Gallirea - Příspěvky uživatele

// Objednávka vrácena, podrobnosti v SZ.

//Připsáno, vyřízeno. Ale teda takovouhle lempláckou objednávku jsem dlouho neviděla. Děcka, z Noxe si příklad neberte! :D

// My se suneme do úkrytu. :B Otázka je, jak moc aktivní hru chceš?

Falion pokývl. Věděl, že si ještě bude na sto procent v blízké době chtít s Lennie promluvit. Její situace byla před několika týdny jaksi nejistá a on velmi váhal. Nevěděl, co přesně si o ní myslet. Ale tento obětavý čin mu v rozhodování pomohl. Věděl, že občas jsou druhé šance důležité. Nikdo není bezchybný. "Až budu moci, promluvím si s ní. Bylo to od ní obětavé," pousmál se na Starlinga a vzápětí i na Severku.
Falion navrhl, co navrhnout měl. Cítil se za Severku zodpovědný. A byť žíhaná již dříve dostala stejný návrh od Starlinga, až sem došla po svých. "Severko," tiše ji oslovil. "Jsem sice alfa," dramaticky se odmlčel - to slovo neměl rád, znělo příliš povýšeně, "ale to vůbec neznamená, že moje slovo a úsudky jsou vždy nejsprávnější a nedotknutelné." Jemně se na ni usmál. Kde se to v něm bralo? Dřív se vůbec neusmíval. Ne na vlky. "Řekni si, jak by sis to přála ty. Sama víš, co je pro tebe nejlepší. Já jsem tu jen proto, abych ti případně mohl pomoci," pohlédl jí do očí. Byl k ní upřímný. Musel, jinak by se cítil špatně. Všichni, kdo se rozhodli schovat pod jeho křídla, si upřímnost zasloužili.
"Tak tady vyražme," zavelel. Ať už se Severka rozhodla jakkoliv, chtěl, aby věděla, že se na něho může kdykoliv s čímkoliv obrátit. Stejně jako kdokoli jiný, kdo dal kus svého srdce těmto horám. "Smrt je vážně zákeřná," přitakal Starlingovi. "Kolikrát jsem u ní byl, tolikrát jsem odcházel se strachem v očích." Nebál se to přiznat. Každý, úplně každý tvor se něčeho bojí. Někteří o svůj život, jiní o život svých blízkých. Povzdechl si a bez větší námahy veškerý vzduch kolem nich nechal zteplat na takový stupeň, aby nikdo nemrznul. Příjemně to hřálo; jejich tlapy ve sněhu zanechávaly mokré stopy.

Falion velmi vážně přikývl. Soustředil se na každé slovo řinoucí se ze Starlingovy tlamy. Severka potřebovala pomoct, pohlédl na vlčici, a já tam pro ni nebyl. Suše polkl. "Jak moc je to hrozné, Severko? Co všechno tě bolí?" naléhavě vyzvídal a stále si ji prohlížel. "Úkryt sice už není daleko, ale cesta je obtížná," prudce se nadechl. Severka je zraněná a vyčerpaná, přesto ale pěje ódy na Starlinga. Má dobré srdce, pomyslel si a jemně, decentně se na ni pousmál. "Pokud bys mi to dovolila a žádné z tvých zranění by příliš nebolelo," velmi lehce a mírně sklonil hlavu v náznaku úcty, "mohl bych si tě vzít na záda. Slibuji..." krátce se odmlčel, aby popadl dech a zároveň si v hlavě poskládal další větu, kterou by rád vyřkl, "slibuji, že udělám vše, co bude v mé moci, aby ses co nejdříve vyléčila. Mrzí mne, že jsem tam s tebou nebyl," mírně uhnul pohledem. Velmi ho to tížilo na srdci. Alfa by měl chránit všechno, co je mu svěřené. Území i jednotlivce...
Koukl na Starlinga. "Ty jsi byl taktéž u Smrti?"

