Gallirea - Příspěvky uživatele

1. Prozradit cizinci jedno své tajemství.✔
2. Rozbít noru zajícům, cítit se z toho provinile a omlouvat se. (min. 2 posty)✔
3. Vyznat svou nehynoucí lásku vlkovi či vlčici, ale zároveň je u toho urážet (např. miluji zápach z tvých úst po ránu). (min. 3 posty)✔
4. Napsat post na plných 5 řádků, kde budou všechna slova začínat na stejné písmeno. ✔
5. Vylézt ze stínu! Vyšlápni si za 24 hodin alespoň na 2 vrcholky/kopce/hory a zkus se „opalovat“. ✔

1. Polechtat Launee pod čenichem svým ocasem. ✔
2. Proběhnout Sarumenem a prozpěvovat hlasitě „Zabil jsem Duncana“. (Jako Belatrix, když zabila Siriuse.) (min. 2 posty)✔
3. Najít si nějakou „krásnou vlčandu“ a vylít jí své srdéčko (min. 3 posty) ✔
4. Najít bílého rysa a smát se mu, že je bílý. ✔
5. Napsat post kde budou věty max o 7 slovech a budou se rýmovat, na 5 plných řádků. ✔

1. Zajít za někým výše postaveným (Alfa, Beta, Gamma) a urazit ho. ✔
2. Pustit se do souboje a prohrát ho (min. 2 posty) ✔
3. Nalézt toho nejvíce odporného vlka a vyznat mu svou nehynoucí lásku (min. 3 posty).✔
4. Napsat post bez gramatické chyby nebo překlepu. -uznáno/nesplněno
5. Uspořádat si závod s někým/něčím po jižní straně mapy skrze tato území za 24 hodin (Magický palouk, Vrbový lesík, Zlatavý les) ✔

1. Najít vlka/vlčici který složíš až moc sladký kompliment.
2. Vyklopit někomu svoje největší tajemství (min. 2 posty). ✔
3. Najít vlče, se kterým si můžeš hrát na schovávanou a pro jednou se nebát, že se zesměšní (min. 3 posty).
4. Sepsat post, který bude obsahovat alespoň 15 názvů známých českých písniček. ✔
5. Leknout se neznámého pachu na území v okolí sopky a utíkat jako největší zbabělec přes území Sopka Fëlga’Tarátar, řeka Aina, Velké Vlčí jezero a Cedrový háj za 24 hodin.

1. Najít tmavě zbarveného vlka (černá, šedá, tmavě hnědá) a požádat ho o partnerství. ✔
2. Naštvat se na náhodného kolemjdoucího, že smrdí. (min. 2 posty) ✔
3. Následovat svého „nového partnera“ a žárlit na všechno kolem něj (vzduch co dýchá, vodu co pije, případně na vlky v okolí, že na něj koukají atd.) (min. 3 posty) ✔
4. Sepsat post v češtině na 20 řádků. ✔
5. Navštívit alespoň 3 řeky za 24 hodin a užívat si jejich zvuk.✔

1. Napochodovat si k někomu známému a do očí mu říct, co si o něm pravdivě myslíš. Prostě si jednou pořádně věřit, že máš právo na to říct pěkně od plic, co si myslíš ať už je to dobré nebo zlé.✔
2. Dostat záchvat breku při zabíjení kořisti. (min. 2 posty) ✔
3. Vymyslet si nějakou pohádku/smyšlenku, kterou budeš vyprávět nějakému vlčeti (min. 3 posty)✔
4. Napsat post na 5 plných řádků, kde všechna slova budou na jedno písmeno. ✔
5. Najít si místo na koupání. Prozkoumat řeku Midiam, Tanebrae a pouštní oázu za 24 hodin. Nakonec se vykoupat v oáze (je zde teplá voda) a užívat si ticho ✔

