Ospale jsem zamrkal, rozkošnicky se protáhl a pořádně zívnul. Chvilku jsem se rozkoukával kolem sebe. Můj malý dokonalý svět. Moje maminka, bratříček, sestřičky, tatínek… Tak moment… Kde je tatínek? Rozhlédl jsem se lépe, ale nikde jsem ho neviděl. Na chvilku jsem zpanikařil, ale pak jsem se uklidnil. Možná jen někam na chvilku odešel a brzy se vrátí. Přeci by nenechal maminku s námi samotnou! I když… Úplně klidný jsem nebyl, dělal jsem si starosti.
Po chvilce jsem se ale rozhodl, že přijdu o něco blíž. Ani jsem nevěděl, jak jsem se od nich dostal tak daleko. Mohl jsem se snad přemístit, aniž bych o tom věděl? Prolétlo mi hlavou. No, nakonec jsem došel k názoru, že sám asi ne. Možná mě přemístila maminka. Nebo tatínek. Ale proč? Chci být přeci s nimi! Opatrně jsem se postavil. To byla docela fuška, udržet se na těch vratkých válečcích, o kterých jsem měl pochyby, že mě vůbec unesou. Pomalinku jsem dovrávoral až k mamince. V poslední chvíli jsem začal ztrácet rovnováhu, takže jsem si rychle kecnul na zadeček a tvářil se, že to byl vlastně úmysl. Přeci si nepokazím důstojnost a eleganci, že…
Usmíval jsem se na maminku, která nám povídala o tom, na co se těší. Naklonil jsem hlavičku na stranu a hltal její slova, i když jsem úplně nevěděl, co tím vším myslí. Každopádně jsem si ale byl jistý, že to, co nás čeká, bude jistojistě zajímavé!
Pohlédl jsem na druhou sestřičku, která vyspávala. Původně jsem do ní chtěl šťouchnout, aby nespala a vyslechla, co nám maminka bude ještě vyprávět. Přeci to bylo dost důležité, jako všechno, co maminka a tatínek říkali. Nakonec jsem ji ale nechal, vypadala unaveně.
Natáhl jsem přední nožky před sebe a položil se na bříško. Ležel jsem hned vedle maminky, čelem k východu z úkrytu, aby mi nemohl uniknout tatínkův návrat… Důležité bylo, aby se mi nezačalo chtít spát. To bych vážně nerad, abych zmeškal jeho příchod. Hlavně bych se od něj mohl dozvědět něco dalšího zajímavého. Třeba o tom, co tam venku je a co viděl. Začínal jsem hořet nedočkavostí. Upřel jsem zlatavá očka na maminku. Přijde tatínek brzy? A nebo půjdeme my za ním? Nedočkavě jsem ňafl a zavrtěl ocáskem.