Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//7 máků je Frynnových

//připsáno 7 pomněnek :)

//Počítám s účastí Aurona, tak kdyby náhodou nechtěl jít přímo do akce, stačí napsat a já to upravím. :D

Vrčel a klapal zubisky, co mu síly stačily. Prodíral se splašeným stádem. "Magie nefungují!" štěkl zpět na Cynthii. "Zkus nějakou použít!" zařval ještě o kousek silněji v pobídce, protože se nehodlal kvůli konverzaci zastavovat. Hrnul se kupředu vstříc tvrdým paznehtům vysoké zvěře. "Zvládneme to ale i bez nich!" křikl.
Samozřejmě by ho potěšilo, kdyby výpadek magie postihl jen jeho, ale něco mu říkalo, že tahle maškaráda je celoplošná. Že si zkrátka Gallirea zase usmyslela, že vlkům stíží život.
Ježil se a štěkal, vrčel, klapal zuby, tlapami chňapal rádoby do vzduchu. Stavil se na zadní, aby strašil soby pokud možno na úrovni jejich doširoka rozevřených očí. A mezitím se dral kupředu. "Cynthio, Ilenie!" zvolal na svoje spolusmečkovnice. "Pojďte jedna po mé levici a druhá po pravici! A ty, cizinče, přilož taky tlapu k dílu!" houkl na černého vlka, který se zde objevil tak nějak z nenadání. Odpravil Lennie obloukem z druhé strany, ale Falion už načal práci zde a věřil, že s dostatečně agresivním přístupem se k Alastorovi dostanou i z této strany. Za předpokladu, že ho zleva a zprava podpoří vlčice a snad i cizinec. Velmi doufal, že vlčí výhružky postačí na to, aby se již tak zděšená zvířata začala rozvracet v jakési dva proudy tvořící pomyslné V. A v jeho hrotu nechají Faliona projít tou živou masou až k vlčeti.
A skutečně se tak povedlo. Dostal se k Alastorovi, jehož tělíčko chránila Lennie a tu na poslední chvíli ochránil Savior. Kdyby tam nebyl, velmi pravděpodobně by již vlče i vlčice skončili rozmašírovaní pod těžkými býložravčími nohami.
"Jsme tu, Lennie," křikl, protože vlčice si logicky schovala hlavu mezi přední nohy. "Saviore, zařaď se za Ilenii! Cizinče, zůstaň za černou vlčicí! Držte pozice a opatrně couvejte. Lennie, můžeš se dát do pohybu!" házel kolem sebe instrukce, protože jinak by se odtud bez ztrát nedostali.
V praxi jejich choreografie nyní vytvořila ještě větší pomyslné V s Falionem vpředu a Lennie a Alastorem schovanými mezi rameny. Teď nastal čas couvat. "Ustupujeme! Zůstaňte ve střehu!" Těch losů je snad nekonečno, čertil se v duchu, zatímco couval a zároveň pokračoval s tou strašící taktikou. Zvířata ve většině případů naštěstí reagovala tak, jak reagovat měla: změnou směru a odchýlením od predátorů. Ale stále museli zůstat dostatečně agresivní a tvrdí v útku. Což v tu chvíli, kdy jejich těly proudila spousta adrenalinu, nebyl zas až tak velký problém. Nebo alespoň pro Faliona ne.
Pokud úspěšně udrží formaci, jistě se z toho dostanou. "Buďte neústupní!" podporoval vlky za sebou. "Společně to zvládneme!" štěkl a znovu klapl zubisky po velkém zvířeti. Přirozeně vůbec neviděl do směru, kterým šla Lennie, takže bohužel neměl přehled o tom, jak daleké cesta je ještě čekala. Na tom ale nesešlo. Jendou to prostě skončit muselo.

Ještě dodávám, že sleduji aktivitu i vlčátek a i jim moc děkuji. Tady je v posunu v hierarchii a přidělování funkcí problém primárně věk, nicméně stejně jako u ostatních koukám i na účast nebo pořádání akcí, takže až dorostou, určo čeká změna i je. :)

Mám pro vás nové hlášení!