//Vypadá to, že o nich vím? :D :D :D

Ageron <<<

Vlk letěl jako o závod. Máchal křídly o sto šest, jako by se skoro pomátl. Sil měl dost, jen co je pravda. A hodlal je všechny využít, aby se dostal co nejrychleji domů.
Zafuněl, blížil se. Ach, mé milované hory. Jste mým útočištěm. Přemýšlel nad tím, že by zde žil, i kdyby se pár bláznů nerozhodlo s ním utvořit smečku. A přesto... Přesto se těšil i na ony chlupáče. Z nějakého důvodu mu propůjčili svou důvěru. Ale neznali ho. Jak jen to bylo možné? Co je k tomu vedlo? Co kdyby Falion jako alfa dočista selhal? Nebáli se?
Ušklíbl se. Jednoduše neodolal. Rozhodl se vypíchnout radostnou vzdušnou vrtuli. Provedl ji dosti blízko korun stromů. A pak! Vží, už byl fuč. Křídla složil k tělu, jako jestřáb se nechal gravitací táhnout k zemi.
Sníh se rozprskl do všech stran, křídla zašustila. Jsem doma. Udýchaně vyplázl jazyk a rozhlédl se. Doma. Hlasitě polkl, aby se zbavil rychle se navalujících proudů slin. Pozvedl vznešenou vlčí hlavu k nebesům a velmi dlouze, hlasitě, procítěně zavyl, aby dal všem přítomným vědět, že se vrátil. Cítil, že hory nezůstaly prázdné. A moc ho to těšilo.
Teď ale nastal čas na to, aby použil svou vrozenou magii vzduchu, která mu měla pomoci velmi přesně určit polohu vlků. Již dále neotálel a vydal se směrem, který mu radil nos. Velmi spěchal, stále se soustředil na vůni. Až konečně narazil na toho, koho hledal. "Severko, Starlingu!" zvolal již z dáli. "Jste v pořádku? Co se stalo?" Starostlivě si je prohlížel, jakmile k nim doklusal.

//Wííííííí, jsem doma. T-T Všechny aktivní duše zdravím a doufám, že si užijete léto do poslední chvíle. :)

Falion pokrčil půlucho. Zdálo se mu to, nebo něco zaslechl? Zvířátko, vánek, šepot houští... Pohlédl na Rigel. Vlčice vypadala duchem nepřítomna. Modrooký hluboce nasál vůni okolního světa do svých plic. Severka, Lennie, Starling, vyskočilo mu na mysli. Zorničky se súžily. Vlk podvědomě vzhlédl k horám.
"No nic," vydechl. "Rád jsem tě poznal, Rigel, ale povinnosti volají." A nejen ony. Možná ještě víc volá láska a touha po domově. "Věřím, že pokud hledáš dobrodružství, magii a nové podněty, Gallirea se ti zalíbí," velmi formálně se pousmál. "Přeji ti hodně štěstí a kdyby náhodou bylo nejhůř..." dramaticky se odmlčel, "zavítej do Ragarského pohoří. Vlci, kteří tam jdou s dobrým úmyslem, jsou vítáni." Pomalu, ostražitě se protáhl. "Někdy zase na viděnou," pokývl hlavou, roztáhl křídla a už fičel vzhůru k nebesům.

>>> Ragar

Tak i Falko se vám trošku svěří. Příští školní rok nastupuji do maturitního ročníku a mám z toho beze srandy nahnáno. Dva měsíce prázdnin jsou dost dlouhá doba na to, abych stihla všechno zapomenout. :) Takže mým nejbližším cílem je úspěšně odmaturovat a pak... Pak by to chtělo vejšku. Problém nastává v tom, že absolutně netuším, jakým směrem se vydat. Chtěla bych dělat něco, co by mě reálně bavilo a naplňovalo, protože doživotně makat v práci, kterou nemám ráda, vážně nechci. Takže... Se cítím naprosto ztraceně. :D Moc doufám, že to přijde a trkne mě, jakou cestou bych se měla vydat. Prozatím prostě jen přemítám a zvažuji všeliké varianty.

