Gallirea - Příspěvky uživatele

7 opálu za popis procházky

Vlci se tu nějak začali slézat. Byly jako mor, který se přiblíží z nenadání a pak se ho nemůžete zbavit. Ta vlčice, ukecaná, se rozhodla přidat k Sionnovi, že mi něco uloví. Snažila se mě i ujistit, že se Sionnovi nic nestane. "Neboj, on se o sebe umí postarat sám," odsekla jsem jí. Sionn byl dost dobře živený. Líp než všichni ostatní, takže pokud by měl někdo na lovu chcípnout, bude to spíš ta malá Ukecanka, než on. Ten druhý vlk, co přišel s ní se rozhodl vypařit. Konečně aspoňse jich všech zbavím. Než jsem se ovšem stihla uklidnit stalo se něco nečekaného.
Najednou se ke mně přiřítilo malé vlče. Nebo lépe řečeno malá vlčice. Nemohlo jí být vícjak pár týdnů. Celá se třásla a vypadala dost zuboženě. Ve svém podivném kolébavém běhu, který umí jen malá vlčata, do mne narazila a začala se ke mně hned tulit. Vzlikala a natahovala, jako by jí hořel ocásek. A kurňa, další z mrňat od tuláků... Bylo mi hned jasné, že tohle mrně nemá smečku. Nedokázala jsem si představit, že by vůbec bylo schopné opustit hranice, aby se za ní neřítil nějaký vlk ze smečky. "No tak, klid," začala jsem ji utěšovat, protože jsem momentálně byla v poměrně dobré náladě. Navíc se mnou trochu mlátily hormony, jak se blížil příchod mých vlastních vlčat. Přistrčila jsem si malou k břichu, které bylo sice velké, ale aspoň jsem ji tak měla víc pod kontrolou, než když mi ležela na tlapkách. "Tady jsi v bezpečí ano? Tak se koukej uklidnit a trochu se prospat," prohodila jsem a pohladila ji čumákem po hlavě.
Než jsem se stihla vzpamatovat z toho, že se mi tu u břicha, které bylo evidentně plné vlčat, válí další vlče, které není o moc víc jak měsíc staré, přiběhl sem vlk s vlčicí. Slečna se představila jako Baghý a prý jsme spolu byli v Klímové smečce. Vlk, který ji doprovázel, byl Nori. Jejich dotazy byly nevšední, na někoho kdo se tu momentálně objevil. "Pocházím z Asgaarské smečky. A pokud dobře vidím, vy dva jste tuláci, takže byste si některé poznámky měli odpustit," řekla jsem suše a dál jsem to nerozváděla, byla to jasná narážka na poznámku o pachu. Baghý ho začala hned okřikovat a omlouvat, ale to mu nepomohlo. Jen jsem se na něj příkře podívala. Má štěstí, že je tu to vlče, jinak by z něj byl jen uhlík. Na Baghý jsem si vzpomínala jenom matně. Vlků se v mém životě vystřídalo tolik, že nebyl čas si pamatovat všechny. "Siana a Savior měli nějaké své neschody. Jelikož ve smečce chyběla beta, tak po odchodu Siany mimo kraj nebyla šance smečku udržet. Pokud Alfa nemá silnou betu, je smečka vždy ohrožena tím, že se rozpadne," řekla jsem Baghý, abych jí vysvětlila situaci ohledně Klímové smečky. Bylo divné, že se to nedozvěděla od někoho dřív. Klím se rozpadl už dost dávno.
Jejich další dotazy byly ohledně magie. To se dneska všichni rozhodli, že se budou vyptávat na všemožné chujoviny? "Oči mám podle magie ohně, to není nic neobvyklého," odvětila jsem vlkovi. "A ano můžete mít specifickou magii jenom pro sebe, ale to se většinou neříká na potkání nějakým dvoum pobudům," zabručela jsem ještě, abych je nějak odpálkovala. Pohlédla jsem na Sionna a doufala, že brzo zmizí všichni cizí vlci a že mi donese něco dobrého k jídlu. Měla jsem opravdu velký hlad. "Sionne, běž něco ulovit, prosím... hned," zavrčela jsem na něj, protože jsem něco potřebovala a on tu jen tak posedává, vybavuje se s tou cizinkou a nehne zadkem. Chápala jsem, že mne tu nechce nechat s těmi cizinci, ale o ty bych se postarala sama, kdyby bylo třeba.