Ageronský les už jsem nám ofiko ukořistila, takže volejme třikrát hurá, už si nebudete muset uhánět svoje virtuální nožky. :D S novým územím přišel i nápad nového úkrytu, který by byl schovaný právě v onom lese. Stříbřitý převis bych normálně nechala coby vysoké sídlo, kam teoreticky mají stále všichni přístup, ale udělám z něj úkryt osobní - tzn zaplatím za něj těch 80 oblázků a hlavní klubovnu necháme tu novou v Ageronu, co vy na to? :) S tím samozřejmě souvisí i samotná tvorba úkrytu, která se opět nabízí jako pěkná akce! Takže kdo má chuť, může se až do půlnoci 23.10.2020 účastnit a poslat svou představu mně do SZ. Klasicky by text měl zahrnovat nějaký popis zevnějšku, vnitřku, samostatné odstavce pro různé pozice a "spižírnu". Pokud se vám bude chtít, můžete přihodit i polohu na mapě. Až akce skončí, odstartuju hlasování a nový úkryt si zvolíte sami. Toť ohledně bydlení vše.

Přesuneme se k dalším novinkám, které se týkají udělení funkcí a povyšování. Tímto Gratuluji Saviorovi, Lennie a Starlingovi, kteří se vyhoupli na pozici Delta. Díky za vaši aktivitu, některým i za iniciativu z pohledu smečkaakcí. Dále oznamuji, že Savior coby starší vlk plný (stále ještě) energie a zkušeností dostal funkci ochranář a mlaďoch Starling již nějaký ten čas zpět ukořistil funkci učitele - takže vlčata, běžte ho prudit, kdykoliv budete chtít dobrodrůžo. :D No a nakonec jsem si nechala Cynthiu, která dneškem získává zároveň nový post i funkci: ochranář na Betě!
Povýšeným připomínám, že by si měli napsat (ideálně do Otevřené knihy) o navýšení vrozených vlastností.

Všem moc děkuji a gratuluji! Lennie zároveň předběžně děkuji za uspořádaný lov, který určo skončí dobře a bez traumat. :D A Severce za super akci. Stále samozřejmě platí, že pokud by vás cokoliv napadlo - herní nebo neherní, na tom nezáleží -, pište a nějak to spolu vymyslíme. :)

Díky za pozornost.

Fal

Falionovi se dostalo v odpověď také vytí. Ale neznělo vůbec dobře. Jednalo se spíš o volání o pomoc. Aniž by nad tím extra přemýšlel, vyrazil. Muselo to být jedno z vlčat, která zůstala sama, když jeho lovecké skupině přišel na výpomoc Savior.
Býval by použil tu praktickou magii křídel, kdyby mohl. Ale on nemohl. Netušil, proč se to dělo, ale magie spala. Vůbec se neozývala. Jako by jí snad nikdy nevládl. Rozhodilo ho to, ne že ne, ale nezpomalilo. Gallirea zas vymýšlí pitomosti. Snad to není napořád.
Byl rozhodnut se losím stádem prodrat. Ale aby věděl, kudy, potřeboval přesně zjistit, kde je jeho cíl. Jedno vytí nestačilo, aby zdáli lokalizoval jeho původce.
Lehce zpomalil a také zavyl - jako výzvu říkající "jdu pro tebe, ozvi se mi, ať tě najdu". Mezitím klapal zuby a ježil se, aby rozehnal aspoň okraj stáda a vyklestil si tak co nejlepší cestu. Snad se to vlče nedostalo nikam do hloubky, zadoufal. Tak dlouho přeci nebylo o samotě, aby se ztratilo daleko... Nebo ano?

Falion věřil, že si Cynthie s Ilenií budou dávat pozor na ty proradné losí kopance, které se prchající zvíře snažilo využít jako snad jeho jedinou naději. Avšak mělo smůlu. Vlci ho obklíčili ze všech stran.
Nicméně dokonce i přední pozice nebyla tak bezpečná, jak by si jeden na první pohled mohl myslet. Mohutné zvíře se řinulo kupředu jako tank - hlava nehlava, vlk nevlk. Falion proto využíval úskoků pokaždé, když sehnulo hlavu s mocným parožím, které by snad mohlo použít jako krásnou naběračku. Navíc se splašené stádo až příliš přibližovalo. Alfa tedy směr běhu jejich vybrané oběti směřoval opačným směrem - k Jedlovému pásu.
Podmínky se vůbec nezlepšovaly, jako na potvoru naopak stále velmi vydatně pršelo a voda s hlínou se mísila do kluzkého bláta. Avšak v kombinací s těmito nemilými podmínkami a díky dorážení Cynthie a Ilenie na zadní nohy konečně sob zpomalil.
Falion se mu mohutným skokem zavěsil na krk a pár sekund držel, než se musel pustit, aby svůj hrudník ochránil před kopnutím. Podařilo se mu udělat pěknou ránu v sobí šíji.
Pak ale v periferním vidění modrooký zahlédl posilu v podobě Saviora. Zvířeti už scházelo mnoho energie a díky zelenookému na mžik dokonce i stabilita. Toho se Falion rozhodl plně využít a ve stejném směru vedl i další útok na krk - tak, aby se oběť neměla čas zorientovat a nabrat zpět stabilitu.
Vyšlo to. Velký býložravec letěl na bok. Snad všichni stihli uskočit, problesklo Falionovi v hlavě, když se společně s tou masou živé váhy řítil k zemi. Následně nepovolil stisk. Zkrátka tu již pro toto zvíře nebyla žádná šance přežití. Ztrácelo až příliš mnoho krve.
Nyní stačilo počkat, až přestane trhaně vykopávat nohama, a příliš nepovolovat skus. Naopak Falion ještě párkrát škubl tak, aby vytvořil co největší ránu a krev tekla co nejvíc. Ať už se netrápí.
Když bylo po všem, konečně se od losa odtrhl. "Dobrá práce," pokynul všem svým spolulovcům. Pak se ohlédl okolo a svým pohledem hledal všechny ostatní - skupinku Lennie a vlčata. První zmíněná měla hotovo. Povedlo se jim samici losa skolit. Výtečně.
//Sheya, Alastor
Ale vlčata byla na jeho vkus dost daleko. Zvedl hlavu a zavyl, aby je upozornil, že je konec.

