Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Nemesis se to celé pokoušel zahrát do outu. Tvrdil, že mu nic není a navíc si ani o ničem nechtěl promluvit. O tom prvním by mě i přesvědčil, ale o tom druhém moc ne. Na jeho pohledu mi něco nehrálo. Navíc jsem slyšel jeho rychle proudící myšlenky. Ale vnucovat jsem se nechtěl, musel o tom začít sám. Možná někdy až budeme sami? Napadlo mě, protože vzápětí se k nám přidala Elisa. Elisa se s Nemem taky chvíli bavila, než se mladý rozhodl jít hledat Shireen za Kesselem. "Dej na sebe pozor," houkl jsem za ním, ale už byl pryč.
Když jsme osaměli, opřel jsem se Elise o bok. Bylo příjemné se zase jednou úplně zastavit, vypnout a jen odpočívat. Olízl jsem jí čumák a zadíval se jí do očí, když měla obavy o naše starší vlčata. "Budou v pořádku, někdy i cítím jejich vědomí poblíž. Však víš, jak to vždycky měli s tím touláním, zase se vrátí. A Sionn si taky ještě musí užít trochu toho toulání, než na něj padne smečka." Protože se měl stát betou. A to už něco znamenalo. "Nevíš, co ta jeho známost?" Zmínil jsem Nym, dlouho jsem o ní nic neslyšel, ale tak, prostředního syna jsem sám dlouho neviděl. Pak jsem si ještě na něco vzpomněl. "Říkala jsi, že Kessel je se Shireen? Takže se tu rozhodl usadit? Pomohl mi tenkrát, jak jsi zkolabovala," zeptal jsem se zvědavě. "Jo a byl tu Duncan ze Sarumenské smečky. Že prý jestli nejsme nepřátelé a máme se někdy zastavit, ale pořádně nevím, co chtěl. Taky jsem viděl Lucy, šla něco ulovit mimo smečku, ale vypadala pohuble a unaveně," uvedl jsem ji do obrazu o dění v lese.

Nemesis sice tvrdil, že je všechno fajn, ale z jeho projevu se zdálo spíš, že nic není fajn. Docela stručně mě přivedl do obrazu, co se za poslední dobu dělo. "Cože Smrt? Co ti provedla?" zamračil jsem se. S tou nebylo nikdy dobré se zaplétat. Znovu jsem se k němu natáhl, abych pořádně viděl, co mu provedla. (//*insert magic or not, jak chceš*) Nemo sice mluvil o tom, co všechno zažil, ale jedna věc tak přesto chyběla. Připadá mi... vzdálený. "A jak se cítíš? Chtěl by sis o něčem promluvit?" zeptal jsem se jemně. Většina mých potomků sice povídací typ nebyla, ale já ano. A třeba by mu to pomohlo. Nebo jsem v tom aspoň doufal.
Přidala se k nám Elisa. Potom, co se přivítala s Nemem a prohodila s ním pár slov o něčem, co mě dost znepokojovalo, jsem se s ní přitulením taky přivítal. Nemo se hned ale začal zajímat o svou sestru, o čemž bych taky rád věděl. Posledně, co jsem věděl, byla s Elisou na cestě z lesa.

Duncan se už k dalšímu pokračování moc neměl a začal se s námi loučit. "Na viděnou, i ty se měj dobře," pokývl jsem mu na odchod. Byl to zvláštní vlk a vlastně jsem moc nevěděl, co si o jeho návštěvě myslet, ale neměl jsem z toho pocit, že by jeho úmysly byly nějak nekalé. Ale kdo ví? To ukáže až čas.
Pak se ještě zastavila Lucy s tím, že vyrazí mimo les. Opět jsem pokývl. "Dej na sebe pozor," zavolal jsem ještě za ní, ale nebyl jsem si úplně jistý, jestli to pochytila. Byl jsem rád, že se zase po delší době ukázala. Ale byla nějaká pohublá, a to mi trochu dělalo starosti.
Pak už jsem se konečně obrátil na Nema, který se zajímal o svou sestru. "Vyrazila někam mimo les s mámou, ale hádám, že budou brzy zpátky," odtušil jsem podle toho, co jsem zjistil z pachů. Teď, když jsme byli sami, jsem konečně mohl vykročil k němu a jemně ho čumákem počechrat srst na zátylku. "Rád tě vidím," pousmál jsem se. Pak jsem se na něj ale zaměřil pohledem. Jeho předchozí rozrušení mi neuniklo. "Copak se stalo?"

