Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Savo, neříkej dvakrát, taky mám totiž předpřipravenou jistou... Hmm, řekněme nevinně vánoční hledačku.

Tyjo, tak to byla fakt bleskoakce. :D

//úkryt nahozen i Ilenii

//achjo

//To je pěkné, že jste na Převis nezanevřeli. Všem, kdo chtěl, jsem ho připsala.

Zdravím všechny vlčice, vlky i vlčata!

Nesu vám pár novinek, tak se na ně rovnou můžeme vrhnout.

První bod jest celkově (opožděné) poděkování za smečkový lov. Celkem jsme na něm měli krásný počet devíti vlků a v závislosti na tomto faktu si myslím, že jsme to stihli docela rychle a pěkně. V nedávných dnech vám všem, kdo se účastnil, přibyly bannerky, a kdo si řekl, tak i hvězdičky/procenta do vlastností. Jediný, kdo se mi ještě neozval, je Severka, takže tu prosím takhle pěkně veřejně, aby nezůstala ochuzena. :D

Druhý bod se týká nového smečkového úkrytu, kterým se stala Jeskyně Lumens! Hlasů měla stejně jako Vosí hnízdo, ale já svůj neposlala - a to je právě ten, který o kousíček Jeskyni Lumens poposunul na první příčku.
Fórum už je veřejně vytvořené, funkční. Všem členům smečky jsem ji nahodila místo Stříbřitého převisu, protože předpokládám, že bude využívanější. Nicméně pokud by někdo měl v plánu nadále navštěvovat horský úkryt, nemám problém mu do profilu zapsat Lumens i Převis. V takovém případě se ozvěte sem nebo mně do SZ.

Třetí bod souvisí s novým osazenstvem smečky. Nedávno nás sice opustili Lennie, Sirius a Alastor, ale volná místečka na sebe nenechala dlouho čekat a zhostili se jich hned dvě nové tváře. Tímto u nás vítám Akiho a Sunstorm! Doufám, že se vám tu bude líbit a pěkně zapadnete do našeho (barevně už rozličného ) kolektivu. Zároveň se k nám chystá nové vlčátko... Ale moc se neradujte a nerozplývejte, je to pěkná dračice!

Čtvrtým a zároveň posledním bodem je nová miniakcička na odreagování. Vaším úkolem bude navštívit tuto webovou stránku a vybrat si jakýkoliv obrázek s vlkem, který poté složíte v minimálním počtu 20 puclíků. Pokud si vyberete složitější variantu (víc jak 60 puclů), odměna za akcičku se navýší. Bonusové bodíky si taky můžete získat, pokud najdete a složíte obrázek, který vám připomíná nějakého vlka ze smečky. Pokud vás to chytne, můžete složit a poslat až 3 různé obrázky. Čas máte do půlnoci neděle 6.12.2020. Hotové obrázky si vyscreenshotujte nebo vyfoťte a pošlete mně do sz. Nezapomeňte, že musí být vidět infromace, z kolika puclů jste skládali, a případně dopište, koho ze smečky vám vlk připomíná.

No a to je ode mne vše. Děkuji za přečtení a přeji vám krásný zbytek dne. :)

Falko

Aki už vypadal, že se začal na Falionova slova soustředit, což bylo jedině dobře. Odvětil, že znal jen postavení Alfa a Beta. "Dobrá, nevadí. Věřím, že na smečkové hierarchii není nic extra těžkého na pochopení a brzy se její zásady osvojíš."
Modrooký pak odhalil vlkovi základní informace o smečkovém území a mezitím dumal nad tím, jestli vlka přijmout. Samozřejmě ho napadlo, že Aki mohl jednat čistě jen takticky, aby si ohřál kožich na zimu a nemusel se moc zaobírat složitým lovem v haldách sněhu. Na druhou stranu působil vlastně dosti neškodně a tak nějak... nevinně. "To tedy znamená," pousmál se Falion, když se Aki nadšeně optal, jestli už je přijatý, "že tě přijímám do smečky," potvrdil jeho slova a podobně jako hnědooký, též zhoupl ocasem, ač tedy o něco méně energicky a roztěkaně.
Sám by klidně nováčka přivítal, osvětlil mu hierarchii, klidně mu i řekl, jak je to momentálně s úkryty, ale byly tu dvě okolnosti, které Faliona přesvědčily, aby obojí nechal na Cynthii. Jednak to vypadalo, že vlček měl tamní Betu moc rád, jednak také k jejich uším dolehlo další vytí, které nepatřilo žádnému aktuálnímu členu smečky.
"Cynthio, vem si prosím Akiho na starost. Věřím, že mu hierarchii a vše okolo smečky vysvětlíš, jak se patří. Já si zatím skočím za novým cizincem na výzvědy," pokynul na vlčici i na vlka. Rozloučil se s nimi a vykročil tam, odkud se ozvalo vytí.