Saviorovi a vlčatům se povedlo nejprve oddělit statnou samici, pro kterou si naběhla Lennie, Severka a Starling. Falion jim v duchu popřál hodně štěstí a sám už se coby dup chystal vyrazit. Věděl, že by měl ještě chvíli počkat, protože i z dáli bylo vidět, že se Savior, Sheya a Alastor mermomocí snažili oddělit další kus. Los nevypadal nijak extra staře nebo nemocně, naopak se jevil jako pěkný kandidát na pozdější uskladnění, kdy by vydržel přes zimu jako záchytný bod pro všechny potencionálně hladové obyvatele smečky.
Až když se ozval patřičný signál od naháněcí jednotky, vlci mohli vyrazit. Přebrali dorážející útoky a tím defakto i koordinaci vyděšeného zvířete. Nyní bylo třeba udržet správný směr a volit takticky místa útoku, aby se zbytečně nepletli do cesty jak Saviorovi a vlčatům, tak Lennie a jejím spolulovcům.
Terén byl příšerně bahnitý a nebezpečný - ideálním cílem se tedy stalo co nejrychlejší skolení. Falion proto tedy na nic nečekal a ze zadní "uháněcí" pozice se přesunul dopředu, ke krku zvířete, a začal odrážet v oblasti krkavice.

Vítězem se stává placka č. 8 od Sionna. Gratuluji! :) Celkově si placka vybojovala 16 hlasů, na druhém místě se umístila placka č. 4 od Dipsi s 12 hlasy a na třetí místo se dostala placka č. 3 od Styx se 7 hlasy.

Všem moc děkuji za účast! Už jen za poslání výtvoru vás čeká odměna v podobě 15 oblázků a 2 křišťálů. Za hlasování každý dostane 2 kvítka.

Placka půjde brzy do výroby a pokud se zas jednou (někdy... snad... :D) sejdeme, budete si ji moci pořídit. :3 Sionn má samozřejmě jednu zdarma a z minulých let, pokud si dobře pamatuji, i jednen nevyřízený přeplatek. Takže vlastně 1+1 zdarma. :D

Ještě jednou díky za výtvory i vaše hlasování. :)

//FalLov překvapivě, ale ještě se v příspěvku obracím na víc vlků

<<< Ragar

//Nepodstatná výplň do akce.
Vlčí skupina se přesunula směrem ke Galtavaru. A jak se tak Falion koukal do nebes, přišlo mu, že nalezl mrak ve tvaru dýně. Vnitřně ho to lehce pobavilo, protože si vzpomněl na vtipnou historku z mládí. Jako v devadesáti procentech vtipných storek z minulosti i v této samozřejmě figurovala jeho rebelská sestra Tena. Jednalo se kdysi jen o prostou obchůzku území, při které si klasicky dva sourozenci hráli a vyváděli lumpárny. Byli už dost staří na to, aby se zhostili úkolů a povinností, ale jejich duše byly nevybouřené a stále rozjařené. No a při příležitosti, kdy vlci našli na zemi podivnou věc - snad ovoce nebo zeleninu, kdoví - Falion zahlásal, že přesně ví, co to je. Název si samozřejmě vymyslel. Neměl tucha. Podstatné je, že Teně nakecal, že když tuto věc sežere, bude se cítit plná energie a zlepší se jí smysly. Pacholek jeden. No a jeho sestra se nenechal přemlouvat - s chutí se do dýně zakousla. Po zbytek dne se Falion chechtal a vzpomínal, jak se vlčice tvářila znechuceně a prskala okolo sebe kusy zeleniny, která jí vůbec nechutnala.
Kdo by to byl řekl, že velké temné mračisko ve tvaru dýně způsobí vynoření se tak specifické vzpomínky z vlčí mysli...