//loterie 24

Tiše jsem čekala vedle ohně, který příjemě praskal. Stíny se plazily po stromech a sněhu kolem. Pak jsem zaslechla zrychlené kroky a dech. Občas tiché ducnutí, jak se sem Sionn hnal jako o závod a při tom padal a škobrtal o závěje. Naklonila jsem hlavu na stranu a přidušeně se zasmála. Když přiběhl až ke mně nebyla jsem připravená, že se mi vrhne do kožichu jako malé vlče a tak jsem se jen na poslední chvíli stihla zapřít tlapkami do sněhu. Naštěstí jsem se jenom zakymácela, jak se mi začal hlotonit v srst. Udržela jsem se v sedě a mazlivě ho pohladila čenichem po hlavě. Není náhodou už moc velký na to aby se takhle mazlil? Nechci ti nic říkat, ale tvoje vlčata jsou vadný. Buď se tváří dospělejší než reálně jsou nebo se chovají jako dospělý vlčata... Kuš... Ale co vždyť je to pravda. První vrh se jako vlčata chová, ale nechce si to přiznat a ti potom, se tak chovají taky, ale přiznávají si to až moc. Pohladila jsem Sionna ještě jednou a nasála do čenichu jeho vůni, než jsem se mírně odtáhla.
"Jsem ráda, že jsi doma," řekla jsem nakonec, když mě pustil a já mohla mluvit, nedušená vysícím dospělým vlkem na krku. Nedokázala bych si představit, že by se vydal na výpravu a nikdy se z ní nevrátil. "Kdepak jsi se toulal, co?" začala jsem vyzvídat, spíše z praktických důvodů. Nenápadně jsem si ho prohlédla, abych odhalila případná zranění, ale kromě pár škrábanců jsem si nevšimla ničeho výrazného. Přejela jsem mu tlapky, záda až jsem se dostala k hrudi, čenichu a..."Co to máš s očima?!" zavrčela jsem. Vyděsilo mě ti vnitřně, protože jsem takové oči nikdy neviděla. Něco bylo špatně a já začínala vyšilovat. Tlapky se mi zaryly do sněhu a oheň vedle mě vyšlehnul dva metry do vzduchu.

//Loterie 23

Castora jsem tak nějak pustila z dohledu. Pomalým krokem jsem se rozešla mezi stromy. Chtěla jsem se nejdřív podívat ještě do úkrytu, než se vydám na sever. Ne že by se mi chtělo domov nějak extra opouštět, ale čím dřív půjdu tím dřív budu zase zpátky. Nebo v to jsem alespoň doufala. Náhle jsem skrze větve stromů ucítila pach. Podivná vůně spadaného listí, které hnije na sluníčku, šeříku a pampelišek. Hned na to se lesem ozval hlasitý zvuk, který oznamoval příchod svého nositele.
Změnila jsem směr své chůze, ale pak jsem se zarazila. Pravděpodobně o mě stejně neměl zájem, pokud se někde potuloval, tak jenom dává vědět tátovi kde je... Mrskla jsem ocasem ze strany na stranu a pozvedla jsem hlavu k nebi. Melodické vytí, které pohladilo nejednoho vlka po uších i duši se neslo lesem. "Auuuuuuu. Auuuuuuu." Kdo by to byl řek, že zrovna mě dá příroda takhle milý a přívětivý tón vytí. Asi jsem tím měla někoho ošálit, ale hned jak mě každý viděl muselo mu být jasné, že nemá to štěstí, že bynatrefil na někoho extra přátelského. Pomalu jsem si sedla na zem. Křoví vedle mého zadku se rozzářilo příjemným plamenem, který hřál a zároveň osvětloval ponuré okolí. Rozhodla jsem se vyčkávat, zda se syn dostaví nebo ne. Nechtěla jsem mu svou vlastní přítomnost extra vnucovat.

//Hledá se: 1 až dva porotci, kteří si 19.2. - 20.2. udělají čas ohodnotit společně s externí porotou obrázky v rámci rozcestníkového kreslení! Podmínkou je, že ne sami neúčastní a jsou schopni v daném termínu obrázky obodovat (nebude to nic těžkého, takže vám to zabere kolem půl hodinky).
Pokud máte zájem pište sem do komentářů.

P.S. Hodnocení je bez nároku na honorář (i když něco malého možná dostanete).

//loterie 23

Podívala jsem se na Castora, který se opět začal rozmlouvat. Chvilku jsem se zamyslela. "Betou je pořád Laura, i když kdo ví kde je jí konec... Jinak je na Gammě momentálně jen Lucy, pokud někoho nepovíšil Arcanus. Na Deltě je Sionn a Eteny, a Yeter, i když toho bych nejradši viděla na omeze za ten jeho výkon na lovu...Pokud se nepletu je to všechno," prohodila jsem, i když jsem si nebyla jistá svými informacemi, snažila jsem se znít co možná nejjistěji. "A na omeze máme Rigela, který se taky někam zatoulal, i když u něj možná dobře," prohodila jsem ještě zamyšleně. To bylo asi všechno. Hierarchie nebyla složitá, i když by se hodilo pár změn. Možná zjistit, co se stalo s Lilac... Na jaře. Na jaře až všechno zjistíme, tak uděláme změny, to je jisté. Zastříhala jsem ušima a mírně si poposedla.
Castor nakonec prohlásil, že se půjde projít po území a nic jiného, že nepotřebuje. "Dobrá," prohodila jsem jenom a kývla hlavou na rozloučenou. Nehodlala jsem jej tu držet, aby mi dělal společnost. Taková jsem nikdy nebyla. Možná bych mohla vyrazit na sever už teď, ale mohlo by to být nebezpečné... Pomalu jsem se zvedla a připravila na případný odchod. Můj kožich byl silný a nějaký ten snih a led by měl zvládnout. Když půjdu v lesích bude to bezpečnější.