Falion se klusem přesunul za dvěma pachy - jeden patřil cizince, druhý náležel Ilenii. Obě vlčice se nenacházely zas až tak daleko. Snad by se dalo předpokládat, že nová tvář přišla ze stejného území, odkud se k Ragaru dostal i Aki.
Vlk konečně zpomalil, aby měl možnost si cizinku prohlédnout. Neznámá samice měla bílý kožíšek s pár hnědými a černými odznaky. Celkově byla menší, spíš drobná, ale vypadala v dobré kondici. Zdálo se, že s Ilenií zrovna o něčem relativně zapáleně diskutovala.
"Zdravím," pokynul na obě vlčice. "Jsem Falion, zdejší Alfa," představil se cizince. "Copak to tu řešíte?"

//Severka je skvělej dohazovač.

Hnědý vlk by snad i pozdravil, kdyby jeho pozornost neupoutala Cynthie. Falion cizinci kvapně uhnul z cesty a nechal jeho nemilosrdné tažení způsobené radostí hezky bez překážek. Což byla, alespoň dle modrookého, dobrá volba. Cizinec totiž jaksi neukočíroval brzdění a černou vlčici obdařil nárazem. Falion se tiše zasmál. Chmm, takže známost, jak se patří, utvrdil se. Přeci jen neznal moc vlků, co by byli schopni toto Cynthii udělat, aniž by se báli následků. Vlčice totiž pronesla slova, která ještě před tou bouračkou naznačovala, že hnědookého znala.
Z dáli se ozvalo vytí, které bez pochyb patřilo Saviorovi. Falion pohlédl oním směrem a střihl uchem. Copak mu asi zelenooký chtěl? Že by slova rozloučení? Nebo poslední výsměch, jak neschopně alfuje, než se i s Lennie a vlčaty vydá pryč? Kdoví. Každopádně Falionovi velmi hrálo do karet, že hnědouše Cynthia znala.
"Zdravím, Aki," modrooký pokynul, když se konečně cizinec uráčil mu věnovat nějaká slova a představil se. "Já jsem Falion, zdejší Alfa. A Cynthiu, naši Betu, zdá se, již znáš." Falion nepředpokládal, že by oba byli nějací velcí kámoši, ačkoliv Aki jednal velmi vesele a optimisticky. Na druhou stranu byl docela zvědavý na Cynthiinu reakci, protože ta vlčice už z podstaty přeci nevypadala na sluníčko, co se kamarádí s kdekým, koho potká při svých toulkách. Třeba je to kamarádství spíš jednostranné, napadlo modrookého. Na druhou stranu Aki vypadal jako dobrák, co prostě jen neumí moc dobře kontrolovat svoje emoce, zvláště pak radost. Roztomilé.
"Pověz, Aki, víš, jak to ve smečce chodí? Víš, jaké povinnosti a výhody by tě u nás čekaly? Ragarské smečce patří les a támhlety hory," ukázal čenichem na sever, odkud se před chvílí ozvalo vytí. "Pokud máš tuhý kořínek a jsi schopen týmové spolupráce, mohlo by se ti tu líbit," vyřkl nahlas spíš jakousi domněnku a zvědavě čekal, copak dalšího z Cynthiina kamaráda vypadne.
Zatím si ho prohlížel. Měl pěkný hnědý kožich a krásná jantarová očka. Celkově šlo spíš o drobnějšího vlka, ale vypadal celkem mrštně. Žádné velké škrábance ani kousance Falion na jeho těle neodhalil, což dávalo celkem smysl v tom ohledu, jaký první dojem si u modrookého Aki vysloužil.

//Nahozeno 7 vlčích máků

//Připsány 4 poměnky.

