Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Docela ho bavilo, jak se občas Ilenia a občas Cynthia nechaly nachytat v "hrozně přirozeném chování", jak se tak snažily něco skrýt. Mermomocí. Zezačátku jim to celkem šlo. Falion totiž věřil, že jsou vážně dobré kamarádky a nejistotu v šedé vlčici vzbuzovalo jen nové smečkové prostředí. Ale ony se k sobě měly vážně hodně. Chovaly se vedle sebe důvěrně a trávily spolu hodně času. A hnědý vlk byl už dost starý na to, aby poznal klíčící lásku. Byť tedy jemu samotnému nebylo dopřáno, aby nyní po jeho boku stála věrná vlčice, věděl, jak mocné uměly být zamilované pocity.
Pousmál se. Byly roztomilé. Jejich orientace sice neodpovídala vlčím standardům, ale to modrookému pramálo vadilo. Naopak ho napadlo, že o to víc se možná snažily to zakrýt, neboť nemohly vědět, jaké reakce by se dočkaly od jejich okolí.
"Prostě to tu nemají rádi," skoro pokrčil rameny. "Nikdy jsem úplně nepochopil, proč přišla se Saviorem do Ragaru, když mi pak vyloženě řekla, že hory a těžký život v nich nemá ráda. Rovnou se mohli usídlit v nějaké pohodlné smečce v lesích a nekomplikovat sobě i mně život. Navíc... Jsme si prostě nesedli charakterem. Což je v pořádku, sto vlků, sto chutí, že ano. Jen mne překvapilo, jak dlouho se tu drželi. Předpokládal jsem, že se odpojí, sotva se vlčata naučí obstojně chodit," pousmál se. "Nicméně od nich bylo celkem hezké, že aspoň pomohli s podzimním lovem." Falion rozhodně nebyl nevděčník a ani jejich famílii nepřál žádné zlo.
Koukl na Ilenii. "Vypadá to, že ano. Nevím, jestli se se Saviorem domluvili předem, nebo prostě jen zavelela a všichni ostatní ji musí poslechnout..." zadumaně opět vyhledal zlatá očka. "Ale třeba Alastora je škoda, nemyslíte? To je hodné vlče. Nebo na mě tak aspoň zapůsobil... Až s podivem, že ho zplodili ti dva," pousmál se.
"Každopádně - ještě jsem chtěl něco dodat," koukl zpět na Cynthiu. "S novým postavením přichází i nové povinnosti. Spoléhám na tebe i jako na ochránce smečky, což jsi mi ale dokázala mnohem dřív, než jsi vlastně postoupila na Deltu. Neznamená to ale, že se ze smečky nemůžeš hnout ani o píď," povzbudivě zhoupl ocasem. "Jen kdyby ses chystala na delší cestu, dej mi, prosím, vědět." Pak se dlouze nadechl. "Ještě jednou vám děkuji za pomoc se soby, , teď už byste si ale vážně měly odpočinout," obě pobídl k relaxaci. "Kdyby mne někdo hledal, půjdu se projít po lese, označkovat ho a poohlédnu se po slíbeném úkrytu. Zatím," rozloučil se pokynutím hlavy a konečně dal oběma vlčicím prostor, který si mohly užít společně.

//Schváleno, připsáno.

Cynthia vypadala radostně. Zezačátku tedy chvíli trvalo, než vlastně zpracovala to, co jí Falion pověděl, ale hned na to se celá rozzářila. Udělalo mu to radost, protože si vážně myslel, že si to ta vlčice zaslouží. Vydržela ve smečce dlouhou dobu a chovala se dost zodpovědně na to, aby jí svěřil takové povinnosti. Usmál se i na Ilenii, protože věřil, že ta bude mít radost z toho, že má radost její kamarádka.