Ale reálně mu zas až tak do smíchu nebylo. Měl starosti o průběh lovu. Běh po rozbláceném Galtavaru vůbec nespadal do bezpečných činností.
"Ahoj, Ilenie. Je všechno v pořádku?" trošku nejistě si nováčka prohlédl, jak tak všemožně pokukovala po Cynthii. Napadlo ho, že je možná prostě jen nervózní z nového kolektivu. Ale samozřejmě za tím mohlo být něco víc. Po rozdělení dle Lennie se k hnědému vlkovi totiž přidala Cynthia a nakonec dorazila i Sheya. Musel se na ni usmát a povzbudivě mrknout, aby vyvážil Saviorovy nedůtklivé poznámky. Jako by snad on měl nejchytřejší a nejvychovanější děcka. Docela ho vlk v tomto směru pobavil.
"Dobrá. Jen ještě než vyrazíme: zdůrazňuji, že pokud se někdo necítí dobře a myslí si, že by lov v těchto podmínkách mohl být nad jeho síly, má šanci ho nyní odříct. Věřte, že bych mnohem raději věděl, že je někdo takový v bezpečí na smečkovém území, než pak řešit zlomeniny nebo ještě něco horšího." Jeho slova nepatřila samozřejmě nikomu konkrétnímu, byl to oznam pro celou skupinu. "Přeji vám hodně štěstí," koukl k vlkům, kteří měli za úkol oddělit oběti, i k vlkům z druhé skupiny. A pak vyrazil.
Vítr prozatím moc nefoukal, ale Falion byl připraven kdykoliv zasáhnout svou vrozenou magií, protože samozřejmě nechtěl, aby jejich pachy šly po větru přímo k losům.
"Saviore, já nemám žádné požadavky ohledně úlovku. S Cynthií nepotřebujeme žádného chramáka ani nic extra mladého nebo starého. Bereme klidně i jedince v plné síle, pokud bude dobře strategicky umístěn na okraji stáda," pronesl k hnědému vlku se zelenýma očima. Věřil, že s Cynthií zvládnou skolit normální zdravý a dobře živený kus.

Ahoj,

moc děkuji všem, kdo se nějakým způsobem zde nebo mně v SZ vyjádřili ohledně našeho možného nového území. V drtivé většině jste se shodli na Ageronu, což mně osobně dává smysl a defakto s tím souhlasím. Hlasujícím za to přistane v inventáři malinká odměna. Roweně pak speciálně děkuji a o ždibec navyšuji odměnu - že si dala práci a sepsala i svou vlastní představu nového území.
Připojení Ageronu je v řešení s ostatními z AT, ale osobně nevidím nic, co by tomu fakt extra mohlo bránit, takže snad se brzy dočkáme a očůráme si celý les. :D

A dále tu máme nadcházející neherní akci, kterou si pro vás připravila Severka osobně! Tak buďte ve střehu, myslím, že by vás tahle neobvyklá akcička mohla bavit a já sama jsem docela zvědavá, co do soutěže pošlete.

To je prozatím vše, díky za pozornost.

Fal

//post jen o přesunu, na nikoho konkrétně moc nereaguji

Upřímně - Falion nečekal, že se ke smečkovému lovu dostaví tak závratně mnoho jedinců. Samo sebou počítal s Lennie, Severkou, Saviorem a snad i Starlingem. Nicméně mile ho překvapilo, že se zde ukázala i Cynthia a Ilenia. Tím si u ní šedý nováček samozřejmě získal velké plus, což rozhodně nebylo na škodu. A aby toho nebylo málo, velkého lovu se hodlal zúčastnit i malý Alastor, což samozřejmě samo o sobě bylo pěkné a poučné. Jendou se ti mladí prostě k učení lovu musí postavit čelem. Prospěje jim to.
Lennie všem oznámila, že lov se letos bude konat na Galtavaru. To alfu nikterak nepřekvapilo. Ba naopak ocenil, že se vlčice tak nějak držela klasiky a šla na jistotu. Pokývl a aniž by to celé prodlužoval, vyrazil.
Když scházeli dolů z hor, uvědomil si, jak závratně vysoká ta jeho milovaná domovina vlastně je. Delší čas se nebyl podívat do údolí a nyní - s odstupem a cestou na planinu, jež obklopovala z jednoho břehu Velké vlčí jezero, mu to připadalo čím dál více famózní. On byl zkrátka seveřan duší i srdcem. Za mlada, v rodné smečce, nikdy neměl problém s výškou, strmostí, nehostinností. Nikdy nepocítil závratě. Ach, to bude tím, že jsem se zkrátka v horách narodil. Připadalo mi to normální.