//+3 květin + 1 křišťálek - z důvdu snížení za loterii

//Loterie 22

Jen jsem kývla hlavou. Rozhodnutá jsem byla, zda to bylo dobré rozhodnutí ukáže čas. Když se Lucy takhle náhle vypařila, bylo potřeba trochu provětrat hierarchii. Snad tahle změna trochu pomůže. Zavrtěla jsem hlavou a pak se podívala kolem. Les byl pořád tichý. Nevypadalo to, že by se někdo vrátil ze svých toulek. Cítila jsem v lese Etneyho, ale ten by nejspíše mou společnost nechtěl, ani kdyby ji potřeboval. Trochu mne znepokojovalo, že necítím Sionna nebo Nemesise, ale pravděpodobně někam šli spolu. Awnay jsem cítila slabě, ale u té mi bylo jasné, že někam zalezla s Fiérem nebo se šla toulat. Pořád v ní bylo až moc tulácké krve.
Obrátila jsem pohled zpět na Castora, který projevoval až moc nezdravého zájmu o nové vlče ve smečce. Pro mě to bylo jenom: Jo nové vlče hmm... Ale zdálo se, že novou gammu jeho přítomnost zaujala mnohem více. "Uvidíme," broukla jsem jenom. Neměla jsem k tomu co dodávat. "Potřebuješ ještě něco?" Slunce kleslo k západu, ale podle zvuků to venku mimo les neustávalo. Rozhodla jsem se, že opravdu budu muset počkat do rána, než se vydám na sever. Trochu mi to narušilo plány, ale co se dalo dělat. Castor nebyl úplně dobrým společníkem, co se týkalo udržení konverzace a já neměla zájem o to se nějak extra snažit, aby hovor plynul, pokud se nebude snažit taky.

//loterie 21

"Hmm..." broukla jsem jenom. Popravdě, co se dělo s Lucy mě moc nezajímalo. Mrzelo mne, že mírně polevila ve svých povinnostech vůči smečce, ale kdybych měla peskovat každého za to, že nedělá co má, nedělala bych celý den nic jiného. Na jaře se sejdeme a uvidíme, jaké změny bude třeba udělat ve funkcích. Castor se nakonec přiznal k tomu, že už je ve smečce pět let a že je zatím deltou. "Čas na to tě povýšit. Jestli si myslíš, že na to máš, místo gammy je tvoje. Stejně by se nám další gamma hodila, aby tu byl někdo kdo na to všechno během zimy dohlédne, než se všichni vrátí ze svých potulek a vylezou z děr," nabídla jsem mu nový post. Neměla jsem ráda dlouhé řeči a proslovy ohledně odměňování ostatních. Když si někdo něco zasloužil, nebo to bylo potřeba pro fungování smečky, neměla jsem problém s čímkoliv. Castor tu byl dlouho a i když se mi jeho pacifismus nezamlouval, alespoň se snažil a byl na území smečky.
"Není to jen o mě a o Arcovi, je to o nás všech..." zabručela jsem. Neměla jsem ráda pochvaly nebo podobné nesmysly. Podle mého názoru pochvala jenom posilovala ego slabých, kteří si neuměli najít odměnu za své schopnosti a činy uvnitř sebe. Mrskla jsem znovu ocasem, když se mi snažil výlet do hor rozmluvit. "Počkám až přestane sněžit a vyrazím. Naše bezpečnost je důležitější než moje osobní pohodlí," řekla jsem s klidem. Něco se mi na Ragaru nezdálo, protože jsem o něm dlouho neměla žádné zprávy. Nikdo netušil, co se tam děje. "Já ji nepřijala..." procedila jsem skrze zuby. "To Arcanus, kdyby bylo na mě, další krk už si sem nenastěhuju," dodala jsem na vysvětlenou.