//odbočka k Lennie
Odněkud se zde konečně objevila i Lennie a měla něco na srdci. Falion si s ní stoupl kousek do ústraní, aby to zůstalo mezi čtyřma ušima. Jak ale záhy zjistil, nejednalo se zas o nic extra důverného. "Dobrá, dobrá," pokynul hlavou a pohlédl směrem, kde neposled viděl jedno z hnědých vlčat. "Přeji vám hodně štěstí," rozloučil se s Lennie tak rychle, jako se ona rozloučila se smečkou. Falion měl za to, že takhle budou všichni spokojenější. Dávalo to smysl, ne? Prostě si s Lennie a vlastně ani Saviorem nepadli do noty, tak co by se měli trápit? Popravdě ho spíš dosud překvapovalo, že tu byli tak dlouho. I když se o tom s Lennie bavil již nějaký čas zpět, předpokládal, že to stejně dlouho nevydrží a spakuje si rodinu ještě v průběhu léta.

//Ilenia, Cynthia
Hnědý vlk se vrátil zpět k Ilenii a Cynthii. Nehodlal je nijak ochuzovat o získané informace. "Tak nesu nové zprávy. Lennie se i s famílií stěhují," zvědavě koukl na obě vlčice, co ony na to. Věřil, že ani jedna z nich nebudou mít žádné větší námitky a zrovna tuto rodinu moc oplakávat nebudou. A Falionovi se ulehčí na duši, že nebude muset řešit žádnou velkou mezičlenskou nenávist ve smečce.

Ahoj, konečně přicházím s hlasováním ohledně nového úkrytu v Ageronu! Prosím pěkně jen jeden hlas a veřejně sem do komentáře. Ukončíme to 13.11., případně až odhlasují všichni aktivně hrající ragarští členové. Zúčastněným tímto děkuji za výtvory a do jejich inventářů samozřejmě putuje odměna. :)

Návrh č. 1:

Jeskyně Lumens

V jižní části Ageronského lesa, poblíž Armanských hor, je skryt nenápadný vstup do nepříliš velké, leč útulné jeskyně. Zvenčí jsou skály, pod kterými se jeskyně skrývá, dobře maskovány lesním porostem, avšak najít je není nic tak těžkého, pokud víte, kam se dívat. Horší je to se samotným vstupem, který je poměrně malý a nenápadný a pro oko, které neví, co hledá, občas téměř neviditelný.
Poté, co prolezete vchodem, který je široký tak akorát pro jednoho vlka, octnete se v krátké chodbě, která vás po pár metrech dovede do hlavního prostoru jeskyně. Ve vstupní chodbičce se na stěnách drží dobře známý ageronský svítící mech v hojném množství. Nalézt ho můžeme i ve vnitřních prostorách, ovšem v množství už mnohem menším – v jeskyni ale i tak díky němu není úplná tma, spíše modravé příšeří. Stěny i podlaha jeskyně jsou tvořeny obyčejným šedivým kamenem a krom mechu na ní vlastně není nic honosného. Po celý rok v ní však je sucho a příjemný chládek.
Jeskyně by se teoreticky dala rozdělit na tři části – celý prostor má víceméně oválný tvar, který narušují pouze dvě zúžení. Od vchodu napravo jedna zúženina vymezuje prostor, který může sloužit jako jeskyně pro výše postavené jedince, případně pro vlčici s vlčaty. Je to nevelký prostor, do kterého se pohodlně a bez mačkání vejdou dva dospělí vlci. Zúženina nalevo vytváří další oddělený prostor, který je nejchladnější a nejtmavší částí celé jeskyně a proto je ideálním místem pro skladování kořisti. Většina členů smečky se ale zdržuje v hlavní části jeskyně, kde je dostatek místa pro všechny, je nejsvětlejší a má nejpříjemnější klima díky dobrému proudění vzduchu. Navíc si každý může najít svůj kout, protože stěny nejsou zcela rovné, ale obsahují četné výklenky a skuliny, které aspoň částečně vynahrazují skutečnost, že jeskyně není příliš rozlehlá.