>>> Z. Galtavar přes Jedlový pás

//Kdyby měl někdo ze Sarumenu zájem o hru mimo akci, tedy přímo zde ve hvozdu, nabízím Nokta. :D

Sotva se Falion dozvěděl nepříliš podrobné info o Starlingovi, donesl se k němu se Severkou známý hlas v podobě vytí. Jednalo se o Lennie. Přikývl na poznámku černé vlčice, kterou napadlo, že onen avizovaný lov může proběhnout každou chvíli.
Ani jeden z nich nechtěl otálet. Vlčice vyběhla hned, Falion ještě zvedl hlavu k nebesům a v odpověď též hlasitě a jasně zavyl. No a pak už nezbývalo nic jiného, než si pěkně protáhnout nohy skrz svižný běh.
Celou cestu směrem ke shromáždění vlk přemýšlel nad tím, že právě úkon, jenž se měl brzy odehrát, sloužil především k "napakování" se před zimou. Samozřejmě si mohli nacpat žaludky už teď - po smečkovém lovu vždycky bylo třeba zaplnit hladové břuchy -, ale důležité bylo to, že se blížila zima. A jakmile si Falion vzpomněl na to, jakou zimu prožili posledně, musel se otřást. Byla šíleně prokletá. A to mu nikdo nemohl vymluvit. Vzhledem k tomu, co se dělo nejen tady na severu, ale i po celé Galliree, pro to zkrátka nenalézal jiných slov. Tušil, že za tím mohlo mít pracky opět něco nadpřirozeného, zlověstného, nevyzpytatelného. Ale neuměl to pojmenovat. Jak by taky mohl, když pravého viníka neznal, že. Nicméně to neměnilo nic na tom, že takové bídné počasí už pěknou řádku let nezažil. Velmi se to blížilo k zimám v jeho domovině, ale tam nikdy to zasněžené roční období nenazval prokletým. Že by snad vycházel ze cviku? Nebo příliš zestárl? Zlenivěl? Kdoví. Každopádně velmi doufal, že se scénář z minulého roku nebude opakovat a ragarští zkrátka v klidu a bez újmy prožijí tři měsíce plné sněhu a ledu.
"Zdravím ve spolek," pokývl na všechny přítomné a pak stočil pohled k Lennie. "Rozhodla ses, kde letos uspořádáme lov?" vyzvídal a tak trochu i čekal, že se vlčice sama rozmluví a třeba i nakousne nějakou strategii.

Ačkoli vlka vyrušila Severka a tím pádem lehce usměrnila zmatený tok jeho myšlenek, neumlčela je ona návštěva úplně. A třebaže by to vlastně Faliona velmi potěšilo, jeho komplikované myšlenky se motaly dokola, zaplétaly se a rozplétaly se, vlnily a zas napřimovaly... Zkrátka ve finále vůbec nezmizely.
Dál dumal nad životem i Životem. Ach, jaký to pěkný paradox. Můj jediný přítel na Galliree je Život sám. Docela smutné. Možná k tomu směřoval jeho způsob žití už delší dobu. Napadlo ho, že kdyby třeba tehdy dokázal zachránit svou sestru, byla by i ona jeho přítelem. Za mlada si s ní koneckonců krásně rozuměl. Na druhou stranu by se taky mohla změnit. A naše přátelství by vůbec nemuselo vydržet dál. Ta představa ho docela bolela. Proč si to vlastně dělám? Neměl bych se vracet do minulosti. Co se stalo, stalo se. Moje smečka už neexistuje. Rodina, příbuzní, přátelé - všichni jsou pryč. Napřímil se. Měl dojem, že sám sobě milerád komplikuje život a nad vším až příliš přemýšlel. Byl snad tohle důvod, proč měl takový problém navazovat nové známosti a dělat si z vlků přátele? Možná toho bylo víc. Možná prostě byl tak moc svůj, tak moc komplikovaný, že by se konečně měl vzdát bláhové představy, že život může být pro takové vlky, jako je on, sluníčkový.