Příspěvky uživatele

Stánek s pumpkin spice latté - Ochutnejte podzimní specialitu (dýně, houby)

Caedric Etney následoval maminku ven z úkrytu a poslouchal každé její slovo. Svět, do kterého se narodil, se jmenoval Gallirea. Jeho otec a matka byly král a královna Cedrového království a on byl princem. Nejchytřejší, nejurozenější, nejlepší v celém okolí. To bylo právě to, co se malému Caedricovi vštípilo do hlavy. Nejlepší, nejsilnější, nikdo nesahal Cedrovému království ani po kotníky. Řekla to máma a ta má pravdu.
Přikyvoval na máminy slova, aby jí dal najevo, že všemu rozuměl. Sourozenci, tolik sourozenců. V jeho vrhu byla čtyři vlčata včetně jeho. Království se rozrůstalo a s tím určitě i jeho vliv. Určitě.
Nad nimi se utvořila zvláštní kopule, která je nejspíš měla chránit, nebo držet na jedno místě. Kdo ví, Caedric to určitě nevěděl. Jeho maminka se tvářila zvláštně, když se nad nimi ta kopule tvořila. Až o několik chvil později malému vlčeti došlo, že to právě ona vytvořila tuto bariéru. Máma je silná.
Rozhlédl se po sourozencích a chvilku je pozoroval. Jeden skákal po jehličí a následně upadl. Jedna z jeho sester se rozhodla prozkoumat nejbližší louži. A Caedric? Caedric si to namířil přímo ke zvláštním věcem, co rostly přímo ze země. Z jehličí vykukovala zvláštní čepička. Měla zvláštní kaštanový odstín. Přišel k ní blíž a zahrabal do země packou, aby odkryl i zvláštní nožku, na které čepička držela. Nožka měla béžovou, místy až světle hnědou barvu. Opatrně si k tomu přičichl a klobouček olízl. Nemělo to skoro žádnou chuť. Kousnout? V hlavičce se mu prakticky nic jiného nedělo. Už to na něj bylo až moc informací. Otevřel tlamičku a na tři kousnutí zblajzl celou houbu. Měla příjemnou chuť, ale zvláštní texturu. To si bude muset pamatovat pro příště.
Z jeho gurmánského potěšení ho vytrhl křik, až sebou trhl a přepadl na bok. Do kopule se přihnal statný vlk. Měl krásnou šedo černou srst, na které se vyjímaly fialové čárky. Nechápavě zamrkal na vlka i na mámu a až když se vlk nazval králem, došlo mu, kdo to je. Byl to otec. Vlče spokojeně zavrtělo ocasem, doběhlo k nim a otřelo se jim o nohy doprovázené radostným vyštěknutím.
Otec měl očividně smysl pro humor, protože jakmile se Caedric vrátil k hledání hnědých čepiček v jehličí, otec se přiřítil jako střela zpoza stromů. Caedric zakopl o malý klacík a natáhl se, jako kdyby chtěl chytit zajíce. Otcova vážná řeč, pro malé vlče však naprosto nesrozumitelná, zněla děsivě, až malému vlčeti vstala srst na zátylku.