Návrh č. 2.:

Vosí hnízdo

Úkryt Ragarské smečky se nachází na hranici mezi Ageronským lesem a Ragarským pohořím. Jedná se o jeskyni, která je ukrytá na západní straně Ragarského pohoří a severu Ageronského lesa. Stejně jako les, i jeskyně je pokryta mechem. Díky této pokrývce vzniká iluze, že se jedná jen o kus skalního masivu. Pokud se ovšem někdo rozhodne jít dostatečně blízko uvidí poměrně úzkou prasklinu. Pravděpodobně vznikla při nějakém zemětřesení. Vlkům poskytuje vchod do jejich úkrytu. Pokud je tedy vlk cvalíkem, bude mít co dělat, aby se do úkrytu vůbec dostal.
Jakmile prolezete vchodem uvidíte poměrně malinkatou místnost, která se ovšem dále dělí do několika chodeb. Dalo by se říct, že se jedná o hlavní křižovatku celého úkrytu. Tato místnost je dobře osvětlena světlem od vchodu. Také je zde mech, který pokrývá celou zem, takže si zde dva až tři vlci mohou v klidu odpočinout.
Celkem z hlavní křižovatky vedou tři chodby. Ta nejvíce na pravo je sice dlouhá, ale slepá. Na jejím konci se nachází ohromný balvan. Nikdo netuší, zda za balvanem cesta pokračuje nebo ne. Chodba uprostřed vede do menší výdutě, který slouží jako úkryt pro Alfy a Bety. Mohou zde nerušeně diskutovat, aniž by je rušil jiný člen smečky. Chodba nejvíce nalevo vede k poměrně rozlehlému prostoru, který ovšem sestupuje dolů a je z poloviny zaplněn vodou. Tato místnost je asi nejvíce osvětlená, neboť ve stropě je díra. Nevýhodou je, že při silném dešti do této části úkrytu prší a voda stékající z hor se dostává i sem a v podobě potůčků teče po stěnách.
Úkryt dostal název vosí hnízdo, protože uvnitř je díky vodě slyšet podivné šumění a bzučení jak se voda v levé místnosti hýbe. Pravděpodobně je pod její hladinou tunel, kterým voda přitéká a odtéká, protože když se v ní vlci koupou, mohou cítit slabý proud. Voda uvnitř jeskyně je navíc podivně teplá a příjemná.

//nahánění 4/6

Falion opravdu od nikoho nežádal výpomoc, protože mu bylo jasné, že akce už bylo dost. Vlastně víc než dost. Nikoho neprosil, aby své síly vydával ještě víc, protože zkrátka měli všichni zasloužený čas pro sebe. Při takovém výdeji sil by od něj bylo nefér, kdyby ještě všechny nahnal do práce s rozháněním a značkováním. Přesto se k němu dvě duše přidaly.
"Děkuji, Cynthio. I tobě, Ilenie," usmál se na obě, jakmile ho dohnaly. "Opravdu si nechcete odpočinout? Zasloužíte si to," houkl na ně. To, co říkal, si taky myslel. Nepovídal to jen ze slušnosti. Vážně by nikoho neodsuzoval za to, že využije šance na odpočinek.
Po chvíli tedy narazili na stádečko, které bylo třeba vyhnat. Faliona ale ještě předtím napadlo, že by si mohl zkusit začarovat. Jistě si dokážete představit jeho údiv, když se iluze zajíce povedla. "To je vážně jako naschvál. Nevím, jak vám, ale mně magie už zase fungují," zabručel lehce podrážděně, ale samozřejmě to nemyslel na nikoho konkrétního z vlčic. Jen ho štval fakt, že měli smůlu právě při tom smečkovém lovu.
Společně se pak více či méně drželi při sobě a systematicky vyháněli velká zvířata z nově ukořistěného lesa. Nemuseli nikam pospíchat, zvířata se jich stejně bála. "Cynthio? Tuším, že jste s Ilení... dobré kamarády, tak mne napadlo - vadilo by ti, kdybych ti tu důležitou věc pověděl v její přítomnosti? Koneckonců to nebude nic tajného a navíc jsou to dobré zprávy," ohlédl se na tmavou vlčici a usmál se na ni, "tak to snad nemusím dál protahovat." Už jim nezbývalo moc práce. "Rád bych ti sdělil, že po delším přemýšlení jsem se rozhodl ti věnovat post Bety. Ta pozice si zaslouží někoho zodpovědného, s pevnými nervy, loajálního. Myslím, že toho pro smečku děláš delší dobu opravdu dost. A taky vím, že té pozice nebudeš zneužívat, i kdybys mohla, hmmm, vůči některým..." ušklíbl se na ni a tiše se zasmál. Cynthia určitě dobře věděla, koho tím přesně myslel. "Takže gratuluji, jsi první ragarská Beta!"

