Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//6 safírků

//7 opálků

//6 opálů tdodatečný Rollo

//6 ametystů

Vyrazila jsem a hnala stádo před námi. Castor vypadala, že zvládá poměrně dobře. Snažila jsem se stádo moc nerozdělovat a držet ho pohromadě, dokud nedoběhne ke zbytku. Dali jsme tak ostatním poměrně velkou šanci, aby si mohl vybrat, na koho se vrhne. Postřehla jsem, že Gee a Fiér se pustili do chromáka, Awnay jsem viděla samotnou blížící se k srně, která byla dost malá a měla problémy s bahnem. Kde sakra je Calum?! Tiše jsem zavrčela a přidala do kroku."Gee a Fiér," štěkla jsem v běhu na Castora a sama stočila svůj běh směrem k Awnay. Můj spolu naháněč byl dostatečně inteligentní, aby pochopil, co po něm chci. Třeba se jim podaří ulovit srnky dvě, když budou ve třech.
Stočila jsem tedy směr k dceři a snažila se jí dorazit na pomoc, co nejdříve. Ovšem sama jsem měla v bahně problémy s během a navíc mě i nahánění samotné vyčerpalo. Naštěstí mi ještě zbyla síla na doběhnutí k Awnay a případnou pomoc. Viděla jsem, jak Awnay nahání srnku směrek od stáda. Inteligentní. Přikrčila jsem se a skočila jsem srnce na zádel. Moje váha jí strhla zadní část těla k zemi a ona se sesunula do bahna. "Awnay krk," křikla jsem na dceru, aby srnku dorazila, protože já na to neměla sílu. Držela jsem se srnčina zadku, zatím co ona se podemnou na zemi zmítala. Pak mi bolestivě přilehla tlapku až jsem sykla bolestí, ale nepouštěla jsem se. Na podobná zranění jsem byla zvyklá.

//

//

//Asgaar přes medvědí řeku

Noc byla příjemná. Chladná a přestalo pršet. Bylo dokonalé počasí a skvělé podmínky pro lov. Doufala jsem jenom, že se ni nepokazí. Zastavila jsem se na plošině, která vypadala pustě, ale já věděla, že tu někde vysoká bude. V noci se tu stáda zastavují a odpočívají. Stačilo jenom projít přes pruh slunce mvyprahlé trávy. Čím více do středu jsme šli, tím více toho bylo v okolí zeleného. Zima se ovšem začala projevovat i tady. Zvedla jsem hlavu k obloze a nasála do čenichu vítr, který mi přinesl několik příjemných pachů. Stádo bylo více na západ od nás. Podle pachu se jednalo o srnky, pravděpodobně z nedalekých lesů, které se sem přišly napást. "Tak jo," prohodila jsem a zastavila se. Na místě jsem se otočila, abychom mohli nějakým způsobem probrat náš plán. Přejela jsem pohledem skupinku vlků a pohledem se zastavila na Awnay. Celkem mě překvapilo, že se vydala na lov se zraněním, ale rozmlouvat jsem jí to nechtěla. Její odhodlání jsem odměnila úsměvem. "Hádám, že mláďata už nebudou, takže budeme muset sejmout někoho zraněného nebo starého, ale to asi všichni víte. Srnky jsou směrem na západ, odhaduju, že jich bude nejmíň osm, ale spíš bych to viděla na víc. I tak si nemůžeme dovolit nějak extra riskovat, že o úlovek přijdeme, takže žádn frajeřinky." Hodila jsem pohled po Fiérovi, protože jsem ho neznala a navíc, protože u něj hrozilo nejvíc, že něco podělá. Zbytku vlků jsem v loveckých schopnostech důvěřovala.
V hlavě se mi začal rodit plán. "Castor a já obejdeme stádo a naženeme ho k vám. Lepší by na tohle sice byl Yeter, jak vím jsi dobrý běžec, ale ty tvoje klacky na hlavě, by tě v trávě prozradili," prohodila jsem a omluvně kývla na Caluma. "Takže Castor a já vám je naženeme tímhle směrem," kývla jsem hlavou. "Doporučuji, abyste se rozdělili do dovjic. Awnay ty bys mohla jít s Yeterem, jsi sice rychlá o tom nepochybuju, ale podle svalů nebudeš nejsilnější, takže bude lepší, když s tebou půjde někdo silnější. Gee ty půjdeš s Fiérem, jsi rychlá a obratná a silově bych řekla, že jste na tom stejně," dorozdělila jsem všem role. "Takže já a Castor, Yeter a Awnay, Gee a Fiér, srozuměno?" zeptala jsem se, i když to byla spíše řečnická otázka, nějak se mi nechtělo čekat na jejich souhlasy. Svůj výběr jsem navíc udělala nejlépe jak jsem jen mohla. Dvojice byly celkem vyvážené a já doufala, že to všichni pochopí a přijmou. Taky jsem trochu chtěla rozbít dvojici Fiér a Awnay, protože by se mohli soustředit víc na sebe než na lov a já nechtěla, aby jejich náklonost případně někoho ohrozila. Navíc proti rozdělení nebyl žádný logický argument, kterým by kdo mohl vzdorovat.
"S Castorem se pak každý připojíme k jedné dvojici až vám stádo naženeme, takže budeme vždy tři na jednoho. Jakého člena stáda si vyberete nechám na vašem uvážení," dodala jsem ještě. "Všem přeju dobrý lov. Nezapomeňte, že je to asi poslední lov před zimou, takže je nutné něco ulovit, ale na druhou stranu moc neriskujte, pokud něco nepůjde nebo by vás to mohlo ohrozit, kašlete na to. V zimě se víc hodí živí vlk a žádná srnka, než kořist a žádný vlk, jasné?" Přejela jsem všechny pohldem jako bojovník, který vede jednotku do války. Pak jsem mávla ocasem a pomalu se rozešla oklikou na západ ke stádu. Doufala jsem, že ostatní se rozmístí a připraví.
Mohla bych použít magii, abych nějak zamaskovala své stopy, ale nechtěla jsem. Přišlo mi to nefér vůči srnkám. Kývla jsem hlavou na Castora, abychom se pustili do plížení. Přilehla jsem do trávy a využívala větru, který se hnal proti nám, aby se můj pach nedostal ke stádu. Zalehla jsem na poměrně dobrém místě a rozhodla jsem se dát všem ještě chvíli, než se pustím do nahánění stáda. V tichosti jsem skoro ani nedýchala. Mé srdce začalo pomalu zrychlovat. Přikrčila jsem se a pak se ohlédla na Castora v trávě kus ode mě. Stačilo jenom kývnout a všechno se dalo do pohybu. Vyskočila jsem na všechny čtyři a s vrčením se rozeběhla proti stádu, které zamířilo ke zbytku lovců.

