Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Schváleno, přidáno.

// Och, tak to byl omyl, někdo podobnej! :D

Podíval jsem se na matičku velice podezíravě. Podle mého to udělala schválně! Ona je taková malá, nevinná... ale ve skutečnosti je to ve fraku ukrytej ďábel! Jo! Čumákovej ďábel, takový ten, když se vlk chvíli nedívá PUF! A čumák bude v tahu. Nebo možná uškvařenej. U všech pekelnejch bran, měl bych bejt rád, že ho ještě mám. Podle všeho se stačilo pořádně odvázat. "Myslíš?" Když sem se totiž vodvázal úplně naposledy, bylo to celkem krutý. Pokrčil jsem nad tím rameny, vlastně to nebyla tak špatná ráda. Jo, teoreticky by to možná šlo.
To už tu ovšem byla Lilac. Nad hlavami mi proletěli jacísi ptáci. Lilac přišla s nabídkou lovu, což nám vlastně vytrhne trn z paty. Sineád souhlasila, i když jsem si stěžoval na čumák. "No ještě aby jste si nenotovali, pche! Nemáte bejt na mojí straně?!" Vlastně by mi to obě měli přijít pofoukat. A ne se mi ještě vysmát, tsse, taková úražka! A vostuda! Ženský bláznivý, dám vám elektrickej proud přímo do zadečku. Chichotal jsem se v duchu. Ale to budu muset ještě poštelovat.
Postávali jsme tam a vlastně se už chystali na ten lov. Když v tom se na nás něco z vrchu valilo. Naštěstí to nenarazilo do nás. Byla to vlčice, které oči vlály všemi směry. Mluvila zmateně. "Kam si jako myslíš, že se kutálíš?!" Pískl jsem jako křeček. "Běž se kutálet jinam jo?" Frkl jsem ihned. Jenomže ona pak začala svůj jazyk víc a víc rozmotávat. A tady to bylo víc a víc krušný. Do prcky, zas mě nikdo neposlouchá. Kecl jsem si na zadek a při tom sledoval, jak se to tady vyvrbí. Sestra? Protože byla úplně unešená ze Sineád. "Hele mámo, stačí říct a já jí vykopnu, možná nemá všech pět pohromadě," navrhl jsem jako ten nejhodnější synátor. Nebo nemusíme jít na lov vůbec, vždyť jídlo se nám přikutálelo, no problemo. Napadlo mě a při tom jsem se olízl, až mi z toho ukápla sliny. Pak jsem se začal drbat za uchem.

Nepochyboval jsem o své mamince Iskierce, určitě je někde v cajku. A možná někomu zrovna dává na prcku. To by byla celá ona, vysvětlovalo to, proč tu už delší dobu není. A snad toho svýho prachovce našla. Bylo fajn tady mít aspoň jednoho rodiče, takže jsem si to hodlal užít plnými doušky. I přes to, že nejspíš měla Sineád tendenci jít do zaječích, naštěstí né hned. Moje divadlo nejspíš zabralo a dokonce k tomu dopomohla i ta bublina. Byl jsem na bubliny nejspíš profík. "Tak jo," houkl jsem a pohodil při tom ocasem. Zahnal jsem slzy zpátky do kanálků a byl zase v cajku. Když jsem se ovšem podíval na tu větev nahoře na stromě, nedělalo mi to zrovna dobře. "Copak jsem nějaká veverka? Šplhat po stromech už je out!" Frkl jsem. Ale pravda byla taková, že se mi to ani moc nezamlouvalo. Létat, nebo skákat po mracích, větvích a všemu nad zemí. To mě tak úplně nenadchlo. A pokud bych někdy potkal vlka s křídlama, nejspíš bych si ho začal dobírat s tím, jestli ho dělal vlk se slepicí.
Když už jsme se hrnuli k tomu tréninku, nemohl jsem se dočkat až předvedu své dovednosti. Nedopadlo to, vypadal jsem jako rozčepýřenej podvraťák. Sineád se také předvedla a šlo jí to teda lépe než mě. Dostal jsem bombu do čenichu, která mě posadila na zadek. "Jauvajs!" Pískl jsem. "Proč zrovna do čumáku?!" Vyjekl jsem ženským tónem. Tlapkou jsem si ho při tom hladil. Sineád byla ovšem nadšená, jiskřilo to kolem ní. Sklesle jsem se na ni díval výrazem - jako vážně? Došla dál než já!
Nad hlavami nám prolétla ta SeminUla. Jsi prozrazena. Problesklo mi hlavou, bylo to opravdu tak, protože se k nám mezi stromy blížila Lilac. "Tě péro," pozdravil jsem ji. "Jo, trénujem asi elektrošoky, bacha na Sineád, má bezva trefu," zakřenil jsem se, ale ještě jednou jsem se čapl za čumák. Ještě jednou jsem se zkusil soustředit, dokázal jsem ovšem jenom naježit vlastní srst. Nevěděl jsem, jak tu magii chytit, abych jí dostal ze sebe ven. A ne jenom na sebe. Hold budu na to muset jít jinak. Lilac navrhla, že můžeme jít na lov, jsou teď všude mláďata. Zastříhal jsem ušima a podíval se na Sineád. Bezva nápad. Lilac asi nebyla v úkrytu a tak nemůže vědět, že jsme tam... ehm sežraly skoro všecko. Polkl jsem. Stále jsem se cítil, že za chvíli mi žaludek exploduje. "To je asi dobrej nápad?" Pokrčil jsem rameny. "Aspoň pak budeme mít klid v létě," pokrčil jsem rameny a podíval se na Sineád, jestli povalí s námi.