Ahoj, zdravím všechny kuchaře! Celkem mi do zpráv přilítlo rovných 20 receptů, což je super číslo. Všem zúčastněným moc děkuji. Recepty byly pěkně napsané, kreativní, nápadité! Tímto tedy jmenovitě Stínovi, Saturnovi, Cynthii, Duncanovi, Meineremu, Akimu, Tallowovi, Wolfganii, Awarakovi, Eloře, Roweně, Tase, Zarraye, Litai, Auronovi, Izarovi, Makadimu, Lindase, Gee a Therionovi přihazuji do inventářů rovných 20 oblázků.

A konkrétně bych ještě ráda přihodila 3 křišťály navíc Duncanovi, Therionovi a Izarovi za barvitý postup přípravy. :D

Ještě jednou děkuji za všechna dílka a doufám, že jste se při tvorbě pobavili tak, jako já při čtení. :)

Izar:

Gurmánština pro humáčisty

Doba přípravy: 18-31 hodin

Potřebné ingredience:

- kilo polohrubého ega - šťáva z 4 vymačkaných manipulací - kostka plnotučné prohnanosti - vznešenost na vymazání formy a smažení - XXL rodinné balení traumatického dětství - 6 stroužků charisma - 8 sáčků pikantního půvabu - 9 lžic narcistické poruchy osobnosti - špetka hrdinství -TOPing dominance

Postup:

Těstíčko Nejprve vymačkáme do pekáče ze slonoviny šťávu ze 4 velkých manipulací, a přepasírujeme ji přes královskou tapisérii z 15. století, aby se do směsi nedostaly pecky. Přisypeme do pekáče ego a rozehřátou kostku prohnanosti, nejlépe plnotučné. Vše hněteme po dobu 43 minut. Dáme těstíčkovou směs odpočívat doprostřed trojlodní katedrály, aby chytila božský šmak.

Směs na strouhanku Mezitím si vymažeme tibetskou mísu kouskem vznešeností a dáme do ní XXL rodinného balení traumatického dětství. Rozdrtíme velkým kusem aventurínu (popřípadě opálem) 6 stroužků charisma a přidáme do tibetské mísy společně s 8 sáčky pikantního půvabu. Misku dáme do pece na pizzu, zatopíme v peci ruskými bankovkami a necháme pokrm konfitovat 5 hodin. Po 5 hodinách dáme vychladnout do klatovských katakomb, aby pokrm chytl k smrti dobrou vůni.

Náplň do těstíčka Teď přejdeme k náplni do těsta. Smícháme narcistickou poruchu se špetkou hrdinství a dáme je spolu gratinovat. Přineseme si naše těsto stojící v trojlodní katedrále a pomocí modlitby zjistíme, zda je těsto dostatečně požehnané. Do těsta zabalíme gratinovanou náplň a flambujeme jej na 12 let staré brandy s kapkou novorozenecké krve.

Dohotovení pokrmu Dojdeme si do katakomb pro naši zapečenou mísu, rozemeleme její obsah a uděláme z něj strouhanku. Ve strouhance obalíme oflambované těsto a osmažíme na kousku vznešenosti. Pokrm podáváme na talíři ukradeném v libovolném moravském muzeu a ozdobíme jej topingem dominance, aby byl tento pokrm alfasamecký.

Therion:

Zkoušeli jste pár buchet a zhruba víte jak na to. Pojďme si teda zkusit upéct Theriona!
Ingredience:
☞ Čtvrt libry nízkotučného sebevědomí (pozn.: jakékoliv jiné by nám celý produkt zdrclo)
☞ Dvě unce másla (může být i jinaktučné, slané, tj. salty, máslo výhodou)
☞ Žejdlíček slz vyroněných za sedmého rudého úplňku v posledním kvartálu jedenáctého století
☞ Kypřící prášek
☞ Půl libry čirého utrpení
☞ Dvě třetiny slepice
☞ Libra deprese
☞ Osmnáct špetek výčitek
☞ Konev toxicity - může obsahovat závist, nenávist a pocit zrady
☞ Sobecká emulze Dr. Oetkera
☞ Bobřík mlčení - čím starší, tím lepší
☞ Smutný smajlík (bez nosu)

