Gallirea - Příspěvky uživatele

Oujé, hlásím se 2× free time be damned

//Připsáno 25 drahokamů

//Připsáno 7 drahokamů

//Připsáno 11 oblázků a 3 křišťály

//Připsány 3 křišťály a 2 perly

I demand Miloš returns again

//Medvědí jezírka přes Mahtaë jih

Samotné se mi začínala líbit vyhlídka toho, že začneme nenápadně zpracovávat Borůvková vlčata, aby za něco stála. Jestli měl ten vlk vážně tak málo mozkových buněk, jak Kaya naznačovala, mělo by to jít v pohodě. Ani si ničeho nevšimne. A nejlepší na tom bylo, že to byl vlastně dobrý skutek pro rozvoj celé smečky. Navzdory nechutnému počasí jsem si tedy pohupovala oháňkou a tvářila se nadmíru spokojeně. "To teda vážně doufám," uchechtla jsem se. Jen tak každý den nenarazíte na někoho, kdo vám chce vylepšit kvalitu života, měli by nám poděkovat!
Už jsme se naštěstí docela přiblížili k lesu. Stačilo projít jezerním krajem a nechat se vést řekou kolem sousedního lesa a pak už byl ten náš na dohled. "A kdyby se mu náhodou vypadnout nechtělo, můžeme ho k tomu trochu postrčit, víš co. Jen tak malinko. Nenápadně." Ušklíbla jsem se, už jsem dávno neměla nějakého parťáka k podobným operacím. Začínala jsem být docela ráda, že jsem na Kayu na pláži narazila, i když bych byla radši, kdyby se to obešlo bez zážitku s rybovlky. Jenže to byla prostě Gallirea, nemohli jste mít asi nic hezkého, aby se k tomu zároveň nepřipojilo něco děsného.
Kaya už asi věděla, kde jsme a začala přidávat do kroku, tak jsem taky zvedla tempo. Vyhlížela jsem hranice lesa malinko úzkostně, ale aspoň takhle z dálky nebylo nic vidět. "Plameny z ničeho nešlehaj a les stojí, aspoň něco," utrousila jsem, i když prohlášení jako "je to v pohodě" jsem se prozatím zdržela. Dobře jsem věděla, že to říkají jenom pitomci a zvou tím osud, aby zařídil, že to rázem v pohodě nebude.

//Borůvka

//Připsáno 9 mušliček a 2 křišťály

//Připsáno 6 květin a 1 křišťál

//Připsáno 7 drahokamů

//Díky moc za akci

Prosila bych pro Chiaru nějakou tu hvězdičku do magie <3

//Středozemka

"Jo, jo, přesně. Budoucí generace se musí vychovat, aby to taky k něčemu vypadalo, žejo," zazubila jsem se. "Myslím, že to je naše zodpovědnost... Musíme je zachránit před temnou budoucností, aby nemuseli žít jako naprostí nýmandi." Bylo docela možné, že by vlci ve smečce nebyli nadšení z toho, že by jim někdo chtěl krást děcka, ale půjčit? Půjčit by nám je mohli, ne?
Šly jsme mlhou, zatímco si Kaya procítěně stěžovala. Vidět bylo vážně blbě a tak naše tempo nebylo zrovna závratné, ale nerada bych zjistila, že jsme šly takovou štreku, jen abychom se vynořily třeba zpátky u moře. Už abysme byly doma. "Ha, s tím nemám problém," ušklíbla jsem se, čumák mezi očima jsem nevěřila leckomu. Tohle jistě nebude výjimka. "Je to docela možný," pokývala jsem hlavou. "I když před zimou vypadnou vlci málokdy, jsem si všimla... Nechcou si nechat mrznout zadky na toulkách." Fakt, že jsem se sama do Borůvky přicpala v zimě, jsem příhodně zapomněla. "Ale doufat můžem i tak," uzavřela jsem to, i když jsem trochu doufala, že budu mít šanci toho vlka ještě trochu omrknout, než zmizí.
Mlha se sice postupně rozplývala, jak jsme pokračovaly, zato ale byla nechutná zima a atmosféra působila skoro zlověstně. Docela se mi ulevilo, když jsem před námi spatřila hladinu jezera, za nímž se rozprostírala další a další. Šly jsme správně.

//Mahtaë sever přes Mahtaë jih

//Připsáno 25 květin

Děkuji mockrát za akci, užila jsem si ji c:

Prosím svých 126 bodů rozdělit takto:
100 bodů - magie nemrtvých pro Mattea
2x 10 bodů - 10 křišťálů pro Lornu
6x 1 bod - 12 květin pro Lornu

Thx ♡