Pšt pšt, je libo novou smečkovou akci?

Vaším úkolem bude vybrat si minimálně 3 vlky ze smečky (můžete však klidně všechny a je to i vítané) a vybrat nějakou písničku, která vám přijde, že se k nim hodí (pozor, nesmí to být takové, co ti daní vlci mají na profilu, a že si vás pohlídám! :D). Ke každé písničce pak přidejte alespoň jednu větu o tom, proč vám to tak přijde. Příklad bare mimina:

K insert name se mi hodí: le random link, protože to perfektně vystihuje, jaká to je cácorka.

To vše posílejte Arcovi do vzkazu s předmětem "písničková akce" nejpozději do 25. 07. 2021 23:59

Adiós a dobrou

Duncan prohlásil, že je nováček ve vyjednávání, což bylo z jeho chvílema dost chaotického vyjadřování docela poznat. Bylo vidět, že se snaží neprozradit moc detailů, což by ho dostalo do nevýhody, ale občas mu něco přeci jen uletělo. Ale ve výsledku to nebylo tak strašně zlé. Byli horší, mnohem horší. V mysli mi přitom vyvstanulo pár příkladů.
"Arcanus," odpověděl jsem krátce na jeho otázku. Byl jsem si docela jistý, že jsem své jméno už zmínil, ale tak mohlo mi to splývat s některým z předchozích setkání. A že jich bylo. Možná bych opravdu měl navštívit toho Života, napadlo mě, když jsem si vzpomněl, že přeci jen byl docela rozdíl v mém zraku a zraku mého syna, když nám magie vyměnila těla. I když jsem si to do té doby možná nechtěl přiznat.
Duncan mi prozradil hned několik zajímavých a docela důležitých informací. Další z naší generace je pryč... "Možná bys cizím smečkám neměl na potkání vyprávět, že na tom nejste dobře," podotkl jsem. Já si jeho upřímnosti docela cenil, ale kdybych chtěl tu informaci využít, dalo by se to udělat poměrně snadno. "Ale jak jsem říkal, my se k útoku nechystáme, dokud nebude naše smečka nějak omezena. Jak vidíš, les je dost velký, nepotřebujeme se starat o další území. Zastavit se ale někdy můžeme, mohlo by být zajímavé lépe poznat sousedy." A byla to pravda. I když možná bylo zábavné pohrávat si s myšlenkou zabrání Borůvkového lesa, ale ve výsledku nám to bylo k ničemu. Asgaar nás zatím všechny pojme a navíc je přirozeně dobře chráněný a vůbec je ještě třeba pořádně zjistit, kdo všechno zbyl po zimě. O některých vlcích, co se rádi toulali, jsem ještě pořád nevěděl a zkušenost mi říkala, že kdo se nevrátí do léta, dost často se nevrátí už vůbec. A léto začínalo a s ním i jeho vedra. "Podívej, byl jsi ke mně upřímný a tak budu i já. Z toho co vím, naši severní sousedé teď nemají moc na to začínat si konflikty, smečka v močálech se rozpadla a ostatní jsou daleko a myslím, že by to bylo docela bláznovství, kdyby táhli na vás," zhodnotil jsem. To už spíš na nás ani na Borůvku. Ale byl jsem tu už dost dlouho na to, abych dokázal říct, že něco takového není obvyklé. Na smečky spíš útočila bláznivá a zřejmě lehce sebevražedná individua.
To už nás ale přerušil Nemo. Otočil jsem se na něj. Vypadal lehce rozrušeně, ale jinak docela vyrostl a zesílil. Jak to letí... "Rád tě vidím," pousmál jsem se na něj povzbudivě, než se začal seznamovat s Duncanem. Když se Nemo představil, dodal jsem k tomu: "Můj syn, můžeš klidně mluvit před ním," vyzval jsem ho a pohybem nabídl Nemovi místo po svém boku. Sice jsem stále dělal chyby, ale jedno jsem se o výchově už dávno naučil a to tak, že dělat ze svých vlčat mimina a chránit je před světem jim mohlo spíš uškodit. Jedna věc, co Duncan řekl, mi ale vrtala hlavou. Nemo by opravdu mohl být dobrý ochránce. Měl na to ideální předpoklady. Podobně jako Shireen. Začal jsem si pohrávat s myšlenkou, že jakmile vyroste, možná by nebylo od věci ho povýšit. A jednou pak budeme moci našim dětem doopravdy smečku předat, když budou vědět co a jak a budou si věřit...

