Příspěvky uživatele

< návrat zpět

//+ 5 šutříků

//+5 kamínků, pěkně jedete! :D

//+ 7 šutříků

//+ 7 kamínků

//Pěkné, + 7 květin

//Ty se toho teda nebojíš :D + 7 květin

//+12 oblázků

//+ 14 mušliček

//Pardon, je to takové kratší, ale víc momentálně nezvládám – jak jsem předestřela, kdo by se chtěl účastnit lovu, doběhněte k Arcovi ideálně co nejdřív. Začneme nejpozději na konci týdne, nebo až budeme aspoň 3 :D Není potřeba psát nějaké sálodlouhé posty, stačí mi kraťoučké a raději trochu svižně, ale na všem se můžeme domluvit :D

Jak se všichni pomalu začali vzpamatovávat ze šoku, každý začal přispívat do jednoho velkého plánu, co se bude dít. Dokonce i Tesai, který byl normálně spíše tichý se zapojil cennými postřehy. "To je dobrý plán. Je potřeba si v téhle době udržovat spojence, než si dělat další nepřátele." Castor dodal, že je Styx spíš pro klasický boj. To sice být mohla, ale nás to nijak neomezovala v tom magie používat, jak poznamenala Laura. Díval jsem se z jednoho na druhého a postupně souhlasně kýval.
"Nejdříve ze všeho je ale potřeba vyrazit na lov a zajistit se na zimu. Vyzjistíte, jak je na tom Borůvka?" nadhodil jsem pro ty, kterým by se třeba na lov nechtělo. Teď, když už tu Elisa nebyla, nemohl jsem se snažit všechno dělat sám. To prostě nebylo možné. Na druhou stranu jsem kolem sebe měl vlky, kteří už mockrát prokázali, že je na ně možné se spolehnout. Po lovu bych měl najít vlčata... a pak... Než se mi mysl stačila znovu rozutéct, pohlédl jsem znovu na vlky před sebou. "Ze všeho nejvíc ale dávejte pozor. Moc toho o Styx a jejích povedených sourozencích nevíme, můžou být schopní čehokoli. Půjdu teď svolat lov, kdo z vás chce jít, můžete jít se mnou," navrhl jsem a s pokývnutím na všechny se vzdálil k nejbližší skále. Tam jsem nechal les napovědět mi, kde se nacházela nejbližší zvěř. Nebylo by moudré v tuhle dobu odbíhat někam mimo les. Pak jsem zvedl hlavu a zavyl na svolání k lovu.

Tak jsem to vyslovil. Bylo to venku a už to nikdy nemohlo být vzato zpátky. Už nikdy jsme se nemohli snažit tvářit, že se přeci vůbec nic nestalo. Cítil jsem, jak pořád pevně zarývám drápy do hlíny. Pomáhalo mi to zůstat v přítomném okamžiku, trochu se ukotvit. Když jsem viděl, jak se šok na tvářích vlků ze smečky přelil do lítosti a nakonec spatřil Lauřiny slzy, měl jsem pocit, že to nezvládnu. Měl jsem pocit, že mi skelnatí oči, čemuž nepomáhal ani ten všudypřítomný jemný dým, který štípal do čenichu, ale už ve mně asi nebyly žádné další slzy. Jen prázdnota. "Je pohřbená v lese, vedle Castiela..." vydrmolil jsem ze sebe. Vlastně jsem na tom místě od té doby nebyl. Měl bych tam jít? Zkontrolovat...ji? Nebyl jsem si však ještě jist, že to zvládnu. Ani jeho jsem tam často nenavštěvoval. Příliš to bolelo. A teď...? Trhaně jsem se nadechl.
Zpátky do reality mě vrátil až Castorův tichý hlas. Střelil jsem k němu pohledem a prvně tak nějak váhavě přikývl. Uvnitř mě se ale zase začala ta prázdnota plnit vztekem, takže jsem podruhé přikývl již rázně. Zaslouží si trpět... "Udělala to Styx." To jméno jsem vyslovil jako by bylo samotný jed. "Šedivá tulačka, co po okolí terorizuje smečky. Musíme se jí zbavit," řekl jsem rezolutně. Styx byla škodná a byl nejvyšší čas, ji odsud vypudit. Mělo se to udělat dávno. Elisa by to udělala, kdyby ji Život tenkrát nechránil. Chránil ji i tentokrát? Proč nepomohl Elise? Z hrdla se mi vydralo tiché zavrčení. "Ale dejte pozor, je nevyzpytatelné. Navíc má k sobě několik podobně nezvedených sourozenců. Nechoďte sami. Musíme se hlavně vzájemně chránit a držet při sobě. Už nikomu dalšímu se nesmí nic stát." A nikomu se pod mým dohledem už nic nestane. I kdyby to byla ta poslední věc, co udělám. Proto jsem chtěl jít ideálně sám. Zajistit smečku na zimu a vyrazit. Potřeboval jsem se pomstít, potřeboval jsem se zbavit té sžírající nenávisti. A kdyby se mi něco stalo, smečka pořád měla Sionna, který by se o ni postaral. Věděl jsem to, protože jsem ho cítil společně s Nemesisem od té cizinky. Zvládli by to. Společně s věrnými členy smečky. Krátce jsem postupně pohlédl na Castora, Tesaie a nakonec na Lauru. Asgaar pořád držel při sobě.

//+ 5 kamenů

// + 5 kamenů

//+ 5 kamínků

//Za účast ve fotoakci si Parsifal vydělal 15 květinek za kategorii 1 a 5 křišťálů za kategorii 2, díky za účast

//7 kamínků za pěkný post a 2 křišťálky jako bonus za odhodlání psát do speciálních území tak brzo po registraci