// Nora

Žužlík to vzal po svém, to se mi krutě moc líbilo. Já měl naprosto ďábelský výraz, který rozhodně naznačoval, že nemám svých pět švestek pohromadě. "Jasně že to zařídí!" Vyprskl jsem geniálně. A bylo domluveno! Maminka teda nevypadal úplně nadšeně, její nelítostný pohled jsem viděl. Ale já při tom mrkal, jako kluk který je prvně na rande. Tomu se prostě nedalo odolat, nebo jsem mrkal blbým vokem? Možná. Schramstneme celej svět do řiti! Zazubil jsem se. Tak či tak, tak to bylo. Maminka Sid nakonec pronesla, že stejně chtějí navštívit bohy. "Cože?!" Vyprskl jsem kysele. "Takhle brzo? Sotva jste se ohřály!" Cítil jsem se dotčeně a kousl se při tom do jazyka. Jo, možná jsem byl synek, co se neustále drží máminých sukní, ale no a co! Jednou si mě vzaly, tak mě budou mít na furt. Kousl jsem se do spodního rtu, dokonce se mi i povedlo slzy v očích! A co víc! Ta bublina z čumáku byl top strop! Natahoval jsem jako vlče! A že mi to šlo. O tom jak zvráceně to mohlo vypadat až jindy...
Pak jsem teda plácl, že jdeme trénovat. Hopkal jsem si to ven, i přes to celé divadelní představení. Dostal jsem se ven a nadechl se přívětívého vzduchu. "Chroustat tam bude dlouho, co?" Zeptal jsem se tiše Sid a při tom si to kráčel dál od úkrytu. Pak jsem předvedl totálně profi skok, kdy se mi rozjely nohy do všech stran, přikrčil jsem se. "Tak se ukaž!" Zazubil jsem se. Svou magii elektřiny jsem taky povolal! Byl jsem jako dělová koule, které se rozjely chlupy do všech stran! A tím to haslo.

