Příspěvky uživatele

< návrat zpět

https://img.janforman.com/?id=3dglnx4uav.jpg



Máme tu první meme od Storma! Těším se na další!

Trávili jsme poklidně čas. Naomi se mě zeptala na to, zda může jít za životem a smrtí. Chtěl jsem si to trochu promyslet, když najednou sem přiběhla svačina. Samozřejmě, že mě tento fakt rozveselil. Těšil jsem se na dobrou jednohubku k obědu, ovšem to zvíře bylo tak rychlé a pomatené, že jsem po něm nestihl ani vyskočit. Nespokojeně jsem zamlaskal a zadíval se na předmět, který upustil. Začal zvláštně svítit. Povzdechl jsem si. Zase další nadpřirozená sranda. První fialové lejno, pro které měl Storm slabost, a nyní kus svítícího bordelu. To si někdo z mé smečky dělá smetiště? Chtěl jsem naštvaně tento kus odkopnout a předvést tak svůj postoj, když jsem ale uviděl, co se děje s Wizku, rozmyslel jsem si to. Začala jí padat srst. Ale že ve velkém. Rychle jsem zkontroloval sám sebe, zda se to neděje i mému krásnému kožichu. Když jsem zjistil, že ne, ustoupil jsem o krok vzad.
„Hele, Wizku, vypadáš trochu nemocně,“ konstatoval jsem ohleduplně. Pak jsem ale uviděl, že jí nepadá pouze srst, ale taky maso a jsou jí najednou vidět kosti. Zhoupl se mi žaludek, když se jí rozsypala střeva. „Ehhh,“ zakašlal jsem. Tak já ji přijdu do smečky a hned to přivede nějaké problémy. Tohle mohla zmínit. Chtěl jsem jí vynadat, ale ona místo toho začala utíkat někam pryč. Zamračil jsem se, ale pak jsem si trochu oddechl. Alespoň na to nemusím koukat. Zmateně jsem se podíval na Naomi, zda jako pochopila, co se právě stalo. Protože já ne. Její žádost o cestu pryč byla naprosto zapomenuta.
„Tak to bylo dosti zvláštní,“ řekl jsem protáhle do otázky a otočil se směrem, kudy utekla ta potvora. Už byla asi dávno pryč, ale místo ní tu stála obří oranžová dýně. Zamrkal jsem a chtěl udělat několik kroků dozadu, ovšem nic. Nepohnul jsem se. Zmateně jsem se podíval na své nohy, proč se jako rozhodli mě neposlouchat, ale pak jsem to uviděl. Nebyly tam. Místo nich jsem měl nějaké oranžové cosi, co se začalo přetvářet do oranžových koulí. Začal jsem hlasitě hystericky křičet, jelikož jsem ještě nic podobného v životě neviděl. Bylo mi jedno, jestli před Naomi ztratím veškerou sebeúctu. CO TO SAKRA MĚLO BÝT?
„Naomi, Naomi!“ Hystericky jsem se díval na své nohy a doufal, že se to nebude šířit. Že mi jako ochranář zázračně pomůže. No vypadalo to, že tento teror postupoval směrem nahoru.

// Tuhle akci bohužel z časových důvodů vynechám, ale je to sranda!

// Asi mě klidně přeskakujte, pokud chcete hrát. Musím dopsat nějaké texty do školy, připojím se nejpozději ve středu.

//Děvčata, budu přes víkend pravděpodobně mimo. Pokud chcete, klidně mě přeskakujte a já se připojím, když to bude možné.