//7 ametystů.... a jeden výprask k tomu, abys měl prč být uražený

Kývla jsem na všechny příchozí. Nemseis se choval jak fracek. Jako všechna vlčata. Sicě mě to mrzelo, ale čekala jsem to. Všechna moje vlčata se chovala jako blbečci, kromě Siona, který jako jediný chápal, že se snažím jak nejvíc můžu. A pak Awnay, která to pochopila až se stářím. Narozdíl od nich jsem se k Nemesisovi ovšem od malička chovala dobře, takže jsem nechápala, proč nemůže prostě projevit alespoň trochu inteligence. Kre.én jeden malej. No co, když nechce tak ať nechce."Jak myslíš Nemo, já se s tebou jen snažila usmířit, ale pokud se hodláš chovat uraženě budiž. Tvoje rozhonutí," řekla jsem to smutně, ale ne pokořeně. Může se s ostatními chytit za tlapky a jít klidně do pr.ele. Podívala jsem se na Awnay, která už byla opečovávána Arcanusem a Fiérem. Pohledem jsem zkontrolovala, zda to Awnay zvládne. Byla silná a nepotřebovala, aby jí někdo držel za tlapku a říkal, že to bude dobrý. "Árčí zůstaneš tu s Awnay? Tvoje schopnosti se budou více hodit jí, než nám na lovu," řekla jsem silným hlasem. "Ostatní co chtějí jít na lov, následujte mě," dodala jsem ještě a vydala se směrem pryč z lesa. Rozhodla jsem se, že bude nejlepší vyrazit na náhorní plošinu. Možná budeme mít štěstí a najdeme tam nějakou vysokou. Nechtěla jsem riskovat pochod na pláně za Borůvkovou smečkou. Středozemní pláň nám byla k ničemu.
Pomalým krokem jsem se rozešla k jihu našeho lesa. Počkala jsem až se všichni zvednou a budou mě následovat. Pak jsem přidala do kroku a rozeběhla se směrem k hranicím lesa a řece, která nás dělila od planiny. Na lov jsem se fakt strašně moc těšila a nikdo a nic mi ho nemohlo zkazit. Tiše jsem zavrčela a vydala se vstříct kořisti.

//Náhorní plošina (přes medvědí řeka)

//6 opálů

//6 ametystů

//5 safírů

//7 opálů

//6 ametystů