Sionn mlčel. Ten podivný vlk nás nařkl ze lži, ale vlčice vedle něj nám všechno sežrala. "Třeba já si jsem schopná vynutit, aby mi někdo řekl i to co sám říct nechce... je to moje speciální magie. Nemá ji každý, ale i tak se může hodit," vyzradila jsem jim svou tajnou magii, kterou jsem jen tak na potkání nikomu neříkala. Konečně si to můžu vyzkoušet ve velkém. "Ale mám i něco mnohem lepšího a to se vám bude líbit," broukla jsem odhodlaně a posadila se. Pupek se mi skoro dotýkal země. "Moje maličkost má i magii, která vám dokáže hezky pěkně vymazat nějakou tu věcičku z hlavy. A zrovna vás dva jsem se rozhodla využít, jako pokusné subjekty," prohodila jsem a než vlk nebo vlčice stihli zareagovat začala jsem. Začala jsem se jim oboum motoat v hlavě. Nebylo to nic jednoduchého, ale i tak to proběhlo během minutky. Vlk a vlčice tak naprosto zapomněli, že jsem jim kdy o své magii řekla. Usmála jsem se a čekala, zda se moje magie ukáže být jako funkční i na více vlků najednou. Dost mě to zmohlo. Znovu jsem si lehla a na chvilku zavřela oči, abych si mohla vydechnout a nabrat síly. "Sionne chyť mi prosím něco k jídlu," požádala jsem syna.

//A 7 ametystů pro tebe

//A 7 opálků pro tebe

//7 malých opálů pro tebe

Ležela jsem si na boku a užívala si klid a pohodu, kterou jsem po pouštním dobrodružství potřebovala nejvíc. "Ne," odvětila jsem Sionnovi. "Já smečku opustila a toulala se. Zkoušela jsem se přidat do Borůvkové smečky, ale tam to nebylo ono. Pak jsem se jednou vrátila do Klímového lesa... nebo to bylo jinde... to je jedno, no tam byl tvůj strýc Savior a řekl mi, že je smečka pod jeho vedením a vedením mé přítelkyně Siany. Rozhodla jsem se k nim přidat a potkala jsem ve smečce tvého tátu," prohodila jsem zamyšleně. Snažila jsem se vzpomenout si, jak to vlastně bylo. Bylo to tak dávno... "Savior a Siana měli nějaké neshody. Navíc pět vlčat na krku je taky záhul. Do toho přišla velká povodeň, která zaplavila celý kraj... No a tak se smečka rozpadla. S tátou jsme se pak chvíli toulali, ale nakonec jsme se rozhodli, že nám žádná smečka nevyhovuje a založili jsme si v Asgaaru vlastní. Ale to už je taky historie," dodala jsem nakonec svého příběhu. Bylo zvláštní jak se teď ten život táhnul naprosto stejně. Kromě občasných vzrušení jako bylo zasypání lesa pískem, se nic moc nedělo. I když poslední zima byla něco...
Musela jsem se zasmát. "Máš pravdu, že každá magie má něco dobrého a něco zlého. No než bys ty rozštípnul ten kámen, tak to by byl ze mě jenom prach a kosti," škádlila jsem ho, protože představa jak štípe kameny mi přišla momentálně nemožná. Sionn vypadal, že vyskočí z vlastní kůže, když se dozvěděl, že brzo přijde na svět jeden nebo hned několik jeho sourozenců. "To netuším," zasmála jsem se unaveně. "Možná bude jeden, možná jich bude víc. Holky, kluci... uvidíme," dodala jsem. Nechtěla jsem mu říkat, že je taky možné, že se stane to samé, co už jednou před tím a že žádní sourozenci nebudou. Nechtěla jsem na to teď ani myslet.
Ze zamyšlení mne vytrhly cizí vlci. Na něco se ptali. "Zdavím," prohodila jsem a mrskla ocasem. Byla jsem moc unavená na to, abych je počestovala něčím nepříjemnějším, třeba zuby na krku. Sionn si z nich začal utahovat a já se rozhodla bavit na jejich účet taky."No v kočovné smečce to není jako v ostatních smečkách. Ty mají hierarchii. Mají Alfu, betu, gammy, delty a kappy a omegy... My v kočovné smečce na tyhle bláboly nevěříme. U nás je každý svým pánem. Navíc nevěříme na boje a rvačky, jsme strašní pacifisté," odvětila jsem jim oboum na jejich otázku.