„Však to zvíře nemusí trpět,“ zasnil jsem se. „Já mám třeba magii země. Tou bych mohl zvíře spoutat, třeba kořeny, nebo liánou. To zvíře si mě z dálky ani nemusí všimnout a než se naděje, rychle mu pak ukončím život. Ušetřím ho dlouhého nahánění,“ usmál jsem se. Chtěl jsem prezentovat svůj geniální plán, ale pravda byla i taková, že mi na morální stránce vraždy moc nezáleželo. Smrt byla přirozená a nehodlal jsem nikoho dlouho trápit. Stejně tak jsem ale nelitoval.
„Ovládáš nějaké magie?“ Zeptal jsem se se zájmem Wizku. Její oči prozrazovaly magii vody, ale bylo otázkou, jak moc ji ovládá. „Určitě se v ní zlepšíš,“ usmál jsem se. „A nebo ti k tomu pomůže ona,“ vycenil jsem zuby a pak se zasmál. Přejel mi mráz po zádech při vzpomínce na samotnou smrt.
„Bavili jste se o nějaké hře, než jsem přišel. O co šlo?“ Podíval jsem se na Wizku. Netušil jsem, kam dále směřovat naší konverzaci a proto jsem byl připraven ocenit každý inovanitní nápad.

// Borůvková smečka

„Ono je to s lovem složité,“ uchechtl jsem se. „Dá se říci, že to neobnáší skoro nic. Téměř každý z nás by mohl vysokou skolit sám pomocí magie. Ale,“ pozastavil jsem se. „Většina vlků má jistý morální odpor proti takovému jednání a raději skolí zvíře postaru. Mě to přijde jako plýtvání potencionálem a zbytečné nebezpečí,“ zavrtěl jsem nad tím hlavou. „Na druhou stranu to může být dobrá smečková zábava, pokud se to naplánuje tak, že se nikomu nic nestane. Proto je dobré, když je někdo ve smečce vyloženě vybrán jako lovec a má na starosti taktiku podobných událostí,“ podíval jsem se směrem k lesu. Naposledy to dělala Tailla.
Podíval jsem se zaujatě na Wizku, když řekla, že nerada zabíjí zvířata. Byl to dost zvláštní postoj od masožravého tvora. Já s tím problém neměl, byl jsem šelma. Když jsem přišel do tohoto lesa poprvé, zabil jsem zajíce a pak si z něj udělal hračku, dokud nezačal zapáchat. „To je zajímavý postoj,“ pokývl jsem pak hlavou a více to nekomentoval. Jen jsem doufal, že v případném ohrožení smečky by ji byla ochotna bránit.
„Doufám, že přijdou další zájemci. Chce to novou krev. Ale zase ne za každou cenu. Smečka funguje dobře. Podle mě je důležitější, jak drží při sobě, než kolik má členů,“ pohodil jsem ocasem. „Proto jsem moc rád za Naomi, Aranel a Storma,“ usmál jsem se. „Oni jsou opravdu věrní. Bohužel tu máme i dva členy, kteří mi dělají vrásky,“ povzdechl jsem si. Nefret a Whiskey byli téměř pořád pryč a to se mi nelíbilo. Jistě, nechtěl jsem tu své členy držet jako přikované. Ale ani jsem nechtěl, aby sem chodili jednou za půl roku na pár dní. O tom přeci nebyl smečkový život.

Došli jsme až k tůňce. Byl tu klid a opravdu krásně, až se mi zastesklo, že jsem tu tak dlouho nebyl. „Tak tady je Ovocná tůň. Krásné magické místo,“ široce jsem se usmál a podíval se na Wizku. Přemýšlel jsem, jestli bude ohromena.

Zdravím vás!

Dělá mi velkou radost, že to ve smečce krásně ožilo. V první řadě bych rád přivítal nového člena naší smečky - Wizku. Jsem moc rád, že se k nám přidala a doufám, že se jí mezi námi bude líbit.

Další změna je ta, že jsem se rozhodl udělit Naomi funkci ochránce a s ní spojenou prozatím pozici delty. Doufám, že se nám smečka ještě více rozroste a budeme si s pozicemi moci hrát více.

Aranel zůstává funkce pečovatelky, přes to že momentálně nemáme žádná vlčata. (Což se doufám brzy změní. Jsem otevřený jak vlčatům z vaší strany, tak vlčatům ze "zahraničí".)