//Objevení magie zaznamenáno a schváleno, první hvězda připsána.

// moc hezký post, 7 máků je tvých

Západní Galtavar <<<

S pomocí ostatních se pořádné dva kousky losů dostaly do Ageronského lesa. Falion ještě jednou všem poděkoval. "Nyní máte plné právo si odpočinout a nabrat síly," přejel pohledem všechny, jež si dali tu práci a pomohli s mrtvolami. Severka šla napřed a Starling zůstal s cizincem. Falion nepostřehl, že se jednalo o dva bratry, a tak mu onen skutečný důvod zůstával záhadou. Možná mu o tom ale Starling později povypráví. Také pohlédl na Lennie a vlče, kteří byli v bídném stavu, ale dokázali dojít do lesa po svých. Ti by si měli odpočinout nejvíce. "Jdu rozehnat zbytek stáda pryč z lesa. Pak to tu označkuji. A - abych nezapomněl - věřím, že by mnozí z vás ocenili úkryt tady v nížině, takže kdybyste někdo na něco narazil, dejte vědět. Já se pak též dám do hledání, ať můžeme naše úlovky uschovat co nejdříve." Olízl si čenich a se všemi se rozloučil.

// 1/6 rozehnání losů
Vyběhl klusem směrem do hlubin Ageronu. Všude po lese se rozplývala vůně zvířete, které ještě nedávno ohrozilo většinu Ragarské smečky. Jejich síla byla v počtu. Falion si odkašlal. Nikam se nehrnul, klus byl pro vlky přeci jen nejpřirozenější styl běhu, pokud se jednalo o běh vytrvalostní. Pružné končetiny se jen míhaly těsně nad povrchem gallirejským a vlk s hlavou a ocasem v rovině hřbetu každou chvíli vyhlížel sudokopytníky. Mezitím přemýšlel, co se vlastně stalo s jeho magiemi. Nikdo z ostatních při lovu též nic nepoužil. Zjevně se tedy jednalo o celoplošný "výpadek". Falionovi to ale nedalo a znovu se pokusil aspoň kratičce něco použít. Cítil se vysíleně - nebylo divu. Přesto se ale malinká iluze v podobě zajíce povedla! Překvapeně zamrkal. Pozastavil se myšlenkově i fyzicky. "Jakto?" zahučel a zamračil se. To si snad děláš srandu. Gallirea nutně prostě musí omezit magie, když jsme na lovu a vlče se dostane do potíží?! Vyčítavě pohlédl do nebes, jako by se svým pohledem snažil poslat božstvo do háje. Tohle byla pěkně hloupá náhoda. Možná to ani nebyla náhoda. Možná se třeba jen Smrt rozhodla pobavit. Měl bych se na to zeptat u Života.
Jeho myšlenky se přenesly jinam. Zahlédl siluety velkých býložravců. Přidal do svižného běhu a začal je jen na oko pronásledovat. Mohl by použít magii, ale nechtěl se zbytečně vysilovat, když to šlo i takhle "primitivně". Losi nebyli hloupí. Nač by čekali, řinul-li se jim do zad zuřivý vlk?