//Loterie 20

Castor se zeptal na naši gammu. Zavrtěla jsem hlavou a mlaskla. "Popravdě nevím o skoro nikom ze smečky. V zimě si vždycky všichni někam zalezou a na jaře se jen sčítají ztráty," řekla jsem mu slušně, i když mě to vnitřně vytáčelo. Bylo by fajn svolat na jaro nějaký menší sněm, abychom se všichni viděli a mohli jsme sčítat škody. Možná bych mohla všechny společně s Arcem svolat a prostě počkat až se u nás všichni ukážou. Mrskla jsem ocasem až se do vzduchu vznesl prašan. "Tak mě napadá, že jsi tu celkem dlouho. Zajímáš se o smečku a tak... Na jaké pozici, že to jsi? Delta?" zeptala jsem se, abych nějak udržovala konverzaci. Ne, že by mě to nějak děsně zajímalo. Hádala jsem, že je delta, ale nebyla jsem si tím jistá, takže jsem se raději zeptala.
"Vlci se perou. Je to naše přirozenost. Ne nějaké vyumělkované úsměvy a přátelské chování, to nikomu břicho nezaplní," zabručela jsem si spíš pro sebe než pro něj. Mě bitky nevadily. Měla jsem je ráda a docela bych se i porvala, ale měla jsem obavy, že by nebylo s kým. Pokud nepočítám Launee, ale s tou se nebudu pouštět do konfliktů, je to Alfa a souboje mezi nimi nikdy nepřináší nic dobrého... Maximálně pošramocená ega. "To mě mrzí," dodala jsem. "Ale tady se není čeho bát. Les má dobrou pozici a i když to tak nevypadá, smečka je celkem silná," řekla jsem mu, abych případně uklidnila jeho pochybnosti, které si táhl z minulosti.
Podívala jsem se směrem k Borůvkovému lesu. "Pokud se ti chce, můžeš tam zkusit zajít, ale stejně bych se tam měla vrátit sama a obhlédnout situaci. Ale možná raději vyrazím na ten sever. Pokud se tam něco děje bude lepší to vědět, než to zjistit až na jaře," prohodila jsem a pohlédla nahoru. Nebe nebylo vidět, ale bylo mi jasné, že to nebude příjemné, pokud vyrazím teď.

//loterie 19

Seděla jsem ve sněhu a mírně se ošívala. Teplo tedy opravdu nebylo. Zapálila jsem kus větve, která ležela na zemi a přesunula svou sedínku k ní. Kývla jsem hlavou na Castora, aby si přisedl blíž a ohřál se. Rozhodně to nebylo nic extra, ale aspoň nám tu nefoukalo kolem uší a oheň příjemně hřál. Castor se zdál v obavách, že by na stádo zaútočili tuláci. "To si nedovolí," řekla jsem suše. "Jsou dostatečně chytří na to, aby se nepouštěli na území smečky kvůli kořisti. Hádám, že prvně se pustí do lovu zajíců nebo možná šakalů či podobných dravců, než se pustí do smečky. Ulovit šakala je sice náročné, ale oni aspoň tolik nespolupracují, jako by to udělala smečka. Tuláků bych se tedy nebála," pokusila jsem se uklidnit jeho obavy. Bylo tu proč se obávat tuláků, ale rozhodně to nebylo to, že by vtrhli lovit na území. Spíš by se do lovu pustili na okolních územích, která nepatří přímo naší smečce, než že by vrazili sem. To by byl sice taky problém, ale rozhodně by nebyl tak závažný.
Rozhovor se obrátil směrem na smečky v kraji. Smutně jsem si povzdechla. "Alfy jsou všude až moc mírumilovné. Na severu vedle sopky vznikla nová smečka. Pravděpodobně uprchlíci z rozpadnuvší se Maharské smečky. Mají Alfa pár, což je dobré znamení, ale vlčice z něj je až moc přátelská. Spíš to bude její nezkušeností s tím, co post Alfy obnáší a jak časově náročné to je. Všichni si myslí, že být Alfou je jen o válení se a rozkazování, a pak jsou rozčarovaní, když to tak není... Co se týče Sarumenské smečky, tam jsem v podstatě nezjistila nic. Alfa neměl čas, ale byl v lese. No a v Borůvkové se mě neujal ani ochránci či jiný dospělý, ale nějaké vlče, takže hádám, že ti nám s lovem potravy nepomůžou, i když původně to v rámci dohody bylo. Hádám, že tu dohodu budeme muset s Arcem přehodnotit," povzdechla jsem si. "Ještě jsem chtěla vyrazit do Ragaru na sever, ale to bude muset počkat až trochu poleví," dodala jsem ještě, abych mu vysvětlila proč poslední smečka nefiguruje na mém pomyslném seznamu. Naklonila jsem hlavu na stranu.