Teď rychle to nepříjemné, ať to máme za sebou. Bohužel mezi námi máme členy, kteří jsou dlouhodobě neaktivní, nebo na území smečky chodí minimálně. Nefret má na profilu uvedeno, že by se měla připojit v listopadu. Byl bych rád, kdyby se pak mohla zdržet na území smečky a trošku ten čas "dohnat". Ale jelikož to oznámila, tak je to v pořádku. Ovšem více mě trápí Whiskey. O tom nemám žádné informace a je již delší dobu neaktivní. Byl bych rád, kdyby jste mě mohli informovat, když víte že budete třeba více jak měsíc v kuse pryč.

Tak a teď zpět k příjemným informacím. Jak jsem nastínil na nástěnce, plánuji pro vás smečkovou akci. Zatím to plánuji tak, že by se jednalo o dlouhodobější akci, která by byla ovšem možná rozdělena i na více částí. Záleží na tom, jak vás to bude bavit. Vyhodím sem potom informaci o tom, kdy se to zhruba uskuteční, aby jste měli čas se přesunout na území smečky. Začátek momentálně nedokážu odhadnout, protože odsud nechci nikoho odhánět a máme tu návštěvu. ALE pokud by o akci měl zájem i někdo mimo naši smečku, tak se může klidně přidat také.

AKCEEE

Aby jsme si trošku zpříjemnili toto nepříjemné období dešťů a chladu. (Alespoň u nás tomu tak je.) Budu ráda, když se zapojíte do následující miniakce.

Slyšela jsem báje o tom, že existují nějaké Gallimemes. Pokud by někdo z vás vymyslel nějaké přímo s tématem naší smečky nebo jejich členů, odměna ho nemine! Počet není omezený a dejme si na uskutečnění měsíc, takže do 10.11.

Pokud nejste zrovna typ na vymýšlení podobných věcí, přikládám také alternativu - zpracujte mi nějakým vtipným způsobem život vašeho vlka ve smečce v průběhu zimi. Co za situaci jej může potkat? Můžete použít jakoukoliv kreativní tvorbu od psaní, kresbu, vyřezávání. Cokoliv. do 10.11.

Klidně se můžete zapojit do obojího!

Poslední zpráva se týká smečkového webu. Ten byl aktualizovaný naposledy velmi dávno a chtěl bych vytvořit web nový. Momentálně už na něm pracuji. Zde bychom mohli shromažďovat výtvory z předešlích akcí, udělat tam nějaký skupinový chat, nebo například vybírat vtipné útržky z her. Pokud máte jakékoliv nápady, jak by web mohl vypadat, co byste na něm chtěli, nebo materiál, co byste si přáli uveřejnit, sypte to na mě.

Gratuluji Naomi a Wizku. Těším se na akci!

Byl jsem moc rád, že se Naomi a Wizku tak rychle skamarádili. Bylo důležité, aby nová krev cítila, že jej smečka vítá s radostí. Když jsem přišel do Borůvky poprvé já, Tailla mě chtěla vyhnat. Hotaru se mě přes to zželelo a nechala mě zde, přes to jsem se necítil moc vítaný.
„Co si budeme povídat. Borůvky jsou sice dobré, ale v zimě bude potřeba pořádná kořist,“ koukl jsem na Wizku. „Jaké jsou tvé zkušenosti s lovem? Měli bychom se jako smečka na nějaký vydat, než bude všude sníh,“ upozornil jsem je.
Sledoval jsem napnutě Naomi. Povýšení ve smečce byla velká věc, ale zároveň to byla také zodpovědnost. Když souhlasila, spokojeně jsem se usmál. Její nadšení mě hřálo u srdce, přál jsem si, aby tu všichni vlci byli tak šťastní a spokojení. Ale nešlo o žádnou protekci. Opravdu jsem věřil, že se Naomi pro tuto funkci hodí. Milovala tuto smečku, trávila v ní čas a byla silná. Někdo by možná namítl, že by bylo vhodnější zvolit za ochranáře nějakého vlka. Ale podle mě to byla hloupost. Dobře jsem si pamatoval na Elisu, která mi ukázala, jak mohou být vlčice děsivé.
„Děkuji, že se této role zhostíš. Mám z toho radost,“ spokojeně jsem se usmál. „A hlavně si to opravdu zasloužíš,“ Wizku jí také pogratulovala.
„Gratuluji tedy vám oběma k novému místu v naší smečce,“ usmál jsem se a pak se konečně rozešel k tůňce. Nebyl jsem u ní celou věčnost.