Poslechl jsem svoji maminku a tedy poslušně si lehl. Přišlo mi to taky zároveň jako celkem dobrý nápad. Natáhnout se, však se ten žaludek zase jednou roztáhne. Začal jsem při tom přemýšlet, jak dobře by se to dalo zužitkovat. Plácl jsem totálně nejlepší magii na světě. Ale Sineád se na to úplně netvářila. Podíval jsem se na ni tím typickým výrazem vlčete, kterému jste právě zakázali kousat tu nejbližší kost. Ale dostal jsem zastání! Žužlíkovi se tohle totiž hodně líbilo. Přiskákal ke mě a já se tedy dal trochu dohromady a neležel jsem jako přežraná placka květákového hnusu. Dokonce jsem měl i nějakou tu koordinaci těla.
Poslechl jsem si ho, dokonce se mu to líbilo. A ihned mi zajiskřilo v očích, protože právě naťukl něco, o čem jsem neměl ani tušení. "Hele to není úplně mimo," podotkl jsem a pohodil při tom ocasem. Sineád se to snažila zamést pod koberec, ale ve mě to šrotovalo. Kdyby to šlo, právě by mi kolem hlavy jely samé matematické věci, takové ty které se objevují u chytrých vlků. "To by bylo brutální, jasně že by Žužlík měl mít nějakou magii! Vždyť mluví!" Vyhrkl jsem spiklenecky. "Kdyby měl tady Žužlík magii, co by dokázala sežrat i celýho vlka na potkání, panečku to by byla věc," zamyslel jsem se. A úplně jsem si to začínal představovat. Žužlík, malý mýval, který by přistoupil k vlku. Najednou by měl šíleně velkou džku a chramst! A vlk by nebyl a on by ani necítil hlad! To je totálně ta nejlepší magie na světě.
Culil jsem se od ucha k uchu a při tom čučel do blba. Ty teorie šli kolem mě. "Tak jo, dost odpočinku, jde se trénovat!" Vyhrkl jsem. Musím zajít za Smrtí se přimluvit! A při tom jsem skákal jako kozel ven z úkrytu, protože jsem měl tak skvělý geniální plán! A naprosto chytrý, protože já jsem byl sakra hrozně chytrý že jo!

// Ageron

"Cool nápad!" Spojíme něco dobrýho s užitečným. Oba se v tom třeba zlepšíme mnohem rychleji. Já jsem nad tou magií dumal fakt až krutě moc dlouho. A jediný co jsem dokázal bylo velký prd.. vlastně jsem vypadal, jako bych dostal fakt elektrický šok. A tímhle bych se úplně u cizinců nechlubil, vypadalo by to... blbě. Když dáme naše chytrý hlavy dohromady, vzejde z toho něco úplně nejvíc cool!
Pak už jsme se dali ovšem na hody. Já jsem to trochu přepískl. Nikdy jsem toho moc nesnědl, i vzhledem k mé velikosti to prostě nešlo dohromady. Teď jsem to ovšem fakt přehnal. Ono... když jsem byl teď vlastně alfou, možná jsem si vsugeroval, že když budu mít žrát, vyrostu. Ale to je jenom báchorka pro vlčata. Nejspíš se jen nedokážu ovládat, když tu máme tolik jídla. Když jsem se ale rozhlédl, už to tady bylo zase poloprázdné. Masa tu zbyla jenom trocha. Možná se potom podívat po Lilac a zajdeme zase na lov. Napadlo mě. Doplnit zásoby, protože léto se blíží a v létě přece nepracujeme, na to je moc horko. Teď by na to byla v budoucích dnech možná i dokonalé načasování.
Tvářil jsem se fakt divně, tlačilo mě to ze všech stran. Neuvědomil jsem si, že to i přes lebku jde tak vidět. Ale moje oči byli asi tak třikrát větší než obvykle a funěl jsem jako drak, takže to mohl pochytit i naprostý šílenec. "Asi jsem to přehnal," vyfoukl jsem ze sebe. "Tohle byl blbej nápad," poznamenal jsem kysele. "Ale když vono to bylo tak zatraceně dobrý, pak si něco nedej!" Zamyslel jsem se. "Myslíš, že by existovala magie na rozšíření žaludku? Takovej elastitckej žaludek, víš jak... máš hroznou chuť, ale moc se do tebe nevleze. Tou magií by se prostě zvětšil a ty bys mohla jíst pořád dál a dál!" Tak jo, právě jsem vymyslel tu největší pakárnu na světě. Ale co v dnešní době bylo vlastně normální?

