Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//+ 6 safírů

+ 7 opálů, pěkné!

//+ 7 safírů. To je tvůj první post sem, jestli se nepletu, že? Pěkné a oceňuju délku Jen jedna rada do budoucna – když píšeš třeba: „Sama,“ zopakovala jsem. – patří tam čárka a ne tečka :D

//+7 ametystů. Moc hezké! A taky respekt za délku :D

//+ 6 opálů

//6 ametystů

//6 safírů

//6 ametystů

//Prvních 6 opálů

//Díky za možnost být tady ve smečce, Sheye bude chybět

//editFal: Škoda, že jsem neměla možnost je seznámit blíže. :C Myslím, že herně by si Falko se Sheyou padli do oka a byli by fajnoví kámoši...

Elisa chtěla vzít Sionna na túru do hor, až jí bude trochu líp. "To mu určitě prospěje," přikývl jsem, "nejspíš vám oběma." Pousmál jsem se. Věděl jsem, že to tam měla ráda. A navíc by jí horský vzduch mohl prospět na ten kašel. A smečka to zvládne... Teď, když je Castor a Etney delta... Musíme pak všechny svolat po zimě a zjistit, kdo zůstal. A říci všem o nových povýšení, přemítal jsem. A hlavně Sionnovi.
Elisa tvrdila, že mi ty šediny sluší. To mě rozesmálo. "Možná," připustil jsem, "ale trochu víc mladické síly bych taky užil. Nesmí se nám nic stát... Aspoň dokud naše děti nebudou připravené všechno převzít," pověděl jsem. Díval jsem se přitom spíš na svoje tlapy, ale občas jsem se koutkem oka poohlédl po po ní. A s tím i Elisa nakonec souhlasila. Pousmál jsem se na ni a olízl ji čumák nazpátek. A pak už jsme se jen uvelebili ke spaní. Elisa usnula téměř okamžitě. Já jsem ještě chvíli pozoroval stěny jeskyně, ale pak mě únava rovněž přemohla a já jsem upadl do bezesného spánku.

Odměny přidány :) Díky za účast!

//Přistálo ti v inventu 5 safírků

Jak jsem očekával, Elisa se obávala, že je Sionn moc hodný. A možná taky byl. Ale nebyl jsem já podobný? Jenže já měl na to dostatečně ráznou partnerku, aby mě doplnila. Kdežto jednu hodnou betu jsme už měli. Ale Sionn byl ještě mladý a tvárný. A s tím nakonec i Elisa souhlasila. Přikývl jsem. "Naučíme ho to. Dokud ještě můžeme..." Na chvilku jsem se odmlčel a zadíval se na tvé tlapy, kde už některé černé chlupy pomalu ale jistě začaly ztrácet svůj pigment. "Víš, přemýšlel jsem, jestli nezajít k Životu a nezkusit ho požádat o tu kůru, co věnoval tobě... Ale nejsem si jistý." Nechtěl jsem takový zásah do těla, nebylo to přirozené. Ale na druhou stranu, po tom kašli v zimě, kolik času mi vůbec ještě zbývalo?
Přetočil jsem se na bok a hlavu si opřel o Elisiny tlapy. "Řeknu to Sionnovi, zkusím ho na to mentálně připravit. Ale myslím, že o trošku víc ho budeš mít co naučit ty. Musíme to nějak vyvážit," přemítal jsem nahlas a u toho přemýšlel, jak se vůbec dá naučit vedení smečky. Nikdy dřív jsem nad tím moc nepřemýšlel. Ale však... otec mě na tohle připravoval. Jenže ty vzpomínky už byly neuvěřitelně rozmazané. Povzdechl jsem si a zavřel oči. Bylo příjemné prostě jen tak vypnout a jen si podívat. "Odpočívej. Taky se nejdřív prospím, než půjdu." Přeci jen, pořád jsem cítil následky použití magie.

//6 safírků pro tebe