Taktika se vedla a jen díky tomu, že to nikdo nevzdal, ba naopak všichni přiložili tlapu k dílu - dokonce i onen cizinec -, nakonec vše dopadlo dobře. Stádo se rozprchlo směrem k Ageronskému lesu a vlci zůstali na Galtavaru jaksi osamoceni.
Rádoby husí formace ve tvaru V se tedy rozpustila. Vlci byli potlučení, ale snad nikdo nevypadal, že by přišel k nějaké extrémní úhoně. "Jsem rád, že jste v pořádku," dlouze vydechl směrem k Lennie a jejímu vlčeti. Pak se pohledem sklouzl víceméně po všech vlcích, snad aby se ujistil. "Přemýšlel jsem o tom delší dobu, ještě před lovem." Koukl na Saviora. "Aktuálně nám bude nejvíc vyhovovat zabrání i Ageronského lesa. Úlovky načneme zde, zbytky pak dotáhneme do Ageronu. Losi se tam přesunuli též, předpokládám, že tam určitá část zůstala. Rozeženeme je a les si dlouhodobě obsadíme."
Alastor se poptal po Sheye, snad aby trochu odehnal pozornost od něho samotného. Mimo jiné se kdesi ztratil i Starling se Severkou. Snad hlídají kořist. "Tak pojďte doplnit síly," pobídl skupinku vlků. "Vedli jste si všichni fakt dobře," letmo se mile pousmál na Alastora, aby se ho pokusil aspoň o ždibec víc povzbudit. Moc dobře věděl, co dokáže v mladém věku udělat s vlčecí hlavou a sebevědomím neúspěch. Navíc Alastor zjevně doopravdy neudělal nic zlého, náhoda je zkrátka blbec. A lov se nijak jinak než samotnou praxí nenaučí.
Došel k mršinám a obě rozpáral, jak se na vlka patří, od slabin podél bílé čáry jdoucí napříč pupkem až po hrudní kost. Vlci vždycky začínali od lahodných a výživných vnitřních orgánů, kosterní svalovina bývala u tak velkých úlovků upozaďována. Navíc orgány chutnaly nejlépe čerstvé a teplé, byla by škoda je nechat vevnitř. K rozkladu přeci bývaly náchylnější.
Z dutiny hrudní a břišní si tedy Falion vytáhl vše, co chtěl. Nebyl toho přehršel. Myslel na to, že přecpaný fakt nechce táhnout těžké zbytky losa. Nažral se relativně rychle a pak přenechal volný plac i ostatním. Ještě před tím se ale rozhodl zlomit samici jednu přední nohu v zápěstí a distální část nohy úplně odtrhnout. Vzal ji do zubů a došel k cizinci.
"Blíží se zima, víc toho nabídnout nemohu. Avšak děkuji za pomoc," koukl nejdříve na černého vlka, pak na kus nohy, a pak zpět na vlka. Tato část nohy v sobě měla spíš dlouhé, šlašité svaly, ale s trochou umu se z toho dalo celkem nažrat.
Nyní stačilo počkat, až se všichni poctivě nají, a poté se mohlo společnými silami i s úlovky vyrazit do Ageronu.

>>> Ageronský les

Tak i já opožděně děkuji za akci. Byla fajn a pohodová, za mě hlavně cením to, že jsme se mohli účastnit libovolně dle časových (ne)možností. :D

Za Nokta s jeho 8 body prosím 10 kytek.

Za Lotha a jeho 16 bodů prosím 20 kytek.

Za Fala a 20 bodů prosím 20 drahokamů (16 bodů) a 8 oblázků (za zbylé 4 body).

Díky.

//Výzva pro alfy Mecháče: prosím o info o struktuře a členech smečky a případně i webu, pokud již existuje. Chystám se ještě dnes vytvořit knihu. :)

//Schváleno, připsáno. Hezký post. Odznaky přibudou později. :)

//Schváleno, nahozeno.

//Schváleno, připsáno. Osud přibude později...

//5 máků přistává do inventáře Sunstorm :)