// Ovocná tůň

Naomi mi sdělila, že jsem o nic důležitého nepřišel. Spokojeně jsem pokývl hlavou. „Výborně, výborně. To rád slyším,“ usmál jsem se. Nečekal jsem, že by se mohlo stát za tu chvíli něco převratného, ale i tak to bylo fajn.
„Tím Naomi určitě myslela ovocnou tůň. Klidně se tam můžeme přesunout a ukázat ti ji. Ještě tu máme úkryt, ale upřímně ani nevím, jestli ho někdo pravidelně využívá,“ zamyšleně jsem se podíval na Naomi, aby mě případně doplnila. „Ale v zimě se určitě bude hodit!“

Zeptala se na chod smečky. Zamyšleně jsem se na ni koukl. „Popravdě řečeni není žádný osvědčený recept na to, jak postupovat ve smečce výš. Storm to dlouhodobě nechával stejné, jen já jsem byl na vyšším postu ochránce,“ na chvíli jsem se zamyslel a pak se zastavil. Podíval jsem se na Naomi. „Vlastně jsem už nějakou dobu přemýšlel nad tím, že by toto místo měl někdo nahradit. Po tom co jsi předvedla s tou vlčicí bych byl rád, kdybys zvážila možnost se této role ujmout nyní za mě, Naomi,“ usmál jsem se na ni. „Jsi ve smečce už dlouho a zároveň věřím, že si s každým vetřelcem dokážeš poradit. A neboj se používat magie. Samozřejmě bych tě tím rád pasoval prozatím na pozici delty a uvidíme, jak to půjde. Tak co, stála bys o to?“ Zůstal jsem na ni nadějně koukat.

Když vlk promluvil, mírně jsem se zachmuřil, ale zůstal jsem klidný. „Storm se v této smečce nachází, to je pravda,“ přikývl jsem. „Ovšem alfa před vámi již stojí,“ upozornil jsem ho a trochu zpřísnil hlas. Bylo pošetilé takto někam nakráčet a počítat s tím, že vše bude stejné jako kdo-ví-kdy tu byl naposled. Ovšem jeho jméno mě pak trochu rozptýlilo. „Morfeus?“ Zopakoval jsem poté, když mi to došlo, usmál jsem se. „Já jsem Blueberry. To musíš být partner Neyteri. Můžeš mi o ní něco říci? Dlouho jsem ji neviděl, ale je to má velmi dobrá kamarádka,“ byl jsem pouze zvědavý.
Oslovila mě také vlčice, kterou jsem doposud moc nevnímal. Neznala mé problémy s magií myšlenek, takže se zeptala na dosti hloupou otázku. Já to neuměl vypnout, takže jsem věděl, že je ochutnala ještě než jsem vůbec přišel. To jsou všichni tak nezdvořilí a naivní? Další z vlků co si sem přikráčí a začne ozobávat cizí potravu. „Asi to je možné, když jsi to již udělala,“ pohodil jsem ocasem. „Ale klidně pokračuj, když jsi se alespoň poté slušně zeptala,“ zavrtěl jsem nad tím hlavou. Oproti tomu, co jsme tu měli před chvílí, byla slušná. Styx se chovala o dost hruběji.