//Osamělý strom

Šla jsem pomalu k jezeru. "Byla jsem moc drzá a neposlouchala jsem," prohodila jsem zamyšleně. Zpětně si jeden uvěodmí své chyby, ale tenkrát mi to nepřišlo. "Moje Alfa tenkrát, byla pořádně drsná. No a neměla ráda, když jí někdo kafral do toho, co dělala a tak..." dodala jsem ještě, aby to nebyla tak stručná odpověď. "Možná jsem měla být trochu víc podřízená, ale to mi nikdy moc nešlo." Došla jsem k jezeru a namočila do něj čenich. Voda byla lahodná a chladivá. Tiše jsem pila, když Sionn rozvýjel své teorie o příchodu písku na poušť. Nechala jsem ho při tom. Odpověď jsem neznala a nebylo nutné si nějakou vymýšlet. Už byl moc velký na pohádky. "Nemám magii předmětů. Ale možná ji má tvůj otec, to by určitě vysvětlovalo proč ji máš. Mohla bych ti ukázat, jak se soustředit na magie třeba u ohně. Ale, no... moje magie nejsou tvořivé, spíš ničivé," podotkla jsem smutně, protože to byla pravda. Po čelisti mi tekla voda.
Odfrkla jsem si. "Bažiny a močály jsou dvě rozdílné věci. Oboje je to nebezpečné a máš pravdu, že tam můžeš snadno utonout. Močál je jenom les zatopený vodou, takže se v něm utopíš jen když spadneš do nějakého hlubšího místa. Bažina tě vtáhne dolů," řekla jsem zamyšleně. Věděla jsem toho opravdu hodně, až mě to udivovalo. "Ale máš pravdu, že mít tam smečku je divné," dodala jsem ještě, abych ho utvrdila v jeho úsudku. Taky jsem nechápala, proč tam někdo žije.
Sionn se začal podivovat i nad mou velikostí. "No víš... Chtěl si brášku ne?" nadhodila jsem to a doufala, že se nenakrkne jako Etney a Awnay. Aspoň se to dozví dříve, než se narodí. Sedla jsem si na zem a pak si lehla na bok. Vyvalila jsem svoje břicho, které bylo už teď velké, ale pravděpodobně se ještě zvětší.

//Elisa je zde pro všechny, co chtějí splnit úkoly do VLA mám čas psát zítra chvíli dopoledne a v neděli odpoledne :)

//Starý ostrov (přes kraj světa)

Šla jsem před Sionnem, který se snažil udržovat konverzaci. "Kdysi dávno jsem tu byla," odvětila jsem. "Když mě Alfa vyhodila z mojí první pořádné smečky. Nebo spíš, když jsem odešla, aby mě nevyhodila," zhodnotila jsem situaci. Nerssie byla dřív opravdová mrcha. Ale já byla tenkrát dost drzá... Možná jsi byla drzá, ale měla jsi na to právo. My na to měli právo. Ona se chovala jako naprostá kráča!... Mhe. Mrskla jsem ocasem a pokračovala dál směrem ke stromu, který tu stál. Název místa už jsem si nepamatovala. "Poušť tu dřív nebývala. Musela se tu objevit nedávno. A rozhodně je víc na jihu, ale pokud si to dobře pamatuju, tak by tu mělo být někde jezero a od něj na sever a jsme doma," řekla jsem s klidem. Nikdy jsem se v kraji nebála, že nenajdu cestu domů. Dojít do Asgaarského hvozdu bych zvládla z jakéhokoli místa v kraji. Měla jsem to tu proťapkané všemy směry, ještě z dob svého toulání se.
Sionn ovšem pokračoval o svém otci. "Šel se podívat do smečky v močálech, která sídlí na durhém břehu Midiam. Možná tam něco řeší s Alfou, protože se nestihl vrátit," informovala jsem syna o tom, kam šel jeho vlastní otec. Že se Arcanus dostal až na sever a teď je na cestě domů jsem netušila. Velké břicho mě tížilo. Táhlo mne k zemi a vůbec mi nebylo dobře. Neměla jsem ani hlad, ani žízeň. Necítila jsem se unavená. Necítila jsem nic. "Jsem... v pohodě," řekla jsem vyčerpaně Sionnovi. Už jsem viděla okraje jezera.