Absolutním vítězem se s finálním počtem 19 hlasů stává výtvor č. 1 od Severky. Gratuluji!

Kdo chce, může se udat a prozradit tak ostatním, který výtvor mu patří. :)

Já všem děkuji za hlasování a především ještě jednou chválím všechny šikovné tvůrce.

//Odměny za osudovou akci připsány.

Cynthia, Lennie, Litai a Starling dostali 20 opálů, 25 oblázků a 5 křišťálů za účast ve všech kolech.

Thaileo s prošvihnutím jednoho kola obdržel 18 opálů a 25 oblázků.

Ashe a Calum s minutím dvou kol dostali 18 opálů a 23 oblázků.

Cynthii přistálo v inventáři o dva bonusové křišťály víc za v průměru nejrychlejší odpovídání.

//Kytičky připsány.

Odkaz na dílo číslo 2.

Ahoj všem zvědavcům a hlasovačům. Byť jsem na dovče, šíleně se nudím a chytám teď docela obstojnou wifinu, takže se můžeme pustit do hlasování. (Píšu z mobilu, za případné podezřelé chyby nebo divně zobrazené obrázky se omlouvám. O:)

Výtvorů bylo zasláno všeho všudy 5, což je hezké číslo. Všem moc děkuji už jen za snahu. :3 Každý získává 15 drahokamů, 20 mušlí a 10 křišťálů. Vítěz pak obdrží nějaké hvězdičky navíc, též samozřejmě zrealizuji jeho návrh v podobě placičky.

KAŽDÝ MÁ MOŽNOST HLASOVAT DO PŮLNOCI 4.8. (neděle). NA JEDNOHO HRÁČE PŘIPADAJÍ 2 HLASY. Je jen na vás, zda je dáte oba jednomu výtvoru, nebo je rozdělíte mezi dva. Nelze hlasovat pro svůj výtvor. Čísla vašich favoritů posílejte výhradně sem jako odpověď na můj komentář. A můžete přidat i důvod vašeho rozhodnutí. Nehleďte na kvalitu fotky, to je věc, kterou případě dořešíme s výhercem po konci akce. :)

Hodně štěstí!

Výtvor č. 1

Výtvor č. 2

Výtvor č. 3

Výtvor č. 4

Výtvor č. 5

Falion se nikdy díky svým magiím, fyzickým schopnostem a nebo nově získanému postavení nenaparoval. Necítil se být cennější než kdokoliv jiný. A tak se jen decentně pousmál a Rigelinu poznámku, že křídla, jakými modrooký disponoval, se nevidí každý den, přešel jen se skromným mlčením. Vzápětí přikývl. "I tak by se to dalo říci... Dokud to však vlk nezažije na vlastní kůži, jen těžko se tomu věří." Vnitřně se musel pousmát nad tím, jak tehdy vyděsil Matali se Zaffylu - nové "bezvěrkyně", které po příchodu na Gallireu absolutně odmítaly myšlenku nadpřirozena či umu ovládání vícera magií.
Byť se Rigel stále živě zajímala o magie, prohlížela si křídla a nepůsobila nepřátelsky, Falion, jak bylo jeho zvykem, zůstával ostražitý. "Ani ti nevím. Mám rád tu vrozenou, přirozeně. Anebo naprosto obyčejnou magii země." To neznělo nijak odvážně. "Magie a podivnosti jsou tu opravdu časté. Dřív, když jsem byl srdcem i duší tulák, stávaly se mi divné věci. Gallirea má své kouzlo, ale je to svět, kde vlk může velmi snadno a rychle přijít k úhoně... To mě lákalo asi nejvíc."
Dlouze se nadechl, nechtěl, aby řeč úplně stala. "Ty jsi sem putovala úmyslně, nebo jsi sem zavítala zcela náhodně?" Věděl, že někteří vlci mimo Gallireu o této zemi rozprávěli zkazky, které se pak jako legendy nesly dál.

//Nic se neděje. :) A děkuji. ^^