Storm dorazil o chvíli později a zachoval se ošklivě. Alespoň z mého pohledu. Jeho chování mě zranilo. Podíval jsem se mu přímo do očí a zamračil jsem se. Předal mi alfování, takže bych o těchto věcech měl rozhodovat já. Nejspíše si ještě ze své staré pozice neodvykl, ale cítil jsem se jako blbec, když mě takhle odbyl před cizinci. „Dobře,“ pronesl jsem jen, jako by o nic nešlo. „Snad se ještě někdy shledáme,“ pokynul jsem slušně k oběma a pak se otočil a rozběhl zpět k Wizku s Naomi. Stále byly spolu, to jsem viděl rád. Posadil jsem se k oběma. „Tak jsem zpátky, o co jsem přišel?“ Usmál jsem se. Nejspíše jsem přišel právě v čas, situace působila trochu rozpačitě. Ale taky se mi to mohlo pouze zdát.

Myslím, že by nebyl problém udělat jeden třeba velký sraz v Praze a následně menší v Brně pro ty, komu se nechce nebo nemůže cestovat. Já jsem v Brně skoro pořád, kdyby chtěl někdo někam zajít.

„Myslíš, že potřebuješ spravit? A co přesně? Je to něco, co by mohlo narušit chod naší smečky?“ Doufal jsem, že ne. Měl jsem v úmyslu ji přijmout, novou krev jsme potřebovali.

„Když jsem přišel do tohoto světa, Borůvkovou smečku vedla Hotaru a Angelus. Angelus poté skonal a Hotaru netuším kde je,“ což mi bylo líto. Měl jsem ji moc rád. „Aranel je jejich dcera,“ byl jsem rád, že jejich krev byla nadále s námi. „Nebudu tě zasypávat zbytečnostmi, no smečka se bohužel rozpadla. Myslím, že Hotaru to po smrti svého partnera z více důvodů nezvládala. Nějakou dobu byl tento les prázdný, až se sem vrátil Storm a Tailla. Byl to pár, který tuto smečku obnovil. Společně vedli tento les, ovšem nedávno nás Tailla opustila navždy. Storm se rozhodl, že předá svou pozici mě,“ zadíval jsem se na ni. „A tak si tu nyní žijeme. Pokud se k nám máš zájem připojit, rád tě přivítám do smečky. Vítej tedy,“ usmál jsem se. „Ale nějakou dobu na začátku k tobě budeme samozřejmě ještě trošku ostražití. Ale toho se neboj,“ mile jsem se na ni usmíval.

Ucítil jsem neznámé pachy a uslyšel dvě zavití. Narovnal jsem se. Díky magii myšlenek jsem poznal, že oba přichází v dobrém. Ve stejnou chvíli se zde objevila Naomi, což se mi hodilo. Z vlka šlo cítit, že má velmi silný pach jiného lesa. Pravděpodobně dokonce možná samotná alfa. A šli za Stormem. Postavil jsem se. „Dámy, brzy se k vám připojím,“ mrkl jsem na ně. Podíval jsem se na Naomi s důvěrou, že se o novou slečnu postará. Poté jsem se rozběhl se směrem k příchozím. Věřil jsem Stormovi, že by to zvládl. Ale já tu byl teď alfa a oni byli další cizinci. Najednou jich tu bylo nějak moc.
Byl jsem tu dřív než Storm. Zůstal jsem před oběma stát.
„Zdravím vás,“ prohlédl jsem si oba dlouze. Zdáli se povědomí. Minimálně ten černý vlk. „Nacházíte se na území Borůvkové smečky. Co vás vede do tohoto lesa?“ Byl jsem milý, ale ostražitý.

// Jelikož bych rád zaběhl k nově příchozím, počkám ještě na příspěvek Derian

Prosím o připsaní 80 oblázků. Děkuji!