//Ohnivé jezero

//Poušť přes oázu

Sionn mne následoval, jako můj malinkatý ocásek. No byla jsem pořád tak nějak špatně naladěná. Moc emocionální dalo by se říct. "Určitě budou v pořádku," odvětila jsem na jeho dotaz. "Mohl ses klidně vrátit s nimi. Nemusíš se všude tahat se mnou, navíc jsem teď dost pomalá," prohodila jsem potichu, protože mi opravdu nebylo dobře. Moje tlusté bříško se divně nadouvalo. To teplo nedělalo dobře ani mě, ani těm drobečkům. Mrskla jsem ocasem. Možná bych měla Sionnovi o jeho nových sourozencích říct, ale já jsem neměla momentálně energii něco řešit. Slastně jsem vlezla do první z řek, která obklopovala malinkatý ostrůvek. Nechala jsem svoje bříško příjemně schladit. Ne však na dlouho, abych nějak neublížila těm mrňatům. Pomalu jsem se přebrodila na druhou stranu. Ostrov to nebyl nijak veselý a já doufala, že se tu nebudu muset zdržovat moc dlouho.
Přešla jsem tenhle ostrov a zamířila k druhé řece, kterou jsem zvládla se stejnou lehkostí jako tu první. Štěstí mi přálo. "Chtěla bych se podívat k jednomu jezeru, co tu je," prohodila jsem k Sionnovi, ale jinak jsem zůstávala potichu. Čekala jsem zda bude mít nějaké otázky on.

//Osamělý strom po úpatí kraje světa

Bylo mi vedro. Moje tlusté bříško, které už nešlo přehlédnout se hlásilo o odpočinek. Z toho malinkatého nadýchaného pekáčku buchtiček jsem měla bábovku... Smutně jsem popotáhla. Byla jsem emocionálně vyřízená. Lesem se proháněl písek, který nešel zastavit. Všichni kolem hledaly nějaké šutry. Sionn už vyrostl a objevil svou magii. A mě bylo vedro. "Já chci domů," pípla jsem nespokojeně. Nevím, jestli mě někdo slyšel nebo zda si někdo všimnul mého momentálního rozpoložení. Hlavní bylo, že já už jsem to tady nedávala. Chtělo se mi jít pryč, ale byla jsem moc uvedřená a unavená na to, abych se o to vůbec jenom pokoušela. Najednou ke mně přišla Lucy a strčila mi čumák k prdeli. "Auuu," sykla jsem, když mi z kamenem vytrhla i kus chlupů ze zadku. Ty kráčo! V mojí hlavě to znělo dobře, ale rozhodně jsem to nechtěla říkat na hlas. Mrskla jsem ocasem a zůstala tam stát. Brána najednou začala vracet všechen písek, který předtím protáhla do lesa.
Podívala jsem se na ostatní. "Možná můžete zkusit prolézt tím portálem zpátky, než se zavře," křikla jsem na ně. Já bych to nezvládla. Nebyla jsem v momentálním stavu dost rychlá na to, abych dokázala po písku vyběhnout a zmizet na druhé straně. Pomalu jsem se zvedla a začala jsem se sunout směrem pryč, protože písku tady začalo přibývat. Lucy a Castor byly dost dospělí na to, aby se domů zvládli vrátit sami. Očkem jsem hlídala Sionna, zda půjde se mnou nebo zmizí v portálu domů. Mrskla jsem ocasem a sunula se po poušti dál a dál. Bylo mi nehorázné vedro, ale cítila jsem v blízkosti vodu. Když jsem ji konečně uviděla málem jsem padla na zem štěstím.

//Starý ostrov

Dotaz 1: Musí být posty herní nebo mohou být i v rozcestníku? - Posty musí být herní pokud není stanoveno jinak v zadání
Dotaz 2: Počítají se do jezer tůňky, oáza atd.? - Ano počítají. Počítá se každá větší vodní plocha. Možná jsem to špatně formulovala, tak to přepíšu
Dotaz 3: Musím čekat na vyjádření smečky, když jim jdu na území? - Ano. Musíme respektovat normální pravidla Gall. Pokud chcete jít na území smečky bez ohlášení, je velká pravděpodobnost, že váš vlk neodejde po svých
Dotaz 4: Musím posílat všechny vzkazy z jednoho týdne v jednom vzkazu nebo jich mohu poslat více? - Pokud vše pošlete koncem týdne v jednom vzkazu ulehčíte mi tím práci. Pokud ale z nějakého důvodu chcete posílat každý úkol zvlášť, hlavu vám za to nikdo trhat nebude
Dotaz 5: Můžu splnit v jednom postu více úkolu? - Ne každý úkol musí mít svůj vlastní post. Takže např. potkám vlka postavení delta se speciální magií u VVJ, musím napsat 1 post za navštívení jezera, 1 post kde se vlka ptám na speciální magii a 1 post kde se vlka ptám na hierarchii smečky
Dotaz 6; Počítají se do vodní plochy i řeky a moře?-Ne nepočítají.
Dotaz 7: Má mít 500 slov post nebo sen?- Sen je důležitá část úkolu. Tedy příspěvek by měl být více sen. Pokud však napíšete i jak váš vlk usnul a jak se probudil a budete mít 100 slov o tom a sen bude 400 tak vám to uznám :)