// + 6 kopretin

Pomalu jsme se vzdalovali od Castora a tmavé vlčice. Doufal jsem, že teď už z hnědého vlka konečně vypadne, kvůli čemu tu vlastně je a celé tohle vyjednávání ukončíme. Začínal jsem totiž pomalu ale jistě být hladový a chtěl jsem vidět svou rodinu. Po lese se mezitím pohybovalo hned několik vlků, mezi pachy jsem rozpoznal taky ten Lucy, za kterou bych se taky rád zastavil. Měl jsem toho co se týče budování vztahů ve smečce ale hlavně v rodině co dohánět. Zvlášť s malými vlčaty, která už nebudou zase až tak malá.
Duncan vypadal překvapeně, když jsem se zeptal, co za informace bude chtít na oplátku. "Vlci obvykle neprozrazují důležité informace jen tak pro nic za nic," prohodil jsem klidně. To už jsem za ta léta moc dobře zjistil, ale třeba to tentokrát nebude platit? Zkoumavě jsem si vlka prohlédl. Co plánoval? Nebo je jen prostě hloupý? Či zoufalý? Zatím jsem to nedokázal určit. Poznámku o Elise a jejím chování jsem přešel a mezitím poslouchal, co všechno má na srdci, i když se to zatím dalo poznat jen těžko. Avšak prozradil mi, že je z té smečky na jihu. "Nemáme potřebu útočit, dokud bude dost potravy či neohrozíte naše vlky, jinak bychom to dávno udělali s vámi, s nedávno rozpadlou smečkou v Močálech či našimi severními sousedy," odtušil jsem. A jejich neexistujícím vedení... Možná by tamní vlci byli ještě rádi, kdybychom je tenkrát v létě opravdu připojili.
Když jsem si všiml, jak si Duncan zvídavě prohlíží náš les, zastavil jsem se, neboť už jsme byli dost daleko od ostatních. Les byl těžko schůdný pro někoho, kdo zde byl prvně, a tak jsem cizí smečce nemusel poskytovat výhody v tom ho lépe poznat. "Vím, kdo to je," odpověděl jsem na jeho otázku s kývnutím. Že bych toho vlka ale znal, to se říct nedalo. Rozhlédl jsem se po lese. Zdálo se, že svítá. "Co tedy navrhuješ?" rozhodl jsem se přejít rovnou k věci a přeměřil si Duncana pohledem. "Jestli tu teda jsi v zastoupení alfy a můžeš mluvit za smečku," dodal jsem ještě rychle. Z jeho nejistého projevu jsem si zatím nebyl moc jistý a spíš bych si tipoval to druhé. Ale kdo ví? Zase co by měla kappa z toho míchat se do záležitostí vedení? A na kappu teda ani nevypadal.

//+ 6 opálů

//Paráda a přikládám rovnou 7 safírů za odhodlání napsat

//Stín: + 5 ametystů

// + 4 pomněnky

//To je teda pěkná výzva! + 4 safíry

//Vstávám z mrtvých :D

Jeden z těch dvou cizinců - ten tmavý vlk - si mě hned začal všímat. Přeměřil jsem si ho pohledem. Nezdál se mi být nějak nebezpečný a to co říkal bylo navíc i docela zajímavé, jen teda trochu podezřelé. Nebo spíš víc, v tom musí být nějak háček. Nikdo přece nechodil po smečkám a jen tak na potkání netrousil zajímavé informace, no ne? Ale docela mě zajímalo, co to tak může být. A za zkoušku nic nedám, ne? "Záleží, co za ně budeš chtít na oplátku," prohodil jsem a vlka, co se představil jako Duncun, si u toho bedlivě prohlížel. Už jen jeho reakce mi mohla dát odpovědi na některé otázky. Potom jsem mu však hlavou naznačil, že můžeme popojít o kousek dál. Ta druhá vlčice tam zůstala s Castorem, a tak jsem se nemusel ničeho obávat. Popošel jsem kousek stranou a tam vyčkal, s čím teda Duncan přijde. A třeba by se to i mohlo hodit.

//Rowena the fanatic :D + 6 opálů

//+6 vlčích máků