Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Proto si lidé v přírodě začali ochočovat zvířata a žili s nimi.

Což nebylo na škodu, protože lidé stejně ubrečené děti neměli rádi.

Začal jim tedy vládnout a ostatní zjistili, že je to vlastně celkem v pohodě chlápek.

Lidé se však postavili na stranu dobra a díky zkušenostem, které získaly v přírodě, začali se pekelným tvorem bojovat.

Lidé si však zvolili jednoho vyvoleného, šamana, který všechny začal postupně uzdravovat a přinášel radost.

Lidé však zjistili, že pro spokojený život jim jsou vymoženosti moderního světa k ničemu a proto začali být spokojenější.

Proto se lidé aklimatizovali v přírodě.

Tím pádem ti slabší to bohužel nezvládli, ale ti nejsilnější přežili a společně začali zvládat lovit zvěř.

Avšak díky čistotě ovzduší díky zavřeným firmám se množila i zvířata, která byla možno ulovit a získat jídlo.

Jelikož ale lidé byli uzavření v malých městech a neměli moc co dělat, zvýšila se produkce lidí, rodilo se jako na běžícím páse, spousta matek umírala a zvýšilo se množství potratů.

Někteří jedinci ale toužili po moci a tak začali města napadat, vylidňovat a přivlastňovat.

Ekonomika státu však začala upadat a stát se začínal zadlužovat.

Naděje to možná byla, ale spousta líných lidí, kterých bylo více než těch aktivních, začalo raději zůstávat doma a zvýšila se nezaměstnanost.

Ve skutečnosti tomu ale tak nebylo, stát se postupně rozkrádal a přestalo zbývat na základní funkce státu - MHD atd., které přestávaly fungovat.

Docupital jsem za Maličkou. Byl jsem rád, že jsem ji zase viděl, už měla evidentně lepší náladu a nemyslela na to, co se stalo, což bylo fajn. Zřejmě jí Elisa trošku zasvětila a evidentně tu s námi zůstane. Opravdu mě mrzí, že jsme s Ashe nemohli mít takovéhle krásné uzlíčky radosti, byl bych rád, kdyby mi něco tak nádherného říkalo tati, poklesl jsem na mysli a poté se usmál, když si mě všimla. Byla trošku rozhořčená z toho, že jsem si myslel, že její veledílo je dinosaurus, ale mně to bohužel došlo později, že by jí to mohlo trošku urazit. Ale věděla, že to myslím dobře.
"Dinosaurus je velké zvíře, obrovské, s pevnou kůží. Byli to takový velikánští ještěři, asi jako deset vlků na sobě a byli hrozně mohutní a hlasitě křičeli," vysvětlil jsem a usmál se. Vysvětlila mi, co je vlastně to její veledílo. Zamyšleně jsem si to prohlédl. "No jasně, jsem to ale hlupák, už to vidím! Máš na to talent," dloubl jsem do ní jemně čenichem a prohlédl si ještě jednou zvláštní zvíře, které vyobrazila. "Je to paráda, a jak si ji pojmenovala? Musí mít přeci svůj vlastní název, hm?" Řekl jsem a usmál se. Moc mě nenapadala označení pro toto stvoření, každopádně jsem to nechal na Lilac, která měla fantazii neomezenou.
Po chviličce se mě zeptala, kde jsem byl a proč jsem nešel s nimi. Trošku jsem se zamračil, ale pak se zase usmál. "Elisa má svou vlastní hlavu a já k ní chovám největší respekt, nerad se s někým dohaduji. Tak jsem raději ustoupil a chvilku počkal, až se uklidní," vysvětlil jsem a zavrtěl ocasem.
Všiml jsem si, kolik je v jeskyni vlků. Arcanus prohlásil, že se z jednoho z našich členů stává delta. Měl jsem radost, tak jsem na něj jen mrkl. Bohužel jsem neměl tu čest se s ním ještě seznámit, ale měl jsem to v úkolníčku. Lilac se mě hned na to zeptala, co to znamená ta delta. Usmál jsem se. Bylo to strašně milé. "Jsi roztomilá, víš to?" Zakřenil jsem se na ní a sedl si vedle jejího díla tak, abych ho nepoškodil. "Smečka se skládá z určitých postavení. Nejvyšší, to je Elisa a Arcanus, jsou alfy. Ty musí všichni poslouchat, jsou nejsilnější a .. prostě nejlepší. Pak jsou bety, ty zastupují alfy v jejich nepřítomnosti, vlci nižšího postavení je taky musí poslouchat. To je v našem případě Laura. Bývají také velmi silní a hlavně, jsou to skvělí lovci. Poté jsou gammy, ti jsou hned za betami. Jsou to středně postavení jedinci, mají oproti nižšímu postavení taky navrch, víceméně to bývají lovci anebo ochránci území. To je tady Lucy, která je lovcem smečky. A poté jsou delty, jsou o stupínek výš než kappy, které jsou prostě jen členy, mají o trošku navrch, ale jen tak o ždibec," zazubil jsem se a tlapou ukázal maličký ždibec. "To jsem třeba já, Etney a právě nový deltačlen," tlapou jsem namířil na Castora a usmál se na maličkou. "Rozumíš?" Zavrtěl jsem ocasem. "Alfa, beta, gamma, delta a kappa," shrnul jsem a poté i odpověděl na její poslední otázku - "právě podle toho postavení ve smečce. Od nejvyššího, po nejnižší," dodal jsem a poté se nesměle přidal k utržení kousku masa z kořisti. Moc ho nebylo, ale měl jsem hlad a tak jsem byl vděčný za všechno. Při žvýkání jsem sledoval Lilac a čekal, jestli to pochopila, anebo bude mít dalších otázek.