// Ageron

Nebylo žádný tajemstvím, že jsem měl magie v oblibě. Vlastně jsem se v mládí dost natrápil, než jsem zjistil, jakou magii vlastně ovládám. Ono to nebyla úplně typická, se kterou se potýká skoro každý vlk. Takže když jsem prostě nezapálil ten oheň, došlo mi že v tom bude zakopaný pes. Ale voala, ono všechno vyšlo. A já jsem vládl jedné z nejhustějších magií, co vůbec existuje. A očividně jsem byl i miláčkem Smrti, neboť to ona mě hlavně podarovala takovými mocnostmi. "Je to fakt hustý, dá se s tím dělat spoustu věcí," zazubil jsem se. A taky že jo, přes zimu se tu objevil sem tam nějaký tulák. Pokaždý jsem zkoušel jiné magie, vlastně to bylo celkem cool. Jenom teď nám ty hranice jen osiřeli, žádná duše nepřicházela... a panovala tu, ehm nuda.
Maminka Sineád mi právě teď nejspíš vytrhla trn z paty. Možná jsme právě našli zlatý grál, neboť se mám konečně od něčeho odpinknout. Protože stejnou magii má i maminka, která ihned navrhla, že to můžeme zkusit procvičit. "To by bylo hodně cool! Takový rodinný trénink! A jasně, že nejsme... úplně blbý!" Mlaskl jsem nadšeně. Jasně že ne, my jsme totiž topovka.
Zdá se, že zima nás konečně opouští. Což mi připomíná, že bychom se brzy měly znova podívat na hranice. Opravdu jsem nestál o žádnou obludu. A navíc jsem chtěl mít přehled, jestli Atsumu vzal roha, nechtěl jsem ho mít poblíž. Technicky vzato se tu od lovu srny neukázal, takže jsem ho duševně už vyhodil, heh. Každopádně i když jsem tu měl jenom svoji rodinu, hodlal jsem jí chránit. Nic jsem už nechtěl nechat na náhodě. Ale maminka už pobízela k jídlu, tudíž jsem si taky radostně přiklusal ke kusu žvance a kousek jsem si vzal pro sebe. I když moje tělo bylo kdo ví jak pofiderní, sem tam se potřebovalo i najíst. A teď to přišlo právě vhod. "Ať chutná!" Houkl jsem a pohodil při tom ocasem.
Chvíli tu panovalo ticho, až na to mlaskání. Dostatečně jsem se najedl a posadil. "Pfuu... to by bylo," cejtil jsem, jak se mi žaludek roztahoval. A nebylo to zrovna úplně fajn. Tohle byl blbej nápad. Projelo mi hlavou, ale potřeboval jsem to. Z venku už se linulo celkem teplo. Ale potřeboval jsem to trochu strávit, můj výraz rozhodně naznačoval, že bych teď potřeboval hodit spíše šavli. Ale hodlal jsem to v sobě udržet, já byl někdo! Jen po mě nechtějte v následující minutě udělat ani krok. Možná za dvě.

Tartaros
50 květin

Tonres
50 květin

VYHLÁŠENÍ

1. Kolo
5 mušlí/oblázků: Shahir, Odin, Hyetta, Cynthia, Vivianne
10 květin/drahokamů splnilo: Varjargar, Tartaros, Mitsurugi, Cornic, Sutech, Jesaiah, Matteo, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Hyetta, Tonres

2. Kolo
5 mušlí/oblázků: Cynthia, Bianca, Meinere, Hyetta, Blueberry
10 květin/drahokamů splnilo: Cornic, Blueberry, Hyetta, Cynthia, Makadi, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Tartaros, Tonres, Jessiah, Sutech

3. Kolo
5 mušlí/oblázků: Cynthia, Blueberry, Sutech, Cornic, Hyetta
10 květin/drahokamů splnilo: Varjargar, Mitsurugi, Sutech, Blueberry, Tartaros, Tonres, Cynthia, Cornic, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Hyetta, Makadi

4. Kolo
5 mušlí/oblázků: Hyetta, Sutech, Shahir, Cynthia, Corvus
10 květin/drahokamů splnilo: Sutech, Blueberry, Tartaros, Tonres, Cynthia, Cornic, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Hyetta, Makadi

5. Kolo
5 mušlí/oblázků: Corvus, Jesaiah, Thyra Nina, Hyetta, Cornic
10 květin/drahokamů splnilo: Hyetta, Makadi, Tartaros, Tonres, Blueberry, Lylwelin, Aithér, Thyra, TristanCynthia, Cornic

6. Kolo
5 mušlí/oblázků: Cynthia, Corvus, Cornic, Thyra Nina, Hyetta
10 květin/drahokamů splnilo: Hyetta, Cynthia, Blueberry, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Cornic

7. Kolo
5 mušlí/oblázků: Hyetta, Cynthia, Mitsurugi, Lia, Blueberry
10 květin/drahokamů splnilo: Hyetta, Cynthia, Shahir, Blueberry, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Cornic

Doplněk:
Gratuluji všem, co do toho šli s plným elánem! Jestli můžu dodat, i když to byla opět další moje random akce, co mě napadla z minuty na minutu... byla opravdu fajn! A pokud můžu podotknout, objevili se nám tady složitější slova - které jsem bohužel musela zamítnout - protože teď jsme jeli - jednoduché zadání. Každopádně! Mi přijde fajn nápad! Udělat něco typu Hoď slovo level 2! S mnohem náročnějšími slovy! Takže se na to možná můžeme těšit v budoucnu!
Poprosím všechny účastníky o kontrolu, sečtení a sepsání co kam chtějí. Sice to mám, ale... já jsem stará škola a mohla jsem se kdakoliv seknout. Napište si preference, ať už jde o mušličky/oblázky, či květiny a drahokamy.