„To rád slyším,“ usmál jsem se na Wizku, když řekla, že by chtěla takovou rodinu. „Myslím, že smečka by měla být napořád. A napořád zůstat v srdci,“ usmál jsem se.
Byla drzá, byla tak drzá! Storm jí dal dostatečně najevo, jak moc nevhodně se chová. Vyhrožovat někomu v cizí smečce. „Není to srab. Magie jsou naší součástí. K tomu je máme, k tomu si je hýčkáme. Abychom je použili, když potřebujeme. Boj zuby na zuby se fajn, ale tohle je efektivnější. Hlavně proč by s tebou měla mít nějaké slitování? Chováš se jako hloupé štěně,“ tím jsem skončil a čekal, až odejde. Wizku po jejím odchodu chtěla vzít vše na sebe. Ostatní na to reagovali negativně a já také zavrtěl hlavou. „Ne,“ řekl jsem rázně. „Každý má zodpovědnost sám za sebe. Ty jsi přišla s upřímným zájmem o tuto smečku. Ona přišla a ochutnala naše borůvky. Ano, vzala si co jí nepatří, ale není to až takový problém. Kdyby se omluvila, tak to přejdeme. Ale ona byla drzá, byla zlá. Otevřela si tlamu na alfu a na ostatní členy smečky,“ zavrtěl jsem hlavou. „Takové vlky tady nechceme. A pokud budou jinde chytří, tak ji také pošlou pryč. A možná až bude dlouho sama, tak pochopí, že svět se netočí okolo ní,“ podíval jsem se na Naomi, která se jí představila. Usmál jsem se a pokynul na další členy smečky. „Storma znáš, tohle je Aranel,“ ukázal jsem na dalšího člena smečky. „Ještě k nám patří Nefret, Stormova dcera. A poté Whiskey, Stormův syn,“ musel jsem se uchechtnout. Storm a jeho rodina vlastně tvořili skoro celou tuto smečku. Měl bych si taky udělat vlčata. Pohled mi kmitl k Naomi a pak zpět.
Aranel měla prosbu. Zamyslel jsem a pak pokývl. „Dobře, Aithér tu může zůstat, pokud se za něj zaručíš. Ovšem,“ zdůraznil jsem a podíval se přímo na něj. „Pokud sem plánuješ chodit pravidelně, budu rád, když zvážíš členství ve smečce. Už jednou jsi ji opustil a nerad tu vidím potulovat se cizince. Přes to, že je Aranel tvá mamča,“ koukl jsem pak opět na ni. „Dej na něj pozor,“ pak už jsem se rozešel směrem k Wizku. „Můžeme začít s prohlídkou? Jelikož nemám nic lepšího na práci, rád se jí zhostím sám,“ usmál jsem se a rozešel se směrem k tůňce. „Budu rád, když mi pro začátek řekneš něco víc o sobě. Byla jsi již v nějaké smečce?“ Zahleděl jsem se na ni. „V Gallirei i mimo ní,“ dodal jsem. Díky magii myšlenek jsem věděl, že její touha se k nám přidat je upřímná. Proto jsem jí veřil. U tůňky jsem se zastavil a na chvíli koukl na místo, kde byla pochována Tailla.
„Rád bych ti vyprávěl příběh o této smečce, pokud je tvůj zájem opravdu upřímný,“ usmál jsem se na ni.

// Musím se zde zastat Naomi. Rád bych upozornil na to, že přímo v knize magií stojí toto: Vlk dovede mistrovsky přeměnit předmět v jiný, nedají se na něm nalézt žádné defekty, ovšem stojí ho to mnoho energie. Myslím si tedy, že by pro Naomi nebyl až takový problém přeměnit suchý kořen nebo větev v nějaký elastičtější model. Ovšem by bylo dobré to lépe zmínit v příspěvku, tedy upřesnit pro přístě část, kde se kořen přesně vzal atd. Za mě tedy není třeba měnit finální akci ke které došlo, maximálně upřesnit způsob, jak k ní došlo.

//Inak to podať, jasnejšie vyjadriť dej, lebo z textu - v tom sa zhodneme, uzavrieme to, dáme si viac pozor na hranie v rámci mágií.