliv, co by mu dalo do budoucího úkolu nezbytných znalostí, dovedností ohledně výhry nad otcem, kterého ve svém životě bude muset jednou porazit.
Skrz život chudého se naučil sám o sebe dobře starat, vedl často cesty do hor či lesů a vyhledávaje nezbytné potravy či zdrojů, mu bylo souzeno, aby obdarovával i zbídačené poddané. Spoustu času trávil taktéž u míst, kde naposledy viděl své sourozence a nechával tam jen jim srozumitelná značení či u míst často sedával. Zůstal tak sám a jeho maličkost zůstala závislá na tom, co sám v životě nalezne či se mu do cesty dostane.
Vše bylo jednolité, čas začínal fungovat jako nepotřebná součást jeho života. Nikdo se nevracel a nedostal zpět. On sám o jejich návratu začínal i pochybovat, a tak se Dy dostával k místům jen náhodně. Začal pracovat na svém osobním životě a připravovat útok na otce, kterého mnohdy potkal, ale viděn nebyl. Tvořil si vůči němu větší a větší zášť, důvod, proč jej bude muset jednoho dne připravit o korunu a zároveň i nechat v jeho očích protéct horší osud jak smrt. Vše se zdálo tak pohádkové, dokonalé… když jednoho času se se svým vlastním otcem setkal. Jejich střet nebyl rozhodně kladný a samotný Cézar ho ihned poznal. Pach, stavba těla připomínající samotného krále v ranných letech. Souboj netrval příliš dlouho, jelikož mladý samec byl náhle zahnán stráží a špehy, kteří pro otce sloužili. Utekl. Nezůstalo mu žádné větší zranění, které by bylo viditelné.
Rozhodně si byl jistý, že do kraje se bude muset brzy vrátit a uvolnit už takto zakleknutou společnost, která trpěla pod sílou a zlem. Chtěl však prvně najít své sourozence, které by se alespoň pokusil semknout do silné aliance, rodu, který měl tak silné jméno a vůli. Vydal se tedy cestou, kde naposledy spatřil jeho nejmilejší sestřičku Ninu, aby jí povyprávěl změny v jim známém kraji. Místo se začínalo měnit a s ním i vlk, který dříve nepůsobil zas tak udatně. Fedyor z Větrných strání, ač slepě, tak poměrně úspěšně našel cestu k těm, kteří jemu byli vždy nejbližší. Postupujíc jako tulák s chudým životem a bezvýznamnou minulostí se představuje a představoval doposud všem, které poznal. Přezdíván jako Mrak pokračuje ve svém putování i v nových končinách, které jeho životu brzy donesou, doufaje, známé a sladké plody osudu, které brzy obrátí s ostrými šípy do míst, kde mladí trpěli.

Zajímavosti
· Celým jménem Fedyor z Větrných strání.
· Skrz jeho život nedává najevo strach a ani bolest.
· Hlubší tón hlasu, mluví velmi klidně a diplomaticky.
· Je statný, dbá na svůj vzhled a dojem.
· Z nepříjemných konverzací se často umí ladně dostat.
· Slabinou je rodina.
· Miluje pozorování deště, kapek, rosy či jinovatky
· Má charakteristickou chůzi, kdy dlouze nakročuje.
· Představuje se jako Mrak a rád ostatním dává dojem, že je nepodstatnou vrstvou společnosti, aby za sebou nenechával stopy.