Pokud dobře koukám (a to je v mém případě dosti špatný odhad kolikrát) bych řekla, že máme spoustu fretek mezi námi! A ti co získali i bonus navíc celé akce jsou: Hyetta, Lylwelin, Aithér, Thyra, Tristan, Cynthia, Cornic! Což jsou + 10 ! Tímto gratuluji! Kdybych se někde přehlédla, protože jsem těch vzkazů měla šíleně moc hned mě urgujte!

POSLEDNÍ KOLO! 29.3. - 31.3. ↓ Slova ↓

26.3. - 28.3. ↓ Slova ↓

23.3. - 25.3. ↓ Slova ↓

20.3. - 22.3. ↓ Slova ↓

17.3. - 19.3. ↓ Slova ↓

Přiznal jsem se, že jsem se o něco víc naučil s magií počasí. Maminku Sineád to očividně zaujalo, ihned vyzvídala, co jsem se ještě naučil. Jo, byl jsem trochu chvástal, protože magie... mě opravdu bavili, učil jsem se jich a toužil jsem umět víc. Fascinovali mě, možná i proto mi to šlo jedna tlapka. Teda alespoň nějaké. "Navštívil jsem Život i Smrt, ale s těmi novými se stále učím," řekl jsem zamyšleně. "Zneviditelnění a počasí ovládám už fakt dlouho a jsem v tom frajer," zazubil jsem se. Ale to už byla dávná historie. "Zjistil jsem ale, že umím něco i se zemí a stromy. A působit jiným bolest, což je divně vzrušující," zazubil jsem se na ni. Sineád po té řekla, že umí dát někomu pěknej elektrickej šok. Vyvalil jsem oči. Elektřina?! Na to jsem nepřišel. Bylo fakt, že jsem dlouho dumal nad tím, proč když chci použít jednu určitou magii, tak můj kožich doslova vystřelí do všech směrů. A štětiny se od sebe drží, takže vypadám fakt jako divná ovce. "Tak něco podobnýho mám možná taky," zamyslel jsem se. "Asi s tím budu potřebovat helfnout, protože jsem zatím v bodě, kdy ta elektřina působí jen na moji srst. Ale netuším, jak to předat dál," vysvětlil jsem zamyšleně.
Téma bylo kolem Atsumu, ten už byl teď možná někde na druhým břehu, pokud mu bohové dali dost rozumu. Jakmile bude jaro, budu na něj číhat a čekat tak na svou příležitost. "Přesně tak," zazubil jsem se. Jo Atsumu byl takový poskok, který teď byl kdo ví kde. Zdá se, že náš první a jediný člen vzal kramle. A my mu teď budeme přát pěkně dlouhou a bolestivou smrt.
Vyprávěl jsem o tom, co jsem se všechno dozvěděl. Sineád vypadala šokovaně. "Není normální, uslyšel jsem, ale Sineád zrovna nemluvila. Překvapeně jsem zamrkal. Co to bylo? Nevnímal jsem to, možná jsem se jenom přeslechl. Každopádně jsem přikývl, můj dárce nebyl zrovna podle mého gusta, vlastně jsem za něj styděl. A pokud měl další potěr, chraň bůh aby je držel dál od nás. Pokud bych potkal Etneye číslo dvě, jako by mu z oka vypadnul, nejspíš bych si musel vypláchnout oči.
Pak už jsme se ovšem hrnuli směrem k úkrytu, protože naše prázdný žaludky potřebovali nasytit. "To mám," zazubil jsem se. Sledoval jsem, jak se Žužlík dere do úkrytu jako první. "Ale fakt už se těším na jaro, ta zima je vopruz," povzdychl jsem si. Snad i Iskierka našla tu svoji chlupatou předkožku a brzy se k nám připojí.

// Nora