Postup: Dříve, než se pustíme do těsta, musíme si ujasnit, proč jsou ingredience uvedeny v zcela směšných jednotkách, které jsou k ničemu: jsou k ničemu stejně jako ona směšná buchta, o jakou usilujete. Přestaňte se vyptávat a následujte návod. Těsto utvoříme jednoduše tak, že veškeré pevné přísady (kromě dvou uncí másla), umístíme. Kam? Kam není potřeba. V nejhorším případě do misky, pokud nemáte po ruce cokoliv lepšího, v lepším pak na podlahu, na zem, nejlépe však do kaluže, ze které by se nenapil ani žíznící holub (pokud do ní však stihl vykonat potřebu, je to osud). Pokud by byl problém se samovolným smícháním ingrediencí (jsou pro sebe jako dělané a měly by se spojit samy od sebe), zkuste na doposud nevzniklou jednolitost provést nátlak - křičet, řvát, nadávat, vyhrožovat, dupat, provádět jakoukoliv násilnost -, poté se jistě poddá, vzhledem k tomu, že se jedná o těsto slabé. Pokud by byl i tak problém, například kvůli dvěma třetinám slepice, odeberte přebytečné pařátky, chrupavky a zobáčky (v lepším případě jen zobáček - měla by mít pouze jeden - zkontrolujte slepici), aby vznikla ta správná vystrašená slepice, jakou do vašeho těsta potřebujete. Pozor! Nepleťte si slepici a kvočnu! Kvočna je vhodná pro vytváření jiných receptů, jako např. Lindasínský cake. Podobný problém byl nejspíš i s bobrem, který, pokud byl do směse vmístěn celý, jen těžko přijímal ostatní ingredience. Nejlepší je proto umístit bobříka mlčení přežvýkaného, přeřezaného, překrájeného, rozdrceného nebo starého. Právě starý bobřík mlčení byl již tak dlouho sám a potichu, že propadl samovolnému rozkladu. Pokud se vám zdařilo vytvořit jednolitost, ověřte její therionovitost jednoduchým probodnutím špejlí: lepí se na ni těsto? Ano? V tom případě je vše v pořádku, těsto je dost therionovité na to, aby se nalepilo na první, co se k němu přiblíží, a ztěžovalo mu život. Nyní je tedy část na předehřání trouby na jakékoliv množství stupňů, protože v ní nebudeme péci, nýbrž roustovat.
Na ten správný "roast" potřebujete jediné: ostrý jazyk (neumístili jsme ho do ingrediencí, protože by se měl nacházet ve vaší puse). Pomocí nadávek a těžkých sprasů vyroastujete Theriona natolik, aby se na něm utvořila nazrzlá, zlatavá vrstva traumatu. Pozor však, aby se vám celý výtvor předčasně nezhroutil. Zatímco budete roastovat, můžeme přejít ke spojování veškerých tekutých přísad: sobeckou emulzi, konev toxicity a žejdlíček specifických slz vylejeme nejlépe do jiné kaluže, podobné té, ve které jsme dělali těsto. Nebo taky ne! PROTOŽE PRO THERIONA NIC JAKO ROVNOVÁHU A STABILITU NEPOTŘEBUJETE! Řekněme, že to bude poleva. Popadněte kladivo a mlaťte po směru hodinových ručiček, dokud se nezačne ozývat skučení toxicity (mluvě o ní, možná byste měli používat ochranné pomůcky - nejlépe respirátor a rukavice uzpůsobené zacházení s radioaktivním odpadem). Jakmile bude celá směs hotová, vezměte vyroastované těsto z pece (opět použijte rukavice, pokud jste na peci nastavili jakékoliv číslo stupňů vyšší než nula) a vhoďte ho do vámi utvořené a zkladivené emulze, dokud nenasaje veškerou sobeckost, toxicitu a slzy.
A co s tím máslem? Dvě unce precizně naneste na hlavu (pokud ji najdete, protože Therion stejně není ten, co by byl schopný ji správně používat).
Samozřejmě, nemusíme ani zmiňovat, že celá akce by měla probíhat za tmy a za těch nejhorších myšlenek! Co prosím? Že nenávidíte, když je na konci receptu něco, k čemu se teprve dočtete? No. Tak to je smůla. Naše poslední ingredience.
Bon apetit!

Duncan:

https://i.imgur.com/SYGW398.jpg

Bylo mu to podezřelé. Vážně velmi podezřelé. Vlk se tvářil, jako by ho Falion svou otázkou urazil, jak nejvíc jen mohl. Na druhou stranu Falion neměl náladu se hrabat v jeho myšlenkách a kdyby hnědouše jeho sestra nepřerušila, nechal by to být. Ovšem - dámy a pánové, následující výstup byl opravdu velmi... Assassínů-hodný. Beze srandy. Ragarští se dočkali nadávek a ječení a dramatu a pobouření. Já jsem si říkal, že na těch dvou něco weriosasovského prostě je! Ať už to byly nějaké maličkosti, detaily, nebo kombinace více vlastností a pohnutků, rukopis jejich pyšné matky se zkrátka úplně zakrýt nedal.
Povznesl se nad ten vřískot i nadávky. Ach, taková nostalgie! Jako by tu přede mnou stála Weriosasa samotná! ironicky si pomyslel. Pozvedl koutek tlamy. "Hotovo?" jeho obočí se vyhouplo nahoru. "Jestli ano, tak přeji hezkou cestu," máchl na oba jedince tlapou, jako by se nechumelilo. Weriosasina krev mi nestojí za starosti a rozčilení.
"Tušil jsem to," povzdechl si, jak sledoval mizící a hlasité siluety. "Prašiví Assassíni," houkl si jen tak pro sebe, byť nevylučoval, že by se toto zamručení mohlo donést i k uším vlčic. "Cynthio?" ohlédl se na tu tmavší. "Doufám, že sis nenechala vykecat díru do hlavy a už vůbec si tě nestačili obmotat kolem packy. Beta pozici jsi ode mě dostala, protože ti věřím. Pro co taky jiného, že? Jestli tě naštvalo to, že jsem cestoval po našem lese a přišel jsem se podívat, tak věz, že mým záměrem rozhodně nebylo ti škodit." Bylo mu trochu smutno, že to musel zrovna jí vysvětlovat, ale na druhou stranu to ani nechtěl nechat neokomentované, neb měl jakousi potřebu uvést věci na pravou míru.
Nos ho zašimral. "Zdá se, že nás přišel navštívit někdo další." Znovu pozvedl nos, aby zavětřil. "Nezlobil bych se, kdyby to tentokrát byl někdo... Normálnější." Oklepal se. "Zajdu se podívat, kdopak to k nám zavítal. Jestli chcete, můžete jít se mnou, nebo si můžete utržit vyslouženou chvíli volna."
Za vlkem se nemuselo cestovat moc daleko. Na rozdíl od těch dvou předešlých, tento se slušně usadil na okraji teritoria lesa. "Zdravím. Jistě víš, že ses dostal k smečkovým hranicím." Hnědý vlk vlastně do lesa skoro ani nevstoupil. "Jakýpak je důvod tvého příchodu?" optal se modrooký relativně vlídně, ale ne zas nějak extrémně přátelsky a vlezle. Zkrátka mluvil tak, jak to měl ve zvyku. Tedy alespoň do té doby, než si utvořil aspoň jakýs-takýs obrázek o cizinci.

"Hm, to rád slyším," odvětil Cynthii podobně neutrálně, jako ho ona informovala o tom, že je vše pod kontrolou. S tím rozdílem, že ve svém hlase nedal znát o žádné podrážděné nebo dotčené emoci. Ojoj, holka je chvíli Beta a už si bude vyskakovat? lehce pobaveně ho napadlo. Napřímo mu sice nic neřekla - to by ani nečekal -, ale její postoj i hlas ji prozradil. Všichni by zasloužili odpočinek. A to, že já si coby Alfa přijdu ověřit, kdo mi slídí po lese, nic nemění na tom, že jsi dostala Beta pozici, promluvil k ní v duchu. Docela zbytečně. Falion měl předtím dojem, že je Cynthia trošku vyspělejší. Ale možná její rozhořčení způsobilo jen to, že je prostě a jednoduše příliš ctižádostivá. Kdoví.
Pak stočil ledový pohled na Ilenii, která se z nějakého důvodu snažila obhájit oba cizince. "Myslíš, že by tady hezky počkali, i kdyby si je nikdo hnedka nevzal do parády?" S pousmátím, které v sobě na zlomek sekundy reflektovalo náznak ironie, koukl na Lindasu i Izara. Chodím po světě až příliš dlouho na to, abych byl touhle naivní představou opojen. Z Ilenie se koneckonců už taky začalo klubat pěkné kvítko a sám Falion by byl velmi zvědavý, jestli by reagovala stejně, kdyby neměla po boku Cynthiu. Takhle na něj totiž trošku působila jako patolízal. Ale i to mohlo být způsobeno něčím úplně jiným. Onou teorií, že ty dvě byly něco víc než jen hodně dobré kamarádky. Čas ukáže.
Další věc, která mu hned od prvních chvílí, kdy měl možnost si cizince řádně prohlédnout, v hlavě kmitala, bylo jakési vzpomínání a snaha o zařazení oněch hnědých vlků. Zejména samec mu někoho velmi připomínal. Šlo o barvu kožichu a též o způsob zjevu. A vlastně i světlejší samice měla velmi podobné manýry, snad ještě více věrné jejich potencionální matce. Že by to byla jen náhoda? Mohla by být. Na druhou stranu věděl, že potomstvo té vlčice, kterou sice již velmi dlouho neviděl, ale ona byla vážně nezapomenutelná, existovalo. Potkal však jen trikolóra Fiéra, který se podobal hlavně jeho otci.
Další poznámku Ilenie Falion ignoroval. Co se ale ignorovat nedalo, byly její hlasité myšlenky. Tak hlasité, až to mimoděk probudilo jeho magii Myšlenek, a Falion tak nechtěně pochytil to, co si v onu chvíli šedochlupá myslela. V okamžik, kdy tato její myšlenka sotva odezněla, se na ni podíval a s kamennou tváří pozvedl jedno obočí. "Nadřazeného blbečka" je zajímavý pojem, kysele se v mysli ušklíbl. To si ještě vyřídíme, až si tě odchytnu samotnou.
Plynule se otočil zpět na Izara, který srdceryvně vyprávěl o vlčátkách a o tmě v úkrytu. "Roztomilá historka. Jestli mech dostanete, nebo ne, to záleží na Betě." Ani se jejím směrem nepodíval, měl už na mysli jiné téma. Každopádně doufal, že tak aspoň trochu utěší její pošramocené ego a dá jí pocit, že se může pěkně blýsknout.
"Zajímalo by mě ale, jestli vy dva náhodou nejste potomci jisté vlčice s... už ani nevím, jakou údajně barvu měla mít její krev kolující tím skvělým rodem Assassínů? Oba na to totiž vypadáte," zamyšleně si je prohlížel. "Máte bráchu Fiéra?" doptal se ještě. Třeba tihle dva budou vědět, kde je konec jejich matce.

Sotva se Falion vydal na obsáhlou obchůzku území, zase se něco dělo. To si jeden prostě nemůže odpočinout, povzdychl si. Tentokrát se mu do nosu nahrnuly dva naprosto cizí pachy. A jelikož pobízel Cynthiu i Ilenii, aby si konečně odpočaly, nedivil by se, kdyby ho ty dvě vzaly za slovo. Na druhou stranu by mu nepřišlo ani zvláštní, kdyby se cizinců ihned ujaly. Tak jako tak to rozhodně neměl v plánu nechávat jen na nich.
Zabručel, oklepal se a zhmotnil si křídla. Aniž by na cokoliv čekal, vznesl se do nebes. Malinko usměrňoval tu fujavici, co se proháněla celou Gallireou. Typické podzimní počasí. Pak si také nakrátko nechal větrem donést pachy blíže, načež se chytil kostrbaté stopy z výšin a nechal se vést na místo, kam do lesa vnikli dva cizinci.
Když se dostal nad hlavy narušitelů, začal nad stromy kroužit. Zprvu dosti vysoko, jen aby se ujistil, že zahlédl vážně vlky. A každým kolečkem se ale snášel níž a níž, až měl konečně detailnější pohled. Krom Cynthii a Ilenie doopravdy modré zraky pozorovaly dva cizí, hnědé vlky. Přišli si pro co? Pro mech? Podivný chtíč.
Nechal Cynthiu odpovědět (//ať si taky už pěkně zabetuje ) a následně se konečně vzdušná kolečka začala zmenšovat, až vlk přistál na zem a schoval křídla. Vlky narušitele si prohlédl. Přísněji, než měl ve zvyku. Ač to neříkal nahlas, už by si taky moc rád odpočinul. "Kradení mechu, to se jen tak nevidí. Obvykle si Alfy ověřují schopnosti zájemců něčím důstojnějším. Třeba lovem," zahučel, zatímco nespouštěl oči